"Proti relativistovi využívajícímu všech možností
skepse a kritiky může být velmi obtížné ukázat, že nějaký cíl, způsob jednání
či hodnota jsou skutečně správné a dostatečně zdůvodněné. Stačí však ukázat, že
nějaký cíl, způsob jednání či hodnota mají vyšší šanci být skutečným cílem,
skutečně správným jednáním či skutečnou hodnotou než cíle, způsoby jednání či
hodnoty jiné."
"Lze se odrazit od následujícího pravidla, které se
zdá být rozumné a docela jednoduše přijatelné: Z možných variant jednání vol tu
variantu, která je nejpravděpodobněji nejlepší (respektive nejrozumnější). Toto
pravidlo neztrácí svou platnost ani tehdy, pokud ono jednání, které je
nejpravděpodobněji nejlepší, je nejlepší třeba jen na na 40 % nebo méně -
protože ostatní varianty jednání jsou na tom ještě hůře."
myslím že je to hodně relevantní i pro tebe - viz dennett
a nejá zejména
relevantnější než by odpovídalo frekvenci, se kterou to
bývá v diskusích zmiňováno
·
8:25
Jako proti dennettovi a nonegu joo?
·
8:26
ano, myslím, že bez teorie rozhodování máš s nimi dost
problém, zatímco s ní už o DOST menší
·
8:26
A jak vyloučit, že nejlepším není altruismus stavů?
·
8:28
jasně, tak s tím už ti výše probírané tak přímočaře
nepomůže. ale rozhodně lepší mít jeden větší problém než tři :-)
·
8:28
Nějaký Tonda2 by mohl říci, že lepší vrabec v hrsti
altruismu stavů než nepravdepodobny holub na střeše egoismu ne?
Než tři? Že to odstraňuje dennetta a nihilismus joo?
·
8:29
tak je to myšleno
·
8:30
·
8:31
Jedině říci, že neosobní stavy jsou sice hodnotou
skutečnou, ale velmi malou, téměř žádnou
·
8:32
ano
·
8:32
Ale to už nezní tak hezky
·
8:32
klíčová je taky otázka: co je pravděpodobnější -
správnost altruismus nebo existence ega?
·
8:32
Nemohl by někdo říci, že proti nebi je egoismus taky
velmi malou hodnotou?
·
8:33
ano, mohl :-)
·
8:34
Ale u egoismu je jeho hodnota malá relativně vůči nebi,
zatímco u neosobnich stavů i absolutně, ne?
·
8:36
tady se ještě nějak nechytám, jak je to myšleno to
absolutně relativně
·
8:37
No že egoisticka slast sama o sobě tak malá není, jen ve
srovnání se slasti nebe, zatímco slast neosobnich stavů je malá i sama o sobě,
ne?
·
8:39
mně se zdá, že velikost slasti je třeba hodnotit vždy
především na základě porovnávání
je například hodinová lehká bolest hlavy malé zlo samo o
sobě?
atp.
·
8:40
·
8:43
Existence ega jakožto regulátora jednání v mozku snad
není tak nepravděpodobná jako altruismus?
I když je ego nevnímatelné, nelze snad na něj relativně
smysluplně usuzovat?
Oproti tomu správnost altruismu zní ještě méně
pravděpodobně než existence ega, ne?
·
8:46
v tomto mám zatím tendenci s tebou souhlasit
·
8:46
A jestliže ještě navíc nabízí altruismus stavů menší
hodnotu než egoismus ega, není snad volba pro egoismus jasná?
·
8:47
ok, tudy bych proti tobě (minimálně v současnosti)
argumentovat nechtěl
Mmch se mi osvědčuje dávat svá tvrzení jen formou otázek,
pak na nich lpim méně a snadněji je můžu opustit, což jde vstříc racionalite,
plus to zní skromneji, takže to můžeš i snadněji přijmout
·
8:50
naprostý souhlas!!!
·
8:52
Že ano? :-) :-)
Schválně zas jsem to dal jen jako otázku, že??! :-)
Možná to budu dělat pořád, ne? :-)
Plus to jde vstříc mé uzkostlive tendenci se ujišťovat.:-) :-)
·
8:54
·
8:54
A kde bys proti mně tedy argumentoval?
·
9:03
Existence ega je pravděpodobnější než altruismus, ale
existence neosobnich stavů je zase pravděpodobnější než existence ega. Co zde
tedy zvítězí?
