Chceš-li, čti si...a omlouvám se za překlepy, gramatiku v zájmu časové úspory zde neřeším
čtvrtek 1. října 2015
metafory nonduality
Rupert Spira:
Stejně jako se jedno slunce odráží v mnoha kalužích, z nichž každá ukazuje-odráží oddělený obraz toho stejného slunce, tak neomezené a všude-přítomné (vždy-přítomné) světlo čistého Vědomí/Vědění/Poznání se odráží/zrcadlí v sedmi miliardách myslí jako pocit "Já jsem", vyvolávající zdání-vystupování sedmi miliard jáství.
Just as one sun is reflected in numerous puddles, each showing a separate image of the same sun, so the unlimited and ever-present light of pure Knowing is reflected in seven billion minds as the feeling ‘I am’, giving rise to the appearance of seven billion selves.
Rupert Spira:
Jsme filmové plátno či TV obrazovka, ale zaujati dramatem na nich si myslíme, že jsme postavou filmu či krajinou v pořadu. Ve skutečnosti stále vidíme jen obrazovku a různé formy, které na sebe KRÁTKODOBĚ a JENOM ZDÁNLIVĚ bere.
Francis Lucille:
Jsme pozorovatel na věži dívající se do krajiny, směrem na jih vidí lesy, směrem na sever moře. Pozorovatel se však zaměňuje s tím, co vidí a chybně se s tím ztotožňuje: považuje se za dvě odlišné entity, za dva odlišné chlápky, jednou totožné s lesem, podruhé s mořem.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!