Dennett - vícečetné drafty
vědomí není jedno karteziánské divadlo
nevede přesná hranice mezi vědomím a nevědomím
nedojde k definitivní reprezentaci, rozumění - jen série kvazi-rozumění postupně přebírajících kontrolu nad organismem
já je subjekt vyprávění, abstrakce z úrovně intencionálních postojů podobně jako abstrahujeme v hmotném tělese jeho těžiště
já nejdříve vypráví o druhých, pak přenese na sebe - já neoddělitelné od tohoto příběhu
já je zjednodušení, abstrakce, reifikace jisté úrovně zpracování dat a reagování organismu
není zde definitivní jedno vědomí, jedno jeviště, kde by se odehrávala jediná reprezentace světa, ale série pod-jevišť, kvazi-reprezentací (i paralelně jdoucích)
heterofenomenologie - výpovědi subjektu o sobě samém nechápu jako autoritativní, ale jen jako to, co si subjekt sám o sobě myslí
N. Humphrey - PRACH DUŠE
zakoušet vjem s qualii = vytvářet mentální reprezentaci
- není rozdíl mezi "skutečnou" vědomou zkušeností a tím, co si o ní subjekt myslí (jak ji mentálně reprezentuje)
- jedna část mozku vytváří magickou iluzi (karteziánské divadlo, představení) světa pro druhou část mozku, aby ovlivnila její rozhodování
- organismus si začne vytvářet pomocí kopie příkazových signálů k pohybovým reakcím jeho těla "představení" o vlastním chování (odezvě, reakci), čímž si dělá obrázek o vnějším světě (protože jeho chování je reakcí na stimulus z povrchu těla)
- pozoruji své reagování, tím poznávám svět
- dále se odezvy organizmu internalizují do mozku na virtuální odezvy na virtuálním těle (somatických map v mozku)
- vjem je pak mentální reprezentace této internalizované odezvy - qualia jsou pak její zpestření, které motivuje organismus, aby měl rád svět
- vědomí nedává novou schopnost (!), ale povzbuzuje k zájmu, všímavosti, stanovení nových cílů
- roztažený čas přítomného vjemu - vjem jakoby doznívá déle ve vlastním čase, když už je tu současně vjem jiný
- cítím, tedy jsem - necítím-li, nejsem
- já vzniká jedině, když má vjemy
- zakoušející je nemyslitelný bez zkušenosti
- nikoliv já se budím, ale odehrává se buzení - já je výsledek, cíl
- já není věc, ale proces, vztahy, série
- (poznámka: dogma empirismu vzniká ze zvláštní nezpochybnitelnosti fenomenálních vjemů)
- externalizace hodnot je projekce vjemů na objekty
- já se skládá z mnoha komponent - skládačka, mozaika
- já se vytváří pohybem, jako konající, pohybovatel, pohybující se
- akt pohybu stvrzuje rozdíl mezi já a ne-já, konání konajícího stvrzuje já - "konání já" je moje zkušenost sebe sama v pohybovém aktu - má zkušenost "já" vyjádřená v konání - je to moje zkušenost v mojí pohybové aktivity
- já jako první příčina konání, činů
-T. H. Huxley: duševní stavy jsou uvědomované symboly změn, které se automaticky odehrávají v organismu - POCIT, který nazýváme VŮLI, NENÍ PŘÍČINOU VOLNÍHO AKTU, ale symbolem stavu mozku, který je bezprostřední příčinou tohoto aktu - jsme vědomé automaty
fenomenální vjemy se vymykají z časoprostoru bezrozměrností, soukromostí, izolovaností od zbytku světa
- vjemy, které propůjčují pocit, že jsem zde, vznikají z aktivní odezvy na stimulaci smyslových orgánů
- konající já dává vzniknout základnímu já!
Proust: když jsem procitl, nevěděl jsem, kdo jsem, protože jsem nevěděl, kde jsem - různé fantazijní vjemy pomalu obnovovaly rysy mého já
- to, co cítím, se pomalu mění v to, co říkám
různá podjá získávají prostřednictvím spolupráce společné vědomí - práce na společném projektu - zorganizování částí mysli do jednoho celku
já je, PROTOŽE cítí
- James: co je to za já, které miluje sebeláska? (neosobní afekt sebelásky)
abych mohl mít já, na kterém by mi mohlo záležet, musela mi příroda dát zajímavý obsah, který bych chtěl mít už pro něj samý
- duši si do jisté míry lidé vymysleli (kulturní evoluce)
otázka smyslu života kvůli rysu mysli, která potřebuje ospravedlňovat, mít důvody
- když jde vše hladce, důvody netřeba, když problémy, důvody jako mentální vzpruhy
myslím do budoucna, abych důvody v budoucnosti mě motivovaly
- ale i pochybnosti o tom, že jsou to dobré důvody
- začít myslet znamená začít se užírat!!!
- jsme přirozenými dualisty, extrahujeme s chování těl, i svého, duši, která je na těle nezávislá, je to věc
