EGOISMUS
VE VZTAHU K DRUHÝM LIDEM
Druzí
jsou jen prostředek k mé slasti, nejsou sami o sobě žádnou hodnotou, ale velmi
často nutným a důležitým prostředkem k získání skutečné hodnoty, tedy
k získání mojí vlastní slasti.
Na druhých vůbec nezáleží,
ale mohou být velkým zdrojem uvolnění nebo napětí, v tomto jsou zásadní hlavně
blízcí a nepřátelé.
Tvou slast ti pomůže navýšit
a tvou strast podstatně redukovat přítelkyně/přítel, blízký kamarád/kamarádka.
Takže si jich važ a buduj si stabilní síť kamarádů.
Druhý není cílem o sobě, ale
často velmi nutným prostředkem k dosažení slasti a strasti.
K EXISTENCI
EGA
O
existenci ega nás přesvědčuje jen hlas těla, vnitřní nebo vnější, který mluví v
první osobě singuláru.
Když
jsem při meditaci sledoval svůj vnitřní hlas, bylo to podobné, jako když
sleduji svou hru na kytaru: děje se to samo, provádí to autopilot, nevím, jaké
bude další slovo, ale ono krásně navazuje na slova předchozí, ač nevím, jak se
to děje.
Kdyby
přiletěli mimozemšťani, možná by brzy díky své inteligenci poznali, že v nás
žádné trvalé ego/subjekt není.
Mimozemšťani už si možná díky
své pokročilosti ego vytvořili, my ho však ještě nemáme.
A "kde všichni
jsou?", tedy jak je možné, že tu žádní mimozemšťané nejsou? – Možná
pochopili zásadní převahu strasti nad slastí i ve svém životě, tak se všichni
dávno dobrovolně vyhubili, provedli hromadnou sebevraždu.
MÁME EGO? NESOUVISLOST NAŠICH ROZHODNUTÍ
Rozhodnutí a jeho konzistence a kontinuita: malá kontinuita a konzistence
našich přesvědčení nasvědčuje tomu, že spíš nemáme ego.
jídlo uvolňuje
samota, nečinnost a
monotónnost může vyvolávat napětí, nuda je napětím...psychická nemoc je napětím
Jarda Dušek působí dost
uvolněně
hra s malými dětmi nás
uvolňuje
spánek je velké uvolnění, ale
i během něho často něco řešíme nebo máme noční můry....ale když něco v
polospánku řeším, je to spíš automat, mnohem méně napětí u toho
vnitřní hlas může být dosti
málo artikulovaný
jen takové mumlání, splývavé
šumění
za napětí ve středu hrudi
odpovídá minimálně částečně napjatá horní část paží, šije
a díky tomu se hůře dýchá
když mám hlad, napíná se mi
něco v břiše
JAK
OVLIVNIT STRASTI POSTOJEM?
Předěl:
fyzická bolest vs. strasti ovlivnitelné víc postojem než fyzická bolest.
I
fyzickou bolest lze poněkud naším vlastním subjektivním postojem ovlivnit, ale
méně než fyzickou bolest.
90-95%
strastí je ovlivňováno postojem jako spolu-příčinou, tímto postojem je
udržováno, postoj jim dává delší kontinuitu a zesiluje je, byť postoj nemusí
být jejich bezprostřední a dokonce ani hlavní příčinou.
Když
získám pozitivní důležité verbální přesvědčení, má to velkou sílu i proti dispozičně
danému napětí či negativní aha-záškubům/napětím.
Je třeba dané pozitivní
přesvědčení získat, uvěřit mu, přijmout je za své, ztotožnit se s ním.
Pozitivní verbální
přesvědčení sice není ve vědomí často přítomné verbálně (jen asi v 5%
případů, jinak je tam z 95% přítomné jen dispozičně ve formě napětí nebo
„aha-záškubů“), ale je tam přítomné ve formě svých symptomů/projevů/příznaků,
v podobě zdánlivě netematického napětí neb o“aha-záškubů“, které po jeho
radikální změně (transformaci, obrácení, konverzi) značně mohou vymizet (i když
i podle výpovědí „osvícených“ spíše postupně, i když první změna je
nejvýraznější a někdy až skoková).
OPRÁVNĚNÁ REDUKCE ESTETIKY
Ošklivé = (obvykle zraková,
ale i sluchová) příčina mého vlastního napětí, což je jediná objektivní anti-hodnota,
zlo
Krásné = (obvykle zraková,
ale i sluchová) příčina mého vlastního uvolnění, což je jediná objektivní
hodnota, dobro
CO JE TO LÁSKA A NENÁVIST?
