negace vytváří distinkce, hranice - to je nutné, ale nebrat je tak vážně, metafyzicky, spíše jako pomůcku
negace operuje na nějakém pojmu, který považuje za metafyzicky relevantní - svět je buď svobodný nebo nesvobodný...přitom už sám ten pojem může být docela špatně nebo může být jen nahodilým historickým konstruktem západní kultury
dichotomické myšlení se modlí k negaci a klaní se zákonu sporu...nesnaží se na věc podívat z jiné perspektivy, třeba právě z perspektivy praxe, jednání
ale glorifikace jednání je druhým extrémem...
negace nás svádí k tomu, abychom uvažovali duálně - jsou DVĚ A PRÁVĚ DVĚ možnosti...přitom je někdy možnost třeba jen jedna, nebo tři, čtyři...může být i jen půl možnosti? nebo tři čtvrtiny možnosti? :-)
duálnímu myšlení napovídá i onen zákon VYLOUČENÉHO TŘETÍHO: dva a právě dva! to je kult dichotomismu, binomického myšlení
dichotomické myšlení odděluje své PRÁVĚ DVĚ možnosti nepropustnou linií - nevidí vztahy, zprostředkování mezi nimi, nevidí to, že extrémy z jisté perspektivy splývají, tvoří jednotu...nebo jsou mezi nimi vztahy...lze zprostředkovat jejich sjednocení (Hegel)...že protiklady mají vždy mnohé společného...
dichotomní rovina domněle zcela VYČERPÁVAJÍCÍ všechny možnosti na "A" a "negaceA" je jen řezem v prostoru obsahujícího mnohem větší počet možností
"vše je buď A, nebo negaceA": nikoliv, ještě je zde TŘETÍ možnost: "A" ani "negaceA" ničemu ve světě neodpovídá, protože "A" není vhodným nástrojem/měřítkem/pojmem, kterým můžeme realitu modelovat, znázorňovat, uchopovat...
dichotomní myšlení nevidí vazby, spojitosti mezi prvky
proti dichotomnímu myšlení se nabízí myslet monisticky, tam však vše splývá a vše souvisí se vším, což může být pravda, ale není to vhodný nástroj pro řešení mnoha problémů...proto by se snad někdy hodilo myslet triadicky: jsi buď hodný, nebo zlý nebo např. odvážný...kdy odvážnost je třetí kategorií, neredukovatelnou na předchozí dvě, není totožnou s první ani není její negací (není to ale vhodný příklad, lze vymyslet jistě lepší)
možná nejlepší je myšlení pluralitní: je mnoho a mnoho možností (rozmanitost, NESOUMĚŘITELNOST)
toto myšlení by však mělo být SPOJENÉ s kontextualistickým holismem: tyto jinaké možnosti spolu přesto nějak souvisí, nacházíme zde vazby, spoje, asociace, analogie,...
duální myšlení jen samozřejmě nejjednodušší: prvek buď přítomen je (A) nebo přítomen není (negaceA)...světlo a tma, PŘÍTOMNOST vs. NEPŘÍTOMNOST
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!