úterý 22. prosince 2015

22.12.

není-li v organismu JÁ, proč hromadit pro něj benefit? Základní sebezáchovné mechanismy zůstanou, ale myšlenkové chtění a přání spojené s JÁ asi dosti vymizí...ovšem musí jít o skutečný vhled, že JÁ není, ne o pouhé akademické přesvědčení...

proč je JÁ lokalizováno často mylně do středu hrudi? blízkost srdce a emocí které zrychlují jeho tlukot, blízkost těžiště těla, průdušky a jejich roztahování a stláčení při pravidelném dechu i návalech emocí, emoce se zde ve středu hrudi obecně hodně projevují (deprese i štěstí a trochu i strach, i když ten okupuje hodně žaludek), pletenec hrudního koše, hrudní kost, spojnice rukou, trupu, krku s hlavou

Meditativní stav je jistě stabilnější a klidnější než běžné myšlenky a chtění...Avšak je nejisté, že je v nás přítomen stále, byť by byl obvykle překryt myšlenkami, a ještě nejistější je to, že tento stav je nějakým skutečným JÁ, vědomým svědkem, pozorovatelem...Ale myslím, že to není zas tak důležité...Je dobré cvičit meditaci tak či tak...

zadržení dechu vnímáme chybně jako svobodné proto, že jde o kontinuální následnost (pouhou časovou korelaci, styk, styčnost) našeho chtění zadržet dech a reálného zadržení dechu...

pocit vlastnění těla vzniká z hmatových qualií: to, co specificky hmatově cítím, považuji za své...taxikáři někdy téměř cítí vlastní taxík, my všichni téměř vnímáme zem podrážkami svých bot...

kůže těla je jistě důležitou hranicí oddělující nitro od vnějšku, okolí, cizího...kůže vnímá tlak cizího, vnějšího...ale jak pozná, že jde o cizí?...dotkni se své ruky svojí druhou rukou: cítíš hmatové vjemy v obou rukách, tak poznáš, že se tě nedotklo něco cizího...hmatové vjemy tak odlišují "tvoje" od cizího...

nejvíc osvícený název divadelní hry: MNOHO POVYKU PRO NIC

dnešní osvícený konec filmu TRABLE O VÁNOCÍCH...chlapík po mrtvici se dívá na tančící rodinu a říká: tolik povyku! A přitom to, co všichni hledáme, máme pořád přímo na očích!

myslím, že osvícený je nad věcí, není nikdy tak docela ponořen do víru malicherností a momentálních situací jako my...

pokud jsme, osvícení je tím, že se nám uleví, že nejsme oním malým nešťastným a depresivním egem...

ať jsi či nejsi, MEDITUJ: pokud nejsi, nic tím neztratíš, pokud jsi, jedině tím získáš...

vedle Jiřího Macháčka můj velký favorit mezi českými osvícenými - Buddha myslí, ale i řečí těle, tancem a celkovou vizáží - Lukáš Pavlásek málem vyhrál letošní StarDance...

osvícených je málo, ale beru to jako jakýsi vzor, ideál, jako někteří Krista nebo stoického mudrce: lze se k tomu přibližovat, prohlubovat tento stav, stabilizovat ho...

Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!