Milujeme člověka či věc,
které nás uvolňují, nenávidíme to, co nám vyvolává napětí.
REDUKCE ETIKY
Dobré = moje vlastní slast
Zlé = moje vlastní slast
Morální věc nebo
morální/správné jednání = to, co je prostředkem k maximalizaci mojí
vlastní slasti a redukci mojí vlastní strasti.
Nemorální věc nebo
nemorální/nesprávné jednání = to, co
snižuje moji vlastní slast a navyšuje moji vlastní strast
JAKÉ JSOU ZDROJE NAPĚTÍ? ZEJMÉNA V DISPOZIČNÍM PŘESVĚDČENÍ
Přesvědčení = často (ne vždy) je to věta či soubor vět, někdy ale i jen
zraková představa…toto něco považujeme za platné, pravdivé (v případě vět),
věříme tomu, důvěřujeme tomu, spoléháme se na to, nezpochybňujeme to…jaksi
automaticky to považujeme za „hotovou věc“, za pravdu…
„dispoziční přesvědčení“ je pojem přesnější než postoj...
„subjektivní postoj“ je dispozičním přesvědčením spolu s emocemi, které se
u něj objevují....
Postoj je subjektivní, protože jiné individuum může k dané
situaci/okolnosti zaujmout postoj jiný nebo zcela opačný
dispoziční = téměř nikdy není verbalizované, ale někdy v minulosti bylo a
někdy asi ještě bude...
dispoziční přesvědčení alespoň jednou v minulosti bylo verbalizováno
(nějak, třeba vágně) nebo nebylo verbalizováno nikdy, ale někdy se ve vědomí
objevilo jako třeba graf, tabulka, diagram, schéma, náčrtek funkce, fantazijní
zrakový obraz/představa
Napětí – vyvolává ho často jen jeden problém, někdy se jeho zdroj hůř pozná
Napětí často má zdroj v dispozičních přesvědčeních – tedy máme jeho
zdroje přítomné jen dispozičně
V jaké formě jsou dispoziční přesvědčení přítomná?
Často jenom jako negativní citoslovce, nebo jen jako záškuby, zaškubnutí,
trhnutí/cuknutí zastupující citoslovce, zastupující uvědomění problému
1) Nejčastější jen napětí
2) Pak škubnutí (jde o škubnutí, protože jen o krátké
„vlnky“ trhnutí, napětí, cuknutí často svalů hlavy zastupující uvědomění:
jakési „aha-momenty“, „aha-záškuby“ bez obsahu
3) Pak citoslovce
4) Pak hesla, až pak věty vyjadřující dispoziční
přesvědčení
Proč je většina přesvědčení přítomná jen
dispozičně?
Mozek si totiž nemusí stále dokola
přehrávat ve vědomí informaci/obsah přesvědčení, stačí mu, když v něm
kdysi ve vědomí tato informace už zazněla, a nyní ji má uskladněnou v sobě
„dispozičně“ nebo dokonce tato informace ve vědomí ani nikdy nezazněla, ale
jaksi vágně a na více místech, tedy třeba nespojeně, v něm existuje.
Činí-li přesvědčení, nejčastěji pak
dispoziční přesvědčení, až 95% zdrojů naší každodenní strasti, je to opravdu
hodně. Každou minutou se nějaké objeví zcela jistě. Náš negativní postoj
ovlivňuje skoro vše – a je dán naším lpěním a odmítáním, naší žádostí a averzí.
PLATÓNOVO ZŘENÍ IDEJÍ A NAŠE SOUSTŘEDĚNÍ
Když se soustředíš, často zaostřuješ
oči, díváš se napjatým soustředěným pohledem někam do dály.
Soustředění se zřejmě vyvinulo
z napjatého vyhlížení predátora, kořisti, blížícího se nepřátelského
kmene. Nyní zaostřujeme oči, i když si snažíme jenom na něco vzpomenout nebo
něco vymyslet. Přitom dále napínáme svaly kolem očí, ale i jiné svaly hlavy.
Proč napínáme i jiné svaly hlavy? Zřejmě aby byla hlava fixovaná
v statické pozici, a kapacita mozku se nevyčerpávala v prohlížení si
okolí (oči však zavřené nejsou, aby byla spatřena případná náhlá vnější
hrozba).
Také Platón říká, že zřeme „vnitřním
zrakem“ ideje v „třetí říši“ idejí, že je tam můžeme vidět.
