útočí na levicovou kontrakulturu, která sociální reformismus, systematické politické vyjednávání odborů vyměnila za vzpouru proti Systému ,která je individualistická, anarchistická a nakonec nihilistická - nikam nevede, leda k sebevraždě nebo návratu ke konvenci...
pubertální vzdor, být jiný, zas jen napodobování mládežnických ikon, stylů (často hodně vnějškové)...nakonec je to naivita, nikam to nevede, chce to systematickou akci..uspokojí to jen mládežníky, že naštvou dospělé
námitka: ne tak docela, mravy se tím opravdu dost rozvolnily, okovy společnosti se trochu popustily, alespoň v soukromém životě...levicová kritika ale upozorňuje na to, že v pracovní sféře vzniká spíše nový feudalismus
mluví dost z konzervativních a levicově hodně umírněných pozic - konvence je nakonec stabilita, předvídatelnost, stará dobrá pravidla - absence pravidel plodí chaos, depresi
chce změny postupné, nikoliv radikální
námitka: lze v současné fázi kapitalismu dělat jen postupné změny?
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!