dříve jsem si myslel, že realita je zcela determinována svou minulostí
pak jsem uznal, že může být ovlivňována stále novými (kvantovými) objektivními náhodami, fluktuacemi
pak jsem připustil, že přítomnost a dokonce i budoucnost mohou být ovlivňovány budoucností a přítomnost může ovlivňovat minulost
další krok: vývoj neprobíhá v jediném čase, tento čas není absolutní, izolovaný od událostí a dějů, které má popisovat či měřit, nemá jen jeden směr (do budoucnosti)
je více časů, víc současností, víc minulostí i budoucností, víc směrů času, víc dimenzí času
realita se vyvíjí v mnoha časech různých směrů, snad více rozměrů, různých rytmů (pomalé, rychlejší, statické rytmy, periodické, cyklické, zrychlující se, interagující navzájem)
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!