·
9:07
podstatné pro tebe je myslím to první, ne to druhé
(vítězí první). protože my se kloníme k neexistenci ega a egoismu. když
vynecháme pascala, pak abychom opustili relativismus, je třeba přijmout buď
existenci ega nebo altruismus. rozhoduje se tedy podle pravděpodobnosti mezi
těmito dvěma.
·
9:33
přesnější než název "altruismus stavů" je název
"utilitarismus stavů", protože tato etika zahrnuje rozmnožování i
stavů konvenčně chápaných jako "mé", ne? ale tyto "mé"
stavy nejsou preferovány před jinými stavy, dochází k rozmnožování všech
pozitivních (slastných) stavů bez ohledu na to, koho jsou, rozhoduje jen jejich
kvantita...takže zase platí, že utilitarismus stavů je méně pravděpodobný než
existence ega, ne?
·
9:38
kdybych si formuloval vlastní odpověď k tomuto svému:
"Existence ega je pravděpodobnější než altruismus, ale existence
neosobnich stavů je zase pravděpodobnější než existence ega. Co zde tedy
zvítězí?"
·
9:39
ano, správné upřesnění
·
9:41
neosobní stavy sice jsou pravděpodobnější než existence
ega, ale samy o sobě nás z bahna relativismu nevyvedou, je třeba k nim přidat
altruismus, který je ale méně pravděpodobný než existence ega, která nás z relativismu
vyvede také, takže je třeba přijmout spíše existenci ega a ponechat si
egoismus, ((který je navíc také (stejně jako existence ega a je
pravděpodobnější ještě mnohem více) pravděpodobnější než altruismus)).
·
9:42
+ utilitarista stavů by mohl argumentovat, že mnohdy se
jednání utilitarismu stavů dosti kryje s jednáním egoistickým, a tím by se snad
dala pravděpodobnost vychýlit na jeho stranu?
to mi přijde zatím jako závažná výtka proti mně, ne?
takové to: nejvíc pomůžeš světu, když budeš šťastný
hlavně ty sám a tím rozšíříš štěstí do světa nejvíc...ale ne zcela, někdy je
třeba i víc pomáhat druhým
·
9:48
no tak to je spíš naopak argument navíc pro egoismus...
·
9:53
ale ne zcela egoisticky, ale někdy pomoci i
druhým...nebylo by to pak ještě pravděpodobnější tento model?
tedy model převahy egoismu s občasným altruismem? který
se navíc rentuje i dle pozitivní psychologie pro ego pomáhajícího?
jinak samozřejmě rád souhlasím :-)
·
12:15
Napětí vs. uvolnění jako sevrena vs. uvolněná pěst nebo
jako bojový postoj vs. otevřená náruč
CO DĚLÁ VEDRO?
Ve vedru chládek uvolnil svaly, kde slunce pálilo, musely
být napjaté ty svaly pod kůží, na které bylo cítit teplo
obtížnější dýchání, protože stážene horní dychací cesty
Ochablé svaly, pohyb kvůli tomu namahavy
Nepříjemné teplo na kůži, pocení, to však nevadi
Nekdy na kůži intenzivně hřeje, až skoro pálí…Na malých
konkrétních místech kůže
Chladek je chladivy balzám, kůži pohladí, uvolní svaly
pod ní, které horkem byly stažené/sevřené/napjaté
·
12:29
Proč nám voní vlastní zápach ze zaparenych nohou,
genitalii, podpaží?
Uvolňuje náš jako nechutně hořké pivo
Také nám zapáchá, ale méně, jsme na něj adaptovaní +
možná nás poněkud uvolňuje
·
12:42
existence ega je pravděpodobnější než altruismus, to ano,
avšak není existence neosobních stavů zase
pravděpodobnější než egoismus – možná ani ne
·
13:08
O ZRAKOVÝCH DATECH
Bez focusu (zrakového zaostření) je neostrá periferie
zrakové scény, celý letmý pohled je také neostrý nebo když krátkozraký nemá
brýle, tak všechno toto neostré přechody.
Když se podívám letmo bez focusu tak vše neostré přechody.
I celá mindful neostrá, resp. jistý focus i tam, ale
hodně neostrosti.
Protože hodně letmých pohledů bez zaostřovaní.
Mindful nejsou rychlé pohledy, spíš pomalé bez velkého
focus.
Možná může být celý mindful panoramaticky nezaostřený bez
focusu??
