jsou to 2 roviny: obecně prospěšné je prosazovat utilitarismus, z individuální perspektivy pro to není vůbec ŽÁDNÝ důvod. Individuální perspektiva vítězí, je třeba ji převychovat cukrem a bičem. Utilitarismus je nejlepší schéma politiky, egoistický hedonismus je nejlepší schéma etiky. Etika vítězí, politika je na vodě. Příklady s jatky, milenkou, mučením: ve všech by měl egoista jednat egoisticky. Je to racionální. Racionální = podložené skutečně platnými důvody. Kdo chce řídit společnost, má ale postupovat utilitaristicky, protože - ač je to na vodě - lepší politické schéma není.
+ proč pak vůbec dělat utilitarist. politiku? Protože pro egoistu je dobré, když se dělá, svět mu pak sype víc blaha (je přece i pro podrazáky dobré, když je podrazů co nejméně)! Takže ji lze i podepřít egoisticky! Ale když dojde ke kolizi a egoistu nechytnou, má se na utilitarismus vykašlat. To však zase nesmí prosazovat v politice, protože to není dobré pro jiné egoisty!!!
Je to známé jako "tragédie obecní pastviny" nejen v teorii her. Individuálně správným řešením je sobectví.
Jaké je řešení? Jednoduché: když tě nechytnou, buď sobecký, ale v politice prosazuj tvrdá pravidla, aby všechny sobce pochytali. A aby trestali nejen sobce, ale taky ty, kdo netrestají sobce.
To donutí většinu lidí být nesobeckými. A v "skulinách zákona" buď sobecký. Jak všichni ví, a jak velí teorie her.
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!