vědomě určitě ne
nevědomě taky ne, protože jsme strháni altruistickými memy, které mají velkou sílu
síla memu je mmj. v tom, jak velkou emoci v člověku vyvolá - jak ho zasáhne, osloví, naplní...a na jak dlouho
v tomto podobnost náboženství a filozofie: očarování slovy skrze filozofování či skrze modlení, bibli, "svaté texty", zpěvy/mantry z Taizé
memy mohou sloužit zájmům určitých skupin (Nietzsche: zájmy kněží, Marx: zájmy továrníků, marxismus: zájmy dělníků)
OCD: posedlost memem, který má emoční náboj - zde se mem uchytil nikoliv tím, že ho CHCEME, ale že ho NECHCEME/potlačujeme
snadno se šíří:
a) jednoduché memy - snadné předání, kopírování, fixace
b) memy zapojené v konzistentním systému
c) memy přichycené nenápadně k významnějším memům (by-produkt) či z nich poskládané (spandrel)
d) memy emočně působivé, útočící na geny, biologické návyky, uspokojující jejich potřeby - typicky křesťanské memy infantilizující, vracející do dětské zranitelnosti, k milovanému Otci, varianty "zlobivé dítě" (vina), odpouštějící Otec, maminka (mateřský Bůh, Panna Marie), hřejivé teplo, hřejivá boží láska
je možné, že křesťanské nebo filozofické memy uspokojují genetické potřeby sexu, lásky, bezpečí slovy - vytvářejí jazykové konstrukty produkující odpovídající emoce...Bůh složený ze slov, kulturní "slovní" sublimace sexuálního chtíče
Slovo Boží, Písmo svaté, na počátku bylo Slovo, a to Slovo (božský Logos, rozum, princip) bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh...toto lze číst memeticky: slova nám učarují, změní nás, vzbuzují v nás emoce, šíří se skrze nás, na starých biologických potřebách budují nové, které mohou nakonec jít i proti nim (celibát, obětování, sebe-obětování)...
mohou geny nějak regulovat memetickou evoluci? jistě nesmí vymřít, protože memy jsou neseny lidskými těly, zejména lidskými mozky, i když nejen jimi (internet, radiové signály šířící se vesmírem, wikipedia, knihovny, ale memy žijí i v domestikovaných kočkách a psech - jsou právě způsobem jejich "šlechtění", a vůbec v jakémkoliv lidském ovlivnění)
memy mohou být do jisté míry na genech ve své evoluci nezávislé, i když nyní se spíš hovoří o koevoluci genů a memů
mohou memy více než geny podporovat skupinový výběr? to by ale musely být skupiny navzájem nezávislé...spíše je to tak, že memy skupiny TVOŘÍ: komunita křesťanů, muslimů...strukturují svět do skupin...což může být příčinou válek (nacionalismus, nacismus)...ale možná nakonec vyhrají memy, které jsou vše-lidské, budují kooperaci...k nim do jisté míry patří kapitalistické memy, které jsou úspěšné a tím, že všichni v jediném globálním ekonomickém trhu závisejí na všech, není užitečné válčit, ale spíše kooperovat (spíše, ne úplně)...tedy převaha kooperace, i když konkurence a konflikt nadále zůstávají strategicky výhodnými, ale zřejmě spíše lokální konflikty, nikoliv konflikt globální...první a druhá světová válka však ukázaly, že to může být i jinak: první světová válka byl konflikt relativně vyrovnaných dvou hlavních světových hráčů (stejně jako studená válka), v druhé válce si zas jedna velmoc myslela, že je silnější než všechny ostatní (dohromady)
internet a globální (pop)kultura ukazují, že nejvíce se šíří memy nevytvářející izolované skupiny "věřících"...avšak tyto memy zase postrádají identitu, kterou by se mohli jejich nositelé vymezovat/odlišovat...tedy je zde proti-proud elitních menších skupin (my filozofové, my křesťané)
i filozofie je možná jen memetickou strukturou/systémem samoorganizujícím se a s postupně se měnícími pravidly (logika, pravidla argumentace, užití metafor ve francouzské filozofii, komplexně strukturované věty v kontinentální a jednoduché věty v angloamerické filozofii)...memy vytvářejí svou vlastní jazykovou/slovní realitu (říši idejí), která je komplexní, konzistentní, variabilní...pro někoho bohatší a lákavější než svět přírodní...jde o typ virtuální reality (Popperův "třetí svět")
hřejivá boží láska, bůh je láska, ať jsou jedno, jako jsem jedno já v otci a otec ve mě: krásná, působivá biblická slova, vzbuzují emoce, naplňují smyslem, odvahou: jsou to jen slova? možná že neodkazují k ničemu dalšímu (Barthes: iluze reference. za slovy není věc, jen další slova do nekonečna)...podobně písně, zpěvy z Taizé, Hegel, Marx, možná i TOTO, co píšu (zde se dopouštím sebevyvracení, což je možná jen paradox, spíše však logická chyba)...mem však nemusí být nepravdivý, existují jistě i pravdivé memy, ale i memy hodně zavádějící, které si osedlaly mozek
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!