sobota 29. března 2014

PROČ SI NEVĚŘÍME?

protože v hloubce máme tento mindrák, toto základní falešné přesvědčení:

JSEM NULA.

JSEM SLABÝ.

JSEM HORŠÍ NEŽ OSTATNÍ.

JSEM OŠKLIVÝ.

JSEM HLOUPĚJŠÍ NEŽ VY.

NEJSME TAK SILNÝ, JAK PŘEDSTÍRÁM: A KDYŽ NA TO PŘIJDETE, ZNIČÍTE MĚ.

a pak jsem v úzkých, ve stresu, tváříme se jako malé děti, hovoříme zajíkavě a překotně, jsme horečnatí, zmatení a dezorientovaní: jsme opět ve FIGUŘE DÍTĚTE, které má mluvit s dospělým: bojí se ho, třese se, je submisivní, trapné, červená se a stydí a MOC SE BOJÍ, jak to všechno dopadne!


dospělý je PŘECE chytřejší, silnější, má MOC ho pokořit a zničit!


tohoto přesvědčení se jistě těžko zbavuje, obzvláště když vás PONIŽOVALI rodiče, učitelé, autority, starší kamarádi.

situace ponížení se pak opakuje:

cítíte se tak v ní každý další den - i když realita je jiná, žijete VE SNU, jakoby se pořád vracelo ono DĚTSKÉ PONÍŽENÍ.

a jelikož se k druhým chováte jako LOOSER, oni se pak tak automaticky chovají i k vám...a vy se na ně za to ještě VZTEKÁTE!

i když na to mají jistě PRÁVO: proč se chovat s přehnaným respektem k bázlivému JOUDOVI?


-

chyb je však víc:

a) o sobě si falešně myslíme, že jsme nulou

b) o druhých si falešně myslíme, že jsou jedničkou - a navíc zlou jedničkou nadanou nejen silou a mocí, ale i predátorskou touhou vás zničit a ponížit! (paranoia! lživý pocit ohrožení!)

přitom pravda je opačná: většina lidí je slabých, bázlivých a relativně hodných, mnohdy plných soucitu - a když jsou zlí, sami hodně trpí!

zlý člověk = VŽDY nemocný člověk

nevěřím ve svobodnou vůli, proto tuto rovnici zastávám úplně!

protinámitka: a co ti, kteří se radují z utrpení druhých, zvyšují si na nich své sebevědomí?

odpověď: jistě existují - a jsou pak mnohdy díky utrpení druhých i ŠŤASTNÍ, takže skutečně nelze mluvit o nemoci ve smyslu utrpení - takže má rovnice má TRHLINU - avšak nemůžou za to, jen jsou pro nás nebezpeční, takže je třeba je LÉČIT, NIKOLIV TRESTAT

ale je tu další, třetí chyba:

c) zamindrákovaný člověk je NEUROTICKÝ EGOCENTRIK v PÝŠE se vyčleňující z kolektivu - proto se pak tak srovnává

bere příliš VÁŽNĚ SEBE!

bere příliš vážně mínění druhých, kteří se o něj jistě tolik nezajímají, jak si klamně myslí!

když se před druhými ztrapníš, co se vlastně stane?

vlastně nic...

maximálně se trochu jízlivě pousmějí

a to je CELÉ!









Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!