viz:
http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark-civilizace/19.4.2014/
Evoluce: nad neúčelnými zákonitostmi evoluce mohou být účelné nebo dokonce meta-účelné meta-zákony nechávající samozřejmě evoluční náhodě jistý prostor.
Vesmír možná smysl nemá, ale možná také má.
Krauss se pozitivisticky ptá JAK a nikoliv PROČ: je to možná správně, protože hmota "je prostě taková" a "prostě se takto bez příčiny, účelu, záměru, smyslu a významu chová", ale možná to také správně není: vesmír je tu možná pro člověka. Nebo pro ufony. Nebo pro stromy. :-)
Krauss úročí na ideologie, ale jeho naturalistický scientismus je ideologií také: jednoduše NEVÍME, že Bůh není.
Věda nepostihuje ze světa všechny jeho rysy.
Zatím se zdá, že Bůh ASI není - asi není v křesťanské antropomorfní podobě - vyloučit to však nelze.
Co je dnes možná NEJROZUMNĚJŠÍ?
Nevěřit. Ale nevěřit opatrně. S možností, že věřící mají nakonec pravdu.
Zdá se nám, že kvantová fyzika, teorie relativity a evoluční teorie je DNEM, BÁZÍ vysvětlení, že dál nejde jít: to je však možná největší ideologický omyl dneška...
Krauss vyzývá k otevřenosti, sebe-kritice, pochybnosti. Sám je však uzavřený možnosti Stvořitele. Přitom tato možnost by jeho myšlení pravděpodobně OTEVŘELA z jeho ateistického dogmatismu NEJVÍCE.
Kde je MOTOR SVĚTA? Co svět nese a vede? Pohání se sám? Je to perpetuum mobile? Možná ano: Krauss sám ukázal, že tzv. "prázdný prostor" má rozpínavou/odpudivou energii.
Krauss ZMATEČNĚ používá slovo nicota, nic. Nemyslí tím metafyzické nic. Je to vakuum nabité energií, kde se neustále rodí páry virtuálních částic a antičástic, aby obvykle okamžitě anihilovaly apod.
Vše, co zde autor alternativně předkládá (možná je něco tak, možná naopak) je jistě přijatelné. Jenomže jalové. Například studuje-li biolog život, musí se rozhodnout, zda dá přednost evoluci (a přinese mu to výsledky) či dá přednost kreacionismu (a přinese mu to výsledky). Jestliže sezná, že obojí druh výsledků se od sebe liší, upřednostnit by měl ty přinášející pokrok v zlepšení kvality života. Já osobně si myslím, že například teorie evoluce přinesla medicině podstatně větší množství a kvalitnějších výsledků než kreacionismus. Rovněž myslím, že kvantová mechanika a teorie relativity přinášejí větší užitek v každodenním životě než teorie možnosti Stvořitele.
OdpovědětVymazatSamozřejmě může jakýkoliv člověk si myslet cokoliv jiného. Ovšem jak vidno, mě ani panu Krausovi není Stvořitel k ničemu. Bude-li jednoho dne prokazatelné, že kamení ztrácí na své hmotnosti, musí se podle mne fyzici upnout k myšlence buď zvýšené rotace Země, nebo k myšlence přepracovat gravitační zákony. Ovšem podle autora článku bude rovněž třeba zvážit roli Stvořitele. Můžeme hádat čemu dají lidé přednost při svém pokusu o záchranu. A to musí pan A. Dolák respektovat. Jistě by bylo zajímavé přemýšlet o tom, kam by se křesťané dostali, kdyby se řídili biblickými zásadami doslovně, nebo nedej Bože, výkladem či metaforami jejích vykladačů. Pokrok lidstva se lemován především překračováním zažitých náboženských zvyklostí, a mnoho náboženství skončilo už na smetišti, tak se to jeví mě.
Jaroslav Štejfa
proč ne...
Vymazatale pokrok lidstva je dán i etikou, a k té Ježíš či Buddha přispěli hodně...
když Vám jde o užitek, měl byste se ptát, zda by Vám mělo jít jen o něj...
otázka Boha je závažnou otázkou, není možné ji odbýt tím, že "pánbíčka" už dneska nepotřebujeme...
Ano, etika, morálka. Domnívám se, že to jsou oblasti lidského vědění nejkomplikovanější a zároveň (tím pádem )nejzanedbanější. Rovněž Pythagoras přispěl do pokladnice matematiky nezanedbatelnou hřivnou a bylo by špatné mu to odpírat nebo vyčítat. Ovšem za dva tisíce let se matematika dostala do skoro nepochopitelně nadoblačných výšin a to neomezována žádnými ideologiemi či nezdůvodnitelnými dogmaty. Není tomu tak u morálky. V Evropě si křesťanství právě na základě nesmyslných dogmat vybudovala jakýsi monopol na výklady morálky při ignoranci skoro ke všem vědám a stále operuje zásadami, jejichž vrchol je pouze jakási morální "pythagorova věta". Do té míry s vámi souhlasím, že otázka Boha je závažná. Přestavuje pro mne překážku v moderním pojetí morálky.
VymazatCo se týče "užitku". Já ho chápu zhruba tak, jak popisuje R. Harris ve své knize Moral Landscape termín "well-being". V tomto směru mi skutečně o nic jiného nejde. Rád bych slyšel - třeba od vás - o co jde dále či jinak. Co je v lidském životě většího?
