vidí vše jako jazykové problémy - fakta redukuje na hodnoty a z hodnot udělá skoro-fakta, jen lehce redefinuje pojem Skutečnosti a je to...
tvrdí, že neexistuje jednotný definitivní slovník ani blížení se k němu...ale jak to ví?
vše je otázkou vznášení argumentů, diskuze, dohody na tom nejlepším, co zatím máme...drobná, komunikativní diskuzní práce PLUS americký důraz na přetváření, tvorbu nového, volbu nových slovníků
problém je u něj se svobodou...míří stále k etice, člověk je pro něj morálním činitelem, inspirace Kantem a Sartrem, kteří etickou volbu vyvazují z vazby na metafyziku, na teoretický Rozum...etika je dle něj svobodný konsensus svobodných morálních činitelů...zkrátka demokratický sociální reformismus Deweyova New Dealu...
362 budeme moci předpovědět zvuky a písma, které naše těla či těla našich vnuků udělají (v tomto je naturalismus), ale nepochopíme jejich smysl...tedy rozdíl dvou slovníků, dvou způsobů "zvládání", "jednání"
363 pluralita slovníků, naturalistický není privilegovaný...slovníky jsou nesouměřitelné, tedy neredukovatelné, ale nikoliv neslučitelné (?!)...pluralita kognitivních způsobů, postojů
etický patos
364 poznávat neznamená poznávat esenci, ale mít oprávnění pro přesvědčení...poznání je rozhovor...proti dogmatismu, definitivnímu poznání
obava z toho, že jednou bude vládnout jediný velký slovník, nebude možné tvořit nové
alternativní standardy zdůvodňování přesvědčení a jejich reálné změny
snaha poznat Realitu za slovníkem je sama efektem slovníku, iluze bezprostředního poznání, privilegované reprezentace skutečnosti je efektem našeho poznávání
NÁMITKA: plyne snad z toho, že vše je jen slovník? jak to ví? ano, realita je obtížně poznatelná, nelze vždy dobře odlišit slovo od věci, plyne však z toho, že vše je jen slovem?
365 snaha epistemologů dostat se k ARCHÉ mimo diskurz pramení z touhy chápat sociální praktiky zdůvodňování přesvědčení jako něco víc než jen sociální praktiky
366 každý obor píše své dějiny "whigovsky", ze současné perspektivy jako proces postupného dozrávání až do současného stavu...
změny v rozhovoru, který filozofové vedou, jsou dány historickými okolnostmi, nahodilostí
touha po neutrálním, ahistorickém, souměřitelném definitivním slovníku je sama jen historickým fenoménem...jak to ví? a z pozice JAKÉHO SLOVNÍKU to sám říká?
349 neredukovatelně se nelišíme od atomů či kalamářů...jak to ví?
351 nemožnost určit individualizující podmínky jediné pravdivé teorie světa je důvodem k popření "objektivní fyzické reality"
352 snaha mít jediný slovník je snaha zbavit se břemene odpovědnosti, svobody volit mezi alternativními slovníky, udělat ze sebe věc (Sartre): nesmysl...
354 člověk je nejen popisovaným objektem, ale i popisujícím subjektem...snaha udržet svobodu subjektu
291 nedává smysl, že by většina našich přesvědčení byla nepravdivá - pochybnost o pravdě a dobru dává smysl jen v kontextu obecné shody...
293 ale co když je celý systém přesvědčení mylný? (námitka skeptika a Putnama): dokud někdo nenabídne konkrétní alternativu našeho systému přesvědčení, je pochybnost irelevantní
305 proti mýtu, že fyzikální pozorování je nezávislé na teorii, jednou provždy dané povahou prostředí a nástroji vnímání
308 od Kuhna: kritéria volby mezi teoriemi nefungují jako pravidla, ale jako hodnoty ovlivňující volbu
proces zvažování, volby nového paradigmatu ve vědě se neliší od volby romantiky namísto klasicismu...
vědecké hodnoty volby: přesnost, soudržnost, dosah, jednoduchost, plodnost...NÁMITKA: nejde jen o hodnoty novověkého paradigmatu?
309 můžeme říci, že kardinál Bellarmina byl na straně ne-vědy a Galileo na straně vědy?
310 nemůžeme
kritéria vědeckosti, racionality, objektivity dávají vítězové, zvítězil Galileo, ale neexistují racionální/objektivní standardy přijetí právě jeho kritérií (my všichni jsme jen potomky této třísetleté galileovské rétoriky)
NÁMITKA: z jaké pozice toto říká Rorty? jeho standardy snad platí nezávisle a objektivně? nebo se máme vzdát samotného pojmu objektivity? na základě čeho? na základě objektivního poznání, že objektivita neexistuje? znamená objektivní opravdu jenom "to, o čem jsem já schopen své současníky momentálně přesvědčit tak, že to oni sami označí za racionální způsob jejich přesvědčení"?
stále zde zůstává jakási realita, která na nás klade tlak, je nepoddajná, surová, hrubá, má s námi ne-intencionální, kauzální vztah...Rorty ji však nechce interpretovat jednoznačně fyzikalisticky, bojíc se determinismu, zamezení svobodné sebetvorby, utlumení etického patosu, zvěcnění člověka, které už by nepodléhalo poetické kultivaci a neustále redefinici...
312 relativita hodnot "racionalita", "nezávislost"...OK, ale musí to říkat z nerelativní meta-úrovně, jinak se sebe-vyvrácení opravdu nevyhne
313 změny názoru na to, co je relevantní při výzkumu jsou zpětně interpretovány jako vytyčení distinkcí týkajících se toho, co ve světě skutečně existuje...dle Rortyho je to jen ZMĚNA KULTURNÍHO KLIMATU
chce vědeckou praxi vidět jako každou jinou sociální praxi, nikoliv jako něco privilegovaného, jako novou metafyziku, definitivní slovník
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!