Nakonec slovo „idea“ (idea, eidos)
znamenalo původně vzhled, podobu, vidinu, vid, zrakově vnímatelný
tvar/formu/podobu/vzhled. Je odvozeno z řeckého slovesa idein nebo eidon,
což znamená právě vidět. Platón používal toto slovo pro obecný pojem, koncept,
myšlenku.
Když se soustředíme, zaostřujeme oči,
jako bychom opravu namáhavě „četli“ či „zřeli“/viděli v neviditelném světě
abstraktních entit nějaké ideje. Jde samozřejmě jen o vnější zdání vzniklé
pravděpodobně evolučně z toho, že jsme se nejdříve soustředili opravdu
tak, že jsme soustředěně na obzoru vyhlíželi predátora/kořist/nepřítele.
CO VIDÍME?
Za prvé vidíme detaily barevných ploch i
před jejich uvědomením ve formě často záškubů, krátké vlny, krátkého napětí
svalů hlavy často.
Za druhé se barevné detaily
vytvoří/vykreslí jindy až při pozornějším pohledu.
Minimální barevna entity musí existovat,
protože je omezená horní hranice kolik plošek vidíme, jsme schopni rozlišit.
Snáze zjistíme, kolik barev jsme schopni
rozlišit, než kolik vidíme momentálně barevných plošek a kolik jich můžeme
vidět maximálně. To se liší: některé výjevy jsou rozmanitější.
Jaký tvar má minimální barevná plocha?
Jde o kruh, kolečko.
Nejmenší je barevná tečka, puntík, bod.
Proč by to nemohl být barevný čtverec?
Čtverce dobré v televizi, dobře k sobě
přilehají.
Ale čtverec ve zraku není minimální
entitou, je to složitější tvar: potřebuje alespoň čtyři rozlišitelní body atd.
Nejjednodušší je kruh, proto nejmenší
barevná skvrna, kterou jsme schopni vidět, má tvar velmi malé barevné tečky.
NIKDY NEVNÍMÁME POHYB
1) Hýbej před očima velmi rychle rukou tam a zpět –
uvidíš statickou fotografii rozmazaných barev (neostrých přechodů barev). Když
nevidíme pohyb zde, je nepravděpodobné, že ho vidíme jinde, mozek totiž užívá
pro rozpoznání určitého aspektu reality spíše jen jeden mechanismus než dva
odlišné. Jde spíše o sérii velmi rychle po sobě jdoucích statických fotografií, kdy
na každé je „pohybující se“ objekt oproti svému relativně statickému
okolí/pozadí nepatrně posunut (jako ve filmu), takže pohyb nevidíme, jen na něj
(správně) usuzujeme.
2) Nevnímáme méně než pětinu jedné fyzikální vteřiny,
tedy pětina vteřiny je náš minimální prožitek/vjem, musíme tedy vše vnímat jako
statické.
3) I buddhisté vnímají pouze rozsekaný, diskontinuální
pohyb např. přední břišní stěny při nádechu.
ZMĚN SVÉ PROSTŘEDÍ, NIKOLIV SVŮJ POSTOJ
A MYŠLENÍ!!!
JEŠTĚ K HÉDONISTICKÉMU DENÍKU
Zachycovaní nálad a jejich příčin.
Nálada trvá delší dobu, nejvýznamnější
ty, které přetrvávají déle.
Co je příčinou nálad?
O něco důležitější jsou činnosti než
postoje!!!
Postoje jako plášť ve větru, hodně se
mění.
Při zlepšení nálady najednou se zlepší i
postoj a myslíme si mylně, že zlepšení pomohl právě postoj, ale spíš ne, spíš
činnost, konkrétnější vnější podnět, např. dobrá zpráva, a změna postoje je
důsledkem zlepšení, nikoliv jeho příčinou!
Zlepšení nálady je uvolněním.
Postoj není nevýznamný, jen méně
významný.
Víc nálady ovlivní externí věci, vnější
prostředí.
Anthony de Mello si to ovlivnil
postojem, jemu se podařilo zlepšit svou míru štěstí obtížnějším prostředkem,
tedy změnou postoje.
Postojem je to těžší.
Pro filozofy je změna postoje ještě
těžší, protože víc zpochybňujeme, víc lpíme na rozdíl od Duška na pravdě, méně
budeme souhlasit a slepě věřit…
Moc to zpochybňujeme, máme tomu jen
slepě věřit, což často nedokážeme.
Dosti jsme strojem na externí podněty,
ale nejen.
Plus si můžeme externí
podněty/prostředí/okolnosti/situace plánovaním dlouhodobě výhodně a stabilně
přizpůsobit.