Když rychle otáčím hlavou, tak můžu mít jen focus,
protože mozek nestihne „domalovat/vykreslit“ periferii, ale můžu mít možná taky
jen neostré všechno bez focus! :-)
Focus chce úsilí, zaostřovaní, snahu, tedy napětí svalů
kolem očí...z toho se asi vyvinulo i myšlenkové soustředění, z napjatého vyhlížení
kořisti nebo predátora...Při každém pozorování se zaostří oči!!!
Když zaostřuji, tak celobarevné plochy či skvrny se
najednou skládají samy z menších skvrn a ty zase z menších skvrn.
Ale mohu vidět i souvislé barevné větší plochy různých,
pravidelných i nepravidelných, tvarů.
Pronikavý zvuk napina bublinky v uchu
Při opilosti se hůř soustředí, stojí to víc námahy, tedy
napětí svalů hlavy, třeba na spancich
Nonego je pravděpodobnější než egoismus, pomineme-li, že
předpokládá ego?
Zakusky hedonicky nevýhodné, obezita za chvilku slasti
toto píšou v novém Respektu o Merkelové, a platí to i o
Honzovi a chválím ho za to: „Její taktikou vždy bylo nedělat kontroverzní kroky
a hledat co nejširší konsenzus. Němečtí političtí komentátoři to srovnávali se
sofistikovanou asijskou bojovou technikou, která soupeři nedovoluje zaútočit.“
kolik procent strasti dělá náš subjektivní postoj???
90-95% snad až!!! - když špatné zdraví nebo napětí z pohybového zaměstnání nebo ze sportu nebo ještě hůře z posilování, tak víc procent z nepostojové strasti
NEUSTÁLE SE UVOLŇUJ!!!
dispoziční přesvědčení přesnější než postoj...postoj je dispozičním přesvědčením spolu s emocemi, které se u něj objevují....dispoziční = téměř nikdy není verbalizované, ale někdy v minulosti bylo a někdy asi ještě bude...dispoziční přesvědčení alespoň jednou v minulosti bylo verbalizováno (nějak, třeba vágně) nebo jinak třeba grafem, obrazem ve vědomí objevit/ztvárnit
jednoduše: běh je mučení, na které je třeba se náročně připravovat
CITÁT DNE:
"Možná je pomalý běh méně strastiplný než rychlá chůze, vyvolává méně napětí a přidá se k němu lehká euforie."
PRVNÍ DĚTSKÉ UTRPENÍ
malé dítě trpí hlavně v oblasti břicha, tam první zdroj utrpení z trávení, "větrů", špatného trávení, zřejmě tam i první "psychické" negativní emoce, tedy strast ve formě napětí svalů břicha, asi primárně nelibost a strach, ale také hojně pláč, jakýsi hybrid momentálního intenzivního zoufalství+smutku+lítosti+nelibosti+hněvu
TOUHA JE KOŘENEM VŠEHO ZLA: BUDDHISMUS MÁ PRAVDU
náš motivační systém, tedy naše chtění a nechtění, naše touha, je napětím a napětí způsobuje
chtění/touha/lpění/žádostivost/připoutanost je napětí (včetně svalů hlavy)
odpor/averze je napětí tělesných svalů (vč. svalů hlavy)
celý náš motivační systém, tedy systém chtění/tužeb/žádostí a nechtění/odporů je jedním velkým napětím a k napětí nás pudí, vede, svádí
jistě, v touze je i uvolnění - když toužíme po krásném autu a uvolníme se v euforii při představě, že už ho máme...ale je tam i hodně napětí: puzení honem honem si to auto koupit...
náš motivační systém nás tedy vede k napětí, k tomu, že náš prožívající/prožitkový systém trpí, je v napětí
osvícení nemají touhu, nebo jí mají málo (jen tolik, aby byla zábavnou preferencí, nikoliv nutkavou potřebou), takže je nic nežene od momentálního přítomného aktuálního stavu, mohou být tedy UVOLNĚNÍ
JDE Z TOHO, CO "JE" VYVODIT TO, CO "BÝT MÁ"? DŮLEŽITÁ VĚC PRO ETIKU
ANO, lze to.
v prožitku slasti prožívám jeho hodnotnost, tedy z toho, co je, tady jde vyvodit, co být má
ANO, lze to.
v prožitku slasti prožívám jeho hodnotnost, tedy z toho, co je, tady jde vyvodit, co být má
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!