REHABILITACE POHYBU??? běh a slast/strast
byl jsem běhat - tak do 5 km
ve vědomí strasti jen málo, nejvíc, když běh trochu do kopce, napětí končetin, asi hlavně kolenou (stehen? nepamatuji si přesně)
pocity radosti během běhu, i spontánní úsměvy
obvyklý pocit: žádný, neutrální, opakovaně jsem se zaměřoval na to, zda ve vědomí hodně z napětí svalů: a ano, ve vědomí opakovaně často napětí ze svalů, ale spíše málo, nevýrazně + občasná euforie, napětí asi více
po běhu velmi příjemné uvolnění, pocit lehkosti, svěžesti svalů končetin, dokonce i rukou, obličeje
poslouchal jsem audioverzi nového Respektu, takže málo vnímány jakékoliv pocity, spíše pocity zaujetí nebo hněvu nebo napětí z úsilí soustředění (napětí svalů hlavy) při poslechu článku o migrační krizi
JE MOŽNÉ, že náš motivační systém neodmítá mnohem větší kvantum (intenzita i délka) napětí svalů z běhu než menší napětí ze strachu a smutku, které odmítá - důvodem je, že první není dobré odmítat (ani evolučně: když jsme utíkali před predátorem nebo za kořistí, nebylo dobré nechtít napětí svalů z běhu a přestat běhat!), druhé je motivací, jak situaci, která smutek či strach vyvolává, změnit...
každopádně euforie nejen po běhu, ale i během běhu
spíše ve vědomí nepožívám během běhu nic, slast ani strast
běhal jsem spíše po rovině, spíše pomaleji, ale nikoliv vyloženě pomalu
pocit, že se něco děje, radost z aktivity a pohybu
vyhýbal jsem se tvrdým dopadům na asfalt, raději jsem běhal po travnatých okrajích, kde příjemnější, měkčí dopady, méně tlaku v kolenních kostních kloubech
nyní cítím určitý menší tlak-napětí v kolenních kloubech, je zjevné, že dopady na tvrdý asfalt nejsou moc zdravé
ještě teď velmi příjemné uvolnění z běhu, i když už doznívá
také mírná euforie proto, že jsem už cca 3,5 měsíce neběhal, tedy pro vědomí zase něco nového, změna
nemám jasno: spíše se kloním k tomu, že ve běhu více uvolnění než napětí, ale je možné i to, že motivační systém mě klame a kvůli troše euforie=uvolnění neodmítá velké napětí končetin (obecně není nastavený odmítat tolik napětí končetin, viz výše)...
když jsem se zaměřoval na napětí svalů, nebylo ho tam více než při chůzi, když se na ni zaměřuji...
JV: spíše strastné, už radši na kolo, ještě lepší pomalá procházka...ataka strasti u strachu ale vtíravější, víc se vnucuje vědomí než strast u běhu, kde se člověk jako u chůze moc nesoustředí na pohyby
JV: "Možná je pomalý běh méně strastiplný než rychlá chůze, vyvolává méně napětí a přidá se k němu lehká euforie."
možná 75% neutrál, 10% euforie, 15% strast z napětí svalů, takže i zde převaha negativního (a to je ještě bráno mainstreamově, tedy konvenčně, jinak převaha negativního je ve skutečnosti vždy)
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!