Cíle a prostředky – za prvé je třeba
stanovit si cíl/cíle, potom zjistit, který prostředek lepší než ostatní (plus
jak přesně je mocný).
K redukci strasti je mocnější vliv
prostředí než postoj.
Víc tedy dělá externí než interní.
„Spásonosná role“ změny postoje je
v New Age značně přeceňována. Proč? Protože změnit náš postoj je velmi
obtížné, skládá se totiž z velkého množství silně zakořeněných a
zautomatizovaných dispozičních přesvědčení.
Lepší než se snažit změnit si své
myšlení je naplánovat a uskutečnit si příjemné prostředí k životu, pohodovou
práci, stabilní a širší okruh přátel.
Nakonec mají konvenční lidé se svým
důrazem na toto docela pravdu.
MÁME EGO? NESOUVISLOST NAŠICH ROZHODNUTÍ
Rozhodnutí a jeho konzistence a
kontinuita: malá kontinuita a konzistence našich přesvědčení nasvědčuje tomu,
že spíš nemáme ego.
PRVNÍ DĚTSKÉ EMOCE
Dítě má odmalička hněv. Dítě se velmi
brzy vzteká, zlobí, zuří.
Má i strach? Nevím, každopádně první
zdroje strasti má v okolí břicha, souvisí s obtížným trávením,
„větry“, snad zácpou…
A smutek?
Radost dítě také má, směje se, ale spíše
krátce a ojediněle.
I když, ony ty emoce se liší jen
uvolněním a napětím.
Další odlišnost dána jen rozdílnou
mimikou a odlišnými příčinami, které je způsobují.
Psychologické pojmy jsou zmatené a často
jde jen o neurčité metafory, třeba pojmy jako primární já, vnitřní kritik jsou
velmi neurčité, až neodkazují téměř k ničemu.
ZÁSADNÍ ŽIVOTNÍ PRAVIDLA – VERZE ZÁŘÍ
2016
1) Kdykoliv můžeš, uvolňuj se a
nezapomínej uvolnit i svaly hlavy. Všímej si, kde cítíš napětí a uvolňuj je co
nejčastěji můžeš.
2) Při vtíravé špatné náladě jdi ven,
změň prostředí, metodou "pokusu a omylu" měň činnosti.
3) Nespěchej, dělej věci pomalu. Spěch a
stres jsou napětím, pohoda je uvolněním.
4) Když tě přepadnou myšlenkové
starosti, jen pořádně uvolňuj svaly hlavy!
5) Obtěžující povinnost udělej co
nejrychleji a pokud možno hned, ať máš od ní pokoj!
6) Komunikuj s druhými uvolněně, bez
velkého úsilí, snahy, soustředění, spíše spontánně, volně, lehce, s uvolněnými
i svaly hlavy, s uvolněným a spíše rozostřeným pohledem očí.
7) Neber svět, sebe a věci vážně, ale
spíše jako hru...de Mello říká: budete šťastní i bez toho, na čem lpíte. Štěstí je náš přirozený
stav poté, kdy zmizí naše chtění.
8) Práce a povinnosti jsou napětím.
9) Když něco považuješ za smysluplné,
hned to vyvolává méně napětí.
10) Když ráno uděláš něco smysluplného,
více si užiješ odpočinek po zbytek dne.
11) Soustředění na určitý životní
program činí mnoho negativních postojů, které by jinak vyvolávaly strast,
irelevantními a odvádí od nich pozornost a přesměrovává ji k něčemu
stabilnímu, pevnému (k tvému životnímu programu).
čti časopis PSYCHOLOGIE DNES, jediné
z periodik, které se věnuje tomu, co děláš (pomineme-li časopis MOJE
PSYCHOLOGIE, který je plný reklam a spíše povrchních článků, i když i tam se
najde občas nějaká perla)
Jak argumentovat proti domněnce, že pohyb
nevidím u rychlých pohybů ruky, protože tam to mozek nemůže stihnout, ale u
pomalých ano? Kde je ten argument? Třeba jiní živočichové (třeba moucha)
stihnou vnímat rychlejší pohyby než my?
