a) dávat si pauzy (nevědomí mozku to řeší bez nás)
b) v relaxovaném stavu (alfa vlny mozku)
c) prostřídávat to s fázemi myšlení, kdy se opravdu snažíme
d) obklopit se vnějšími motivačními podněty pro nevědomou mysl, nevědomá mysl si to pak sama utřiďuje a vytváří (to platí obecně u jakéhokoliv cíle)
e) vnitřní motivace - ale nesmí mít formu neustálé tenze, klopotného úsilí
b) v relaxovaném stavu (alfa vlny mozku)
c) prostřídávat to s fázemi myšlení, kdy se opravdu snažíme
d) obklopit se vnějšími motivačními podněty pro nevědomou mysl, nevědomá mysl si to pak sama utřiďuje a vytváří (to platí obecně u jakéhokoliv cíle)
e) vnitřní motivace - ale nesmí mít formu neustálé tenze, klopotného úsilí
Co vymyslí nevědomá mysl?
V systematické mysli je víc úsilí a kratší časové intervaly mezi novými myšlenkami, jinak v ní taky vše přichází z nevědomé mysli.
Nevědomá mysl dělá vše, vědomá mysl jsou aktuální myšlenky.
--
Zásadní rozdíl mezi systematickým, usilovným myšlením, kdy v určitém čase pořád přinášíme po sobě nové myšlenkové kroky - vs. nesystematické myšlení, bez úsilí, kdy myšlenky volně přicházejí jak chtějí bez toho, že bychom tlačili na pilu či se snažili vyprodukovat co nejvíc myšlenek.
Usilovné myšlení zvládne problém vyřešit rychleji, protože méně pauz/časových intervalů/mezer mezi myšlenkami...ale když je problém těžký, pak je tam někdy moc úsilí, a kdyby bylo víc relaxace, tak by to mozek vyřešil rychleji
Systematicko-usilovné myšlení usměrní tok myšlenek.
--
Proti epifenomenalismu - informace o kváliích se zapisují do hmotné paměti mozku a taky ovlivňují hmotné chvění hlasivek, když se o nich nahlas či potichu mluví
--
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!