Kdybychom se odtrhli od tradičního neempirického balastu, viděli bychom to všichni.
Mystika je dle mého soudu jen přebujelá fantazie, pověrečnost, blouznění, nalézání vzorců a synchronicit tam, kde nejsou.
Ano, tvrdím - stejně jako tradiční metafyzika - zase další univerzální pravdu.
Můžu se mýlit.
Ale když není objektivní smysl, každé jednání je stejně dobré. Dokonce není ani povinné smysl hledat nebo se jím jakkoliv naplňovat.
Vše je dovoleno.
Pestrost není lepší než uniformita.
Život knihomola je stejně cenný jako život motorkáře: nikdo život nezabíjí ani neztrácí.
Tradiční pohled však degraduje většinu lidských aktivit jako bezcenných a tvrdí, že skutečně správné je být jen tím metafyzikem.
To však říká každá sekta: jen my budeme spaseni!
Někdy rozhoduje o životě a vládnoucím světonázoru síla a násilí, jak píšeš - ale ne vždy, jindy se zase prosazuje kooperace založená - pro metafyzika "jen" - na intersubjektivní dobové etice spolupráce a velkorysosti.
Nakonec si myslíš, že je Bůh.
Máš ono zřejmě vadné dilema: buď Bůh nebo nemá nic smysl.
Já říkám: Bůh není - smyslů však přesto je mnoho, stačí si vybrat - a mohou tě naplnit. Ale taky vybírat nemusíš. Sebevražda není hřích. Jen je neodvolatelná. Proto zde radím krajní opatrnost.
"Ale když není objektivní smysl, každé jednání je stejně dobré."
OdpovědětVymazatJsem rád, že jsi to takto uznal. Je pak stejně dobré vraždit na potkání, kohokoliv mučit, nenávidět, krást, podvádět, znásilňovat. A ty to, v logice svého uvažování, schvaluješ. Žádné partikulární etiky na tom nezmění zhola nic.