popisuje arabsko-izraelský konflikt
chce usmiřovat - místo moralizování "my dobří", "vy zlí", démonizace nepřítele, zveličování nebezpečí, paranoidní snahy eliminovat soupeře absolutně, které vedou jen k další agresi spíš smír, rovnováhu sil, diplomacii
zaujalo mě: když něco stanovím jako dobré, hned tím někoho vylučuji jako zlého a dávám pobídku k jeho agresivnímu potlačování...každá etika dobra v sobě nese dualistické, vylučující vidění
nepřítel je můj bratr, je to člověk jako já, není to démon, a když s ním chci žít, koexistovat, musím se dohodnout, usmířit, musím to zkoušet stále znovu po dobrém, odpustit, zapomenout...nepřítel není nikdy o tolik jiný než já, není to satan
viní USA a Izrael z toho, že chtějí hegemonicky soupeře totálně porazit, čímž ho provokují k proti-akci, místo co by se s ním snažili dohodnout a udělat kompromis - nechápe, že je z pozice impéria toto jednání logické, za cenu krátkodobých ztrát může přinést dlouhodobý triumf (ale také nemusí, samozřejmě, víc se riskuje, víc se může získat/ztratit)
je v tom trochu utopicky naivní: že si všichni podáme ruce a bude nám stačit rovnováha sil...proč by silný ustupoval, když nutně nemusí?!
tvrdí, že nahrazuje moralizování diplomacií, dualismus diferencí - zdá se však, že moralizuje dále, dobří jsou pro něj umírnění, zlý imperialisté...
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!