PRACH DUŠE - výpisky

skvělá kniha

57 jedna část mozku hraje divadlo (qualia) pro jinou část mozku, aby ovlivnila její úsudek

62 zrod poznání: z eferentních kopií příkazových signálů mozku pozorovat vlastní reagování, pak internalizace - tak se dozvídám o smyslových stimulech působících na mé tělo

72 ipsundrum  (vlastní vjem) spíše matematický než fyzický objekt, dynamický vzorec aktivity nervových obvodů

reentrantní zpětnovazebné smyčky - alespoň chvilková NEPŘETRŽITOST

73 obíhá stále dokola

smyčka - rekurze, postupně se oběhem mění vlastnosti obvodu

- pokud neodumře tak se buď bez ustálení rozvíjí chaoticky nebo se ustálí do atrakčního koryta/stavu v němž se do nekonečna opakuje a k němuž se vrací i po narušení

74 v mozku se vytvářejí matematické objekty, které nahlíženy pozorovatelem umožňují iluzi "prapodivných nepozemských vlastností"

75 atraktory jsou odolné vůči odchylce, takže možná vždy umožňují onu zvláštní jednu perspektivu pohledu na ně umožňující jejich iluzorní jevení se jako "nepozemských"

77 iluze "roztaženého času": minulost chvíli přetrvává kontinuálně

Hofstadter - speciální třída zpětnovazebného vztahu: "podivná smyčka" - hierarchický systém, vyšší úrovně se vytvářejí na nižších, ale zpětně je ovlivňují - cyklická aktivita v těchto systémech dochází k dojmu pohybu vzhůru v hierarchii stupňů, ale přesto to vede pouze k uzavřenému cyklu - navzdory pocitu, že se stále vzdalujeme od místa, z něhož jsme vyšli, končíme přesně tam

78 iluze nekonečného schodiště - možná to je iluze žití v roztaženém čase, v roztažené přítomnosti

109 zakoušející bez zkušenosti nemyslitelný

108 Aristoteles: základem je pocit sebe sama v nepřetržitém čase, pak si nutně všimnu, že EXISTUJI

111 James: aby mi záleželo na Já, musí mi záležet na jeho obsahu pro něj samotný, musí ten obsah být dostatečně zajímavý, takový ho příroda musela poskytnout

129 zombie by měly mnohem kratší seznam oblíbených věcí, chyběli by tam: čerstvě oloupané proutí, pěnkaví křídla, hnědé papírové krabice s provázky - to slouží jen k naplnění roztažené chvíle duše

142 díky qualiím oddanými hře, objevování, uměleckým počinům

149 Charles Sherrington: počátky rozlišitelné mysli se pojí s pohybovými akty - to stvrzuje rozdíl mezi já a ne-já: konání konajícího stvrzuje já

163 z ega činí jednotu to, že všechny jednotlivé komponenty považují "já" za subjekt: já cítím, já myslím, já vnímám, já vzpomínám, já sním, já toužím: stále stejné já!

- všechny reprezentace končí na jednom stole, ukazují se na stejném panelu nástrojů v kokpitu mysli

164 několik prvních měsíců je mysl dítěte hostitelem nespojitých podjá, jednotlivých já - chybí jednotný pocit sebe sama

165 kolem třetího roku dojde ke sjednocení

proč? dynamicky se propojí jako účastníci pracující na společném díle

podjá skrze spolupráci získávají společné vědomí

166 širší myslící já je sjednoceno pod základním já, takže i když nemá tak základní a výlučný status, mě se to tak nejeví
základní já vzniká iluzí dočasné roztaženosti, která mu propůjčuje pevnou a reálnou existenci - to je těžiště mysli, tohle já to všechno táhne, tohle já poskytuje kontinuitu - myšlenky přicházejí a odcházejí, ale já jsem stále v přítomnosti VJEMŮ

167 základní já, které je, protože cítí - se pak následně stává i tím, které myslí, vzpomíná, sní, touží a dokonce volí - každé z "já" je honorárním FENOMENÁLNÍM SUBJEKTEM - zástupným subjektem!!!!

mezi jednotlivými já je vzájemný rozhovor

229 antropolog Maurice Bloch: lidé vynalezli transcendentální sociálno, náboženství se později objevuje jako jeho nesamostatný aspekt, který nemůže existovat sám - náboženství tak parazituje na spiritualitě

253 blíží se "společnému pracovnímu prostoru": Baars: In the Theater of Consciousnes 1997

259 Galen Strawson: kniha Selves (Já): já vracející se po mezeře ve vědomí není už tím samým já, které zmizelo