JDE SNAD O LÁSKU?
ne, láska je redukovatelná na egoistickou slast
důvěra, zázemí, blízkost, spojení: toto vše lze redukovat na egoistickou slast, konkrétně obvykle na slast uvolnění svalů tělesného trupu
a co tzv. "pravá láska", kdy se dva tzv. spojí do jednoty, do jednoho my, nebo kdy přesáhneme/transcendujeme sebe, své ego a záleží nám spíše nebo jen na tom druhém (na milované ženě, muži, Bohu)?
je to možné, je to řídké, je to krátkodobé, je to v případě zamilovanosti jistá téměř drogová posedlost, závislost, šílenství
v dlouhodobém vztahu je to spíše řídké, zde nastupuje reciproční parazitismus, pojmenovaný slušněji jako reciproční altruismus
kvůli lásce vůči druhému chceme, aby v těle druhého bylo něco a) uvnitř b) stálého, v čase totožného/identického...co bys pak totiž miloval? jen proměnlivé procesy odehrávající se na relativně trvalých strukturách těla a mozku? bez pojmu JÁ je láska zcela absurdní...
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!