mluvíme vždy z určité absolutní půdy...i nyní z ní mluvím...je to půda západního myšlení
chci-li pryč, chci-li překonat západní myšlení, musím to udělat odjinud: západní myšlení se samo ze sebe může jistě přeměňovat, ale nemůžeme odstranit i základní zákony logiky, jinak už nejde o západní myšlení
nejde však snad postupným procesem odstraňovat z myšlení všechna pravidla a nahrazovat je jinými, až výsledek má zcela jinou podstatu než začátek? ano, ale podle jakých zákonů se to celé dělo? na jaké bázi se to odvíjelo, jaké médium to celé neslo? může se změnit skutečně postupně vše? podle Hofstadtera ne: vždy zůstává statická nosná báze...pokud ne všude, tak alespoň v našem myšlení: viz neurony...ale nemění se i ony samy postupným vývojem? chce to ještě popřemýšlet...
zdá se, jako bych půdu, na kterou stojím, mohl ohmatat, ohledat zevnitř, ale nemohl ji z ní samé opustit....DOKUD na ní sem, zdá se mi být absolutní
samotné TYTO MYŠLENKY platí jen z této půdy a na ní! ALE POZOR! jak tohle vím absolutně?!! nevím...takže vím, že to ABSOLUTNĚ nevím?...paradox, mez, hranice: myšlení ustrnulo...zaseklo se...
jsou jiné pozice, jiné hry...ale tohle už vím absolutně? nevím? takže absolutně vím, že absolutně nevím nic? ani to nevím absolutně? je tedy absolutní alespoň můj stav zmatenosti, nejistoty?...nevím :-) ale nevím ne-absolutně, nikoliv absolutně...takže absolutně platí, že to nevím ne-absolutně? a už skončím...
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!