- když má někdo silný motivační systém něčeho dosáhnout, musí ho v zájmu vlastní slasti poněkud "nakrmit", ale i kvůli vlastní slasti umravňovat
ono to jde vyvolat ta deprese nejen zadržováním dechu po výdechu, ale také
zadržováním dechu při nádechu
psal jsem:
Depresi lze nejlíp simulovat, když se člověk nadechne hodně, zadržuje dech,
a na pruduskach ho to pak bolí, bolí bodave, pichave
proč se zakrývají genitálie u všech domorodců?
a) hygiena
b) ženy se chrání před příliš snadným sex. přístupem
c) obřízka u mužů s hygienou
- proč muži zakrývají? a) hygiena b) sociální kontrola sexu, aby v kmeni
sex nebyl úplně nezřízený
jak je to s tím smíchem?
jde o rytmické pohyby bránice - dýcháme pravidelně pořád během toho?
asi ne, postupně to rytmicky vydechujeme a až jednou za čas se zas
nadechneme, jestli se nepletu
tak sme to říkali?
asi jo, přerušíme rytmické vydechování, a rychle se prudce nadechneme a pak
pokračujeme ve smíchu dále
schody - jako bychom v uvozovkách "padali ze schodů" tím dechem,
vždy se to zasekne a pak další výdech a další a další
HEZKÉ PÍSNĚ dle JV (nejlepší tím, že v něčem rezonoval jejich obsah s
filozofií Jana Votavy)
LOUTKOVÁ REALITA - NEBER ŽIVOT VÁŽNĚ, BER ŽIVOT JAKO HRU
ANI K STÁRU - SKEPTICKÉ TÉMA (POSTOJ "NEVÍM")
ŠAŠKOVÉ POČMÁRANÍ - SKEPTICKÉ TÉMA (POSTOJ "NEVÍM")
ČÍM TO JE (NO NAME) - SKEPTICKÉ TÉMA (POSTOJ "NEVÍM")
NIKDO TO NEOCENIL (ZÁVIŠ) - NĚCO MEZI POKOROU A POZNÁNÍM TOHO, ŽE ČLOVĚK
NENÍ TAKOVÝ KING JAK BY MU TO JEHO OPTIMISTICKÝ BIAS (KRESLENÍ) CHTĚL ŘÍKAT
PSÍ VOJÁCI: SAMOZŘEJMĚ - ARBITRARITA (LIBOVŮLE) - FILOZOFICKÁ SLOŽITOST
NACHÁZENÍ TOHO SPRÁVNÉHO JEDNÁNÍ (podle JV není relativismus, ale je složité
vybrat to správné, protože to velmi jednoduše může mít opačná efekt a velmi
těžko se odhaduje, co nakonec je to nejlepší, nejlepší jednání - i kdybys
nakrásně věděl cíl života, je nejasnost v prostředcích a často se stává, že
člověk těžko vybere prostředky k němu a někdy se stává, že si díky nim ještě
pohorší a cíl ještě obtížněji dosahuje)
ŠANCE - DANIEL LANDA - PASCALOVA SÁZKA (možná přijde po životě ráj, kde ti
teplou deku daj...možná nic není, co to změní, obávám se, že nic, všechno -
každá věc- má svůj rub a líc)
NÁVŠTĚVA - PŮVODNÍ BUREŠ, NA ALBU "GHOST DO DOMU" - NÁBOŽENSKÝ,
MÍRNĚ PARAPSYCHOLOGICKÝ NÁDECH, I SKEPSE (POSTOJ "NEVÍME"), IDEÁL
PŘÁTELSKÉHO NALADĚNÍ K LIDEM
PRAVDA - KABÁT - SKEPTICKÉ TÉMA (POSTOJ "NEVÍM")
NEJLEPŠÍ FILMY dle Jana Votavy
PÁN PRSTENŮ - idealismus, dobra, boj za dobro (dříve)
ŽÁNRY DLE HEDONISMU
ROCK - hedonicky ne úplně výhodné, může dávat i euforický drive, ale i
napětí z tvrdé hudby, jisté násilnosti - ale tvrdá hudba může být jako hořká
chuť: bezprostřední napětí, ale pak může převážit uvolnění
POP - ideál, nejvíc uvolňuje
i FOLK hodně uvolňující klidná hudba, pokud ovšem nemá depresivní ideologii
jako Nohavica
CO KDYŽ JSTE NASTAVENI NA STYL „TVRDĚ NA SOBĚ MAKAT“?
Mám-li motivační systém nastavený na
„práci na sobě“, „posouvání se“, vím, že i když to není skutečná hodnota, musím
to trochu kvůli své vlastní slasti (jež jediná je skutečnou hodnotou)
vykonávat, abych svůj motivační systém „nakrmil“ a dal mi slast, ale na druhou
stranu ho musím i regulovat, aby mě přílišným úsilím nehnal spíše do strasti,
většího napětí = úsilí = snahy.
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!