může se něco změnit natolik, aby to bylo docela jiné? transsubstancializovat?
možnosti:
a) má to spor samo v sobě (Hegel) - změna je tak predeterminovaná (vlastně statismus, rozvinutí potencí)
b) objektivní náhoda, objektivní zlom v realitě
c) vznik z ničeho - podobné bodu b)
d) zásah z jiné reality aneb pluralismus proti monismu
---
stále uvažujeme tak, že realita se mění:
a) na pozadí jediného absolutního jednosměrného času, který má navíc jen jeden rozměr (je to "přímka", ne rovina, je 1 D)
b) změny jsou dány jen minulostí
oba body lze revidovat:
ad b) změny mohou být dány budoucností, která je a) daná b) neurčitá, otevřená, kvantová - fuzzy c) je dáno mnoho možností, realizuje se jen jedna d) je dáno mnoho možností, jsou realizované všechny
ad b) změny mohou být dány přítomností, protože v ní může být a) objektivní náhoda b) svobodná vůle
ad a) čas nemusí být jeden, nemusí mít jen směr do budoucna, ale i zpět do minula, kdy retrokauzalita (zpětná kauzalita) budoucnosti způsobuje jako svůj účinek minulost
řekněme, že minulost a budoucnost jsou dané
budoucnost někdy způsobuje minulost jako svůj účinek, a tím autoreferenčně způsobuje samu sebe (působí v ní třeba objektivní náhoda, trhlina v síti, která udává zpětně minulost)
čas je neoddělitelný od reality samé
je více časů, každá událost může prosazovat ten svůj na úkor ostatních
matematikové zdůrazňují primát klidu svých matematických formulí, možná však vládne primát pohybu a klid je jen pomalejší pohyb, relativním vzhledem ke kontinuálnějším pohybům
ano, namísto rámce udávaného neexistujícím klidem můžeme zvolit rámec pravidelného, rytmického pohybu: vlastně tikotu hodin...ale není zde jediný absolutní tikot hodin, takovýchto různých rytmických pohybů je zde více
Badiou, Žižek i Bondy se trápí tím samým: může vzniknout něco nového? nebo je vše dané, predeterminované minulostí?
a odpovídají stejně: kvantová objektivní náhoda a neurčitost umožní vznik nového
lze však odpovědět radikálněji:
vše není dáno jen minulostí, ale i budoucností
a dále: když se ptám po vzniku nového, nejde o absolutní změnu posuzovanou na základě pozadí jediného absolutního izolovaného jednosměrného času...změna je relativní vzhledem k dané určité časové lince vývoje (jedné z mnoha)
pořád se snažíme hledat příčinu pohybu,. přitom pohyb je snad realitě imanentní: spíš bychom měli hledat příčiny klidu!
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!