sobota 17. prosince 2016

přírodní výběr a kvália a další věci ke kváliím

přírodní selekce nevybírá přímo kvália, ale přes geny určuje proteiny určující jejich neurální koreláty

pokud jsou nerurálními koreláty jednoduché struktury mozku, pak by selekce mezi nimi mohla být efektivnější - ale neurálními koreláty jsou pravděpodobně spíše komplexní sítě mozku, a tam by přírodní výběr mohl vybírat spíše jen tendenci vytvářet tyto komplexní struktury

--

pokud by mysl mohla ovlivňovat mikročástice v mozku řídící se kvantovými probabilistickými zákony, ani bychom to nemuseli poznat - pokud by ovlivnila jednu mikročástici a u druhé by to vyrovnala, celkový jejich soubor by se mohl pak chovat stejně, jakoby nepůsobila vůbec - ale samozřejmě kdybychom to jednou v mozku naměřili tak, že se mikročástice chovají způsobem, jakoby tam svobodná mysl neoperovala, bylo by to zase zmenšení pravděpodobnosti svobodné vůle


--

ideální kognizér by viděl i kvália v mozku, ale viděl by je stejně jako my, z perspektivy 1. osoby

možná kvália nemáme a

1) jednou odvodíme výpovědi fenomenologů z neurálních korelátů jejich mozků

2) sestrojíme zombii, která i sobě bude mylně popisovat, že má kvália

3) stejně jako jsme rozložili vnímaný pohyb na sérii statických obrazů a jiné věci, kdy jsme zjistili, že jsou něčím jednodušším, než se zdály být, tak i barvy možná nevidíme - ale ty už introspektivně rozložit neumíme, protože výpovědní schopnost (sebe-popis) nás jakožto hypotetických zombií má svůj limit: nedokážeme popisovat podrobněji než ve slovníku barev, byť na bázi operací mozku žádné barvy být nemusí...zrakové vnímání je příliš rychlé na pomalý jazykový sebe-popis


Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!