pátek 9. září 2016

JAK DĚLAT GRAF EMOCÍ?

JAK DĚLAT GRAF EMOCÍ?

Jak postupně vypracovat graf k slasti a strasti? Plus naše nedokonalá varianta z února, kde chybí mezery pro neutrální data...plus je tam možná až moc velká kontinuita + chybí větší nástup (peak, intenzita) u každé z emocí, po němž má následovat postupný sestup, pokles...



Jde pozorovat delší časové úseky?
Problém je v tom, že delší úseky prožitkově neexistuji. Ale odhadem ano.

Plus když to zaznamenáváme, je tam víc neutrálních úseků a jejich kontinuity, protože naše zaznamenávání je většinou prožitkově neutrální.

Plus lze umenšit četnost hluchých míst našeho zaznamenávání tím, že budeme říkat, co cítíme, někomu druhému formou krátkých hesel, např. slast bude A a strast B,

takže slast bude třeba A, strast třeba B, zpočátku budeme mít pro každou z nich jen 2-3 stupně intenzity, takže řekneme: A3, A2, B1, A3, A1,...

 výhodou je, že nemusíme hlásit všechny pětiny vteřiny, jen ty emočně nabité, tedy jen slast a strast, což je jen šestina času, zbytek jsou neutrální zraková, sluchová (včetně myšlenek) a neutrální tělesná data


je třeba to hlásit tomu, ke komu mám důvěru + myslím, že to mají všichni dost podobné, takže není, za co se stydět, za dýchání se také nestydíme


plus to jde dělat tak, jak se pozoruje Tolle: jako nezávislý pozorovatel bez zasahování - tedy jen to pozorovat a pak provést odhad, kolik toho bylo za cca 10 vteřin, během záznamu je pauza, pak zase pozorování na 10 vteřin atd...


je zde riziko, že padneme do uvolněného mindful, kde potom bude víc neutrálních a slastných dat, ale mám zkušenost, že to lze pozorovat bez mindful postoje, jen fakt jako pasivní registrování kladných a záporných emocí


 + myslím, že to může utužit partnerské vztahy + empatii: když vaše manželka/manžel zjistí, jak moc trpíte, bude k vám mít mnohem větší empatii a pocit solidarity/sounáležitosti/spojení...taktéž, když to zjistíte vy o ní/něm...


 plus pokud něco prožíváme jen šestinu času, pak prožíváme nějakou emoci jen cca každou vteřinu (přijmeme-li, že prožitkový okamžik trvá cca pětinu až šestinu vteřiny)...ano, někdy něco prožíváme i víc (2-4 dílky) prožitkových dílků (tedy pětin vteřiny) za sebou, ale to jde hlásit hned potom (byť ne s přesným uvedením jejich intenzity) v "emočně hluchých místech" našeho prožívání...nepopírám, že tím se naše prožívání pozmění, ale nemyslím si, že zásadně...


 jak však hlásit změny intenzity emocí prožitku v 3-4 bezprostředně za sebou jdoucích prožitkových okamžicích? zde bych doporučil si hned pro sebe kreslit křivky/vlnky...když stanovíme pro začátek jen tři stupně intenzity u strasti i u slasti, bude to buď přímka (3,3,3 - intenzita se nemění), nebo to půjde dolů (3,2,1) nebo to půjde dolů prudčeji (3,1,1) nebo nahoru (1,2,3) - nahoru to ale obvykle nejde, spíš je ostrý nástup (peak), a pak to degraduje, postupně nebo rychleji padá...může být samozřejmě i opakované zesílení, křivka tvaru "V" (3,1,3), ale obvykle už peak není tak velký, takže "V" bude spíše nedokonalé (3,1,2)...


mluvím zde o pozitivních či negativních emocích, protože každá emoce je buď slastí nebo strastí, má plusové nebo minusové prožitkové znaménko, je niterně strastná nebo niterně slastná


+ někdy to v rámci jedné emo-vlnky skočí hned ze slasti do strasti, ale obvykle se v rámci oné 3-4 dílné emo-vlnky drží buď jen slast nebo jen strast...


A není snad někdy emo-vlna delší, netrvá víc než 3-4 dílky (dílek je jedna pětina vteřiny)? Ne, to by bez přerušení trvala vteřinu a více, což se neděje téměř nikdy. Vždy tam naskočí zrakové datum, nebo myšlenka (což je pseudozvukové datum vnitřní řeči nebo neutrální tělesné datum napětí hlasivek), vnější zvuk nebo neutrální tělesné datum (jako je bušení srdce, pocení, neutrální pocit na kůži,...)






Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!