VÝZNAM SLOVA

CO JE TO VÝZNAM?

Jde o dispozici: umím u každé i jen možné věci říci, zda pod dané slovo spadá nebo ne.

Věci spadající pod jedno slovo nemusí mít nic společného, může jim chybět jeden společný invariant/rys/obecnina/vlastnost: může jít jen o tzv. "rodovou podobnost" (viz pozdní Wittgenstein). Individua daným slovem/znakem označovaná nemusí sdílet stejnou vlastnost, protože slovo je jen konvence.

Pak je význam dán opravdu jen tím, které všechny věci pod něj MOHOU spadat.

Význam slova je tedy dán jen způsobem jeho použití (opět pozdní Wittgenstein), tedy tím, které všechny objekty/věci/předměty jsme pod slovo schopni zařadit.

Význam je tedy dán možností, není tedy extenzí, ale intenzí: funkcí z možných světů (a možných časů) do množiny individuí, které označujeme (reference, denotace) daným slovem/výrazem/znakem.

Máme alespoň u slov označujících poměrně jednoduché vjemy nějakou jejich obecnou představu/obrázek/koncept/ideu/pojem? Vezměme slovo "červená": i u něj máme ve vědomí přítomný vždy jen nějaký konkrétní odstín červené (obvykle nějakou "průměrnou/středně tmavě-světlou červenou), nikdy v něm nemáme obecnou představu červené nebo obecný pojem/ideu červené (obrázek či představa jsou vždy jen konkrétní, o individuu, nikoliv o obecném rysu).

Pojem "červená" máme tedy jen dispozičně, tedy v nevědomí mozku.

Tedy: sémantika je jako psychoanalýza, zabývá se nevědomím (zde nevědomými dispozicemi) mozku.

Jak se od sebe liší různé sémantiky? Jsou to různé způsoby, jak používat slova, jak zacházet se slovy.

--

Poznámka: Mezi mentálními a tělesnými stavy je poměrně striktní časová korelace, jestli je mezi nimi i korelace prostorová, to je otázka.

Každopádně pojem hmoty bez mentálních vlastností je neúplný a mentální vlastnosti se spolupodílí na celkové kauzalitě objektu, kterého jsou součástí, vlastností.