ZÁŘE JEDNÉ MYSLI

Jevení se jevů! Snad největší záhada, jak věděl Heidegger a Patočka...Co je to proces zjevování se jevů, jejich vycházení/vyjevování/vystupování/objevování v mysli, ozařování jejím světlem a jasem, průzračností jejího čirého, jemného, průhledného, čistého média? V mysli najednou jsou, vyskytují se. Rupert Spira říká: ve skutečnosti stále vidíme jen (svou) mysl/vědomí/vědění/poznání a různé formy, které na sebe KRÁTKODOBĚ a JENOM ZDÁNLIVĚ bere. Ve skutečnosti tu zůstává stále jen ona, vždy přítomná ZÁŘE.

o štěstí

jak včela medonosná létáme a snažíme se najít nejlepší pyl na vzdálených květech...přitom nejbohatší - a snad jediný - květ oplývající pylem máme ve svém srdci

metafory nonduality

Rupert Spira:

Stejně jako se jedno slunce odráží v mnoha kalužích, z nichž každá ukazuje-odráží oddělený obraz toho stejného slunce, tak neomezené a všude-přítomné (vždy-přítomné) světlo čistého Vědomí/Vědění/Poznání se odráží/zrcadlí v sedmi miliardách myslí jako pocit "Já jsem", vyvolávající zdání-vystupování sedmi miliard jáství.


Just as one sun is reflected in numerous puddles, each showing a separate image of the same sun, so the unlimited and ever-present light of pure Knowing is reflected in seven billion minds as the feeling ‘I am’, giving rise to the appearance of seven billion selves.

Rupert Spira:

Jsme filmové plátno či TV obrazovka, ale zaujati dramatem na nich si myslíme, že jsme postavou filmu či krajinou v pořadu. Ve skutečnosti stále vidíme jen obrazovku a různé formy, které na sebe KRÁTKODOBĚ a JENOM ZDÁNLIVĚ bere.

Francis Lucille:

Jsme pozorovatel na věži dívající se do krajiny, směrem na jih vidí lesy, směrem na sever moře. Pozorovatel se však zaměňuje s tím, co vidí a chybně se s tím ztotožňuje: považuje se za dvě odlišné entity, za dva odlišné chlápky, jednou totožné s lesem, podruhé s mořem.