o smyslu (Ivetě)

kamarádka se mě zeptala, co je pro mě smysl:

někdy pochybuji, zda něco smysl má

ale obvykle žiji tak, že ano

velmi důležité jsou i základní věci, které má jako smysl každý: jídlo, sex, potřeba uznání - nemělo by být podceňováno ve jménu údajně duchovních podstat! výborné jídlo jest duchovností samou!!!

VELMI důležité - v lecčems pro mě zřejmě nejdůležitější - je mít stabilitu zdraví a mít stabilní finanční příjem (nemusí být příliš velký)

pak je pro mě důležité POZNÁNÍ: přijít na to, jak to všechno je - co je svět, co jsem já, poznat omezenost vlastních myšlenkových i emocionálních schémat, svou zaslepenost, předpojatost, vlastní hloupost i svou vlastní špatnost (a taky vlastní dobrost a chytrost!!!)

pak VZTAHY: setkání s lidmi jsou obvykle mnohem víc než jen neustálé čtení a než i třeba divadlo...tedy skutečná setkání, upřímná, plná důvěry, BLÍZKOSTI

BLÍZKOST A PŘIJETÍ DRUHÝMI: velmi důležité, velmi naplňující!!!!

RADOST! RADOST Z ŽIVOTA, ŽIVOTNÍ ELÁN!

HUMOR
- mám rád humor dětský: lehký, primitivní, plný tance
- mám rád humor pubertální: až manicko-euforický, na hraně trapnosti (a někdy i za ní!), až v jakémsi veselém tranzu, kdy vše je VESELOSTÍ SAMOU!!! :-D
- mám rád humor ironicko-kousavý...ten mám rád někdy až PŘÍLIŠ

- nejraději mám právě humor pubertální :-)

mám rád BEZSTAROSTNOST, životní nadhled, který člověk má nejvíce u PIVA nebo když se VRACÍ Z LESA nebo když poslouchá třeba TRABAND nebo RADŮZU a bloumá ulicemi BRNA nebo kolem řeky SVRATKY po cyklostezce

důležité je i DOBRO: dobro, které nacházím v druhých, mě DOJÍMÁ, mění, činí alespoň na chvilku lepším - mám pak chuť s nimi být častěji a taky být lepším, a taky výčitky, že tak dobrý nejsem, že jsem sobečtější, pokrytečtější apod...

ale taky životní SÍLA, ENERGIE, PRŮBOJNOST: proti mému strachu, přehnaným neurotickým obavám, paranoii...

a taky SLUNCE! LES! BÍLÁ OBLAKA NA KRÁSNĚ MODRÉ OBLOZE!

když je venku skutečně hezky a slunečno, čistý vzduch, když svítí SLUNÍČKO!!!!

shrnuto: po uspokojení pro mě nejdůležitějších věcí (zdraví, jídlo, základní příjem) hlavně RADOST Z ŽIVOTA A RADOST S BLÍZKOSTI S DRUHÝMI!

optimismus i pesimismus jsou předpojaté jednostrannosti, ale k pesimismu člověk tenduje často automaticky (vzpomeňme na otrávené a zahořklé obličeje v ŠALINĚ), proto BOJ OPTIMISTŮ za větší optimismus vítám velice: vyvažuje českou zbytečnou BLBOU NÁLADU, která je vyhrocenou neopodstatněnou jednostranností, a proto NEPRAVDOU!!!

samozřejmě chápu, že když člověk trpí, je těžké mít úsměv na rtech: proto je HŘÍCH mračit se, když se má člověk vcelku dobře!

:-)