Jaroslav Štejfa
well-being je fajn, ale je přece možné, že existuje vyšší cíl než jen to, aby všichni spokojeně mlaskali u mísy plné dobrot...
Vymazatjaký by měl být? Snad poznání světa, nirvána, sebe-obětování, realizace krásy, dobra,...
Drahý pane, chápu well-being úplně jinak než mlaskání u mísy plné dobrot a vás podezírám, že také; eo ipso nechce se mi věřit, že debatujete poctivě.
OdpovědětVymazatPoznání světa: vždyť to je hlavní cíl veškeré vědy a největší překážka poznání jsou dogmata bez evidence, kdo se čím ohání víte sám.
Nirvána: chamtivost(rága), nesnášenlivost (dósa) a zaslepenost (móha), to jsou pojmy jistě odsouzeníhodné a nedají se přičíst do well-beingu R. Harrise. Tam jsme zajedno. Ovšem lidské strasti neplynou pouze z těchto špatností, tam se nirvána zásadně mýlí, představte si, že by se všichni lidé na světě věnovali nirváně, to by bylo!
Sebeobětování: čemu? Bez odpovědi na tuto otázku je to zcela prázdné slovo.
Realizace krásy, dobro: naprosto relativní pojmy. Co je pro jednoho krása, je pro druhého kýč. Proto se lidé mohou zamilovávat a plodit děti. Jinak by všichni milovali Marylin Monroe a ta by to nespasila, dokonce už umřela. Dobro - znova pro koho; pro vaše dobro, jste-li průměrný Čech, musí přijít o život několik desítek kuřat ročně- to pro ně příliš dobré není. Pro vaše dobro musela vaše matka vytrpět mnoho zlého, prostě problém je daleko složitější a nelze jej řešit odvoláváním na tisíce let staré texty nebo legendy.
Jaroslav Štejfa
- well-being se pak chápe tak obecně, že nikdo neví, co to je...pokud užitek pro lidstvo, podle mnohých jsou i vyšší cíle
Vymazat- náboženství má i evidenci, nikoliv jen dogmata
- kdyby se všichni věnovali nirváně, bylo by to skvělé
- sebeobětování je pro ideál, který možná je, mnozí pro to mají evidenci
- krása podle mnohých není relativní, podobně dobro...navíc všichni miluji Marylin, v tom souhlasí i evoluční psychologie (kulturní invariantnost měřítek krásy druhého pohlaví) jen se musí spokojit s něčím horším...
Náš spor je zejména v otázce vyšších cílů než je lidský blahobyt, prosperita či jak jsem zmínil well-being.
VymazatTakže k tomu: Pokud pominu onen výše uvedený prospěch lidstva a začnu se zaobírat pojmy vašich vyšších cílů, znova musím zdůraznit - k čemu je sebeobětování? Obětoval byste svůj život pro záchranu jednoho stromu či krávy či ideálu (kterého- mimo lidský rod)? Já ne, možná pro dobrý život svých potomků. Krása - jaké je kriterium krásy třeba u pavouků? Já nevím, vnímám krásu jedině jako člověk v souvislosti se svými dobrými pocity. Dobro - je zábavná vaše řeč ..."krása podle mnohých není relativní, podobně dobro, jen se musí spokojit s něčím horším..." větší protimluv těžko seženete. Mimochodem mě krása MM nepřipadá ideální, je trochu ordinérní. Prostě všichni MM nemilují.
Shrnuto: Moje mínění je: Kriterium a jediný smysl života lidí je jejich prosperita v tom nejširším pojetí. Naplňování tohoto smyslu je možné pomocí druhořadých kriterií jako je dobro, zlo; krása, ošklivost, statečnost, zbabělost atd. Nikoliv obráceně. Toť vše.
P.S. "....nikdo neví co to je..." (well-being). Dovolím si váš výrok poopravit: ...mnozí nevědí co to je... - pak totiž je pouze na lidech, aby si určili své cíle, nikoliv nějaká vyšší moc. A právě věda má skvělé nástroje na to, aby se lidé mýlili co možná nejméně; na náboženství bych v tom směru nevsadil ani zlámanou grešli.
Jaroslav Štejfa
- pokud bych věděl, že Ideál je Ideál, proč bych se obětovat neměl?!
Vymazat- naopak nevím, proč bych se měl obětovat pro lidstvo či svého potomka!
- MOŽNÁ krásu vnímá jen člověk, z toho však neplyne, že je jen v očích lidí
- nevím, proč bychom měli prosperovat...k čemu je to vlastně dobré?!
- Harris je velmi omezený myslitel, například v tom, že si myslí, že z vědy plyne nějaká etika...
Prosím, můžete mi sdělit svou představu ideálu, kterému byste byl schopen obětovat sebe?
VymazatVy byste se jako Ježíš neobětoval pro lidstvo? Neriskoval byste svůj život pro své dítě jako každá matka?
Není-li krása jen v očích lidí, není tedy MOŽNÁ relativní, tedy v relaci k někomu (něčemu) dalšímu? Nemyslíte si snad, že všichni býci milují MM? Jak mohou existovat různé umělecké styly, období atd.?
Nemyslíte, že kdyby lidstvo neprosperovalo lépe než mamuti, tak byste tady nebyl?
Vy sám jste jaký myslitel, myslíte-li si, že etika plyne jaksi sama od sebe nebo od Boha (snad podle přirozeného zákona)? Harris si myslí, že z vědy plyne etika?
Pane jste zábavný.
Jaroslav Štejfa