uvažuje podobně jako já, dobře se mi proto čte, vliv Sada
je to hegelián a bývalý katolík - chce bezprostřední syntetizující intuitivní poznání kontinuity bytí, které nabízí až smrt
bojí se smrti, zároveň ho láká - tato dialektika protikladů a jejich NEÚPLNÉ smiřování - tendence k neúplné smrti
ale zajímavě si myslí, že úzkost/hrůza/děs nám nejen zabraňují něco činit, ale naopak máme touhu to učinit: stud a hrůza staví zákaz, hranice - ale akt jejich překročení (transgrese) je rozkošný - hřích, vina je vlastně rozkošná, posouvá nás dál, boří hradby ega - ale ne úplně (nedojde nikdy až do konce)
jsme diskontinuální individua, toužíme po kontinuitě
erotika, exces, mystika - identifikuji se s mizejícím objektem - mizím, ztrácím půdu pod nohama, jsem vytržen ze sebe sama - podtrhnou se mi aktem násilí (nebo násilné náhody vzbuzující úzkost) nohy, ale nikdy úplně neutonu - balanc na hraně
- ale pořád jen pohyb na hraně - překračování hranice, ale nikdy ne úplné - při zachování individuality (diskontinuity) ji současně maximálně rozrušovat - typicky francouzské: zůstat hegeliány, ale maximálně rozvrácenými...tedy v rámci bazálního řádu co největší chaos - to může být i sociomorfismus, hlásali přece multikulturalismus s jen lehkým integracionismem
slast s neustálého rušení svého já
sex - muž aktivně narušuje ženinu individualitu, pak se s ní promísí
láska je právě zbavení se individuality, ztráta sebe sama, slast z odlehčení tíže ega, z okovů osamění - ale nikdy to není úplné promísení - děje se ze sebelásky, která chce samu sebe nakonec zničit (ale ne úplně)
erotika je tedy vždy násilí, znásilnění, skoro vražda, kdy vytrhávám druhého - je tam děs a zároveň (ba právě proto!) je to slastné
děs je podmínkou, ba příčinou slasti
transgresi vždy spojuje s proviněním - proto proti křesťanství, které provinění odsuzuje, devalvuje na nečisté posvátno nebo dokonce na profánno (v případě sexu), tím podle něj ochuzuje posvátno, které je možné dle něj jen v překračování tabu, zakázaného, zákona
až moc spojuje transgresi hlavně s proviněním (katolicky řečeno: hříchem)
k posvátnu vede řeč, ale vrcholem - nejvyšším napětím - je to už beze slov - ticho - věčný okamžik - totální identita, syntéza v intuici - vědomí už není - docházíme k JEDNOTĚ BYTOSTI - vidíme zas vliv Hegela - složitost světa se redukuje na jednoduchost, prostotu okamžiku slévajícího se s věčnem (změna časovosti)
kritika mništví - USILOVAT o klid je špatné, je to snaha zajistit si život, což je v rozporu k totální lhostejnosti, bez nadějí a obav, totální pasivitě, bez minulosti a budoucnosti, totálního odtržení, totálního sjednocení se světem - toho lze dosáhnout nikoliv kalkulem a řádem, který je ubohým skrblením, chudým žitím, ale vydaností se náhodě, nahodilým excesům lásky, krutosti, násilí, které nás vystavuje úzkosti, hrůze, a tak umožňuje rozkoš, vytržení (Rilke: krása je počátkem hrůzy, který snad ještě snesem...)
vidím v tom masochismus - slast z hrůzy, z postupného sebezničení, z pasivity bezmocného dětského vydanosti se světu - ale je tam i sadův sadismus - touha po svrchovanosti subjektu, která se projevuje v sadismus, agresi, překračování hranic - tedy subjekt aktivně překračuje hranice a tím nakonec ničí sám sebe
Deleuze se raduje z neustáleho přeměňování já, Bataille z jeho postupného zanikání, utichání
sex jako porušení integrity druhého i svojí, násilné vytržení druhého, zničení
ženská krása vybízí k jejímu prznění - dialektika čistoty krásy a animality
trochu banality...aůe zajímavé je romantické a hegelovské vyhrocení protikladů a pak jejich postupné smiřování: strach ze smrti je touhou po ní, hrůza z porušení zákazu je pobídkou k jeho slastnému přerušování, zákaz mi brání v rozvoji a zároveň je jeho umožněním
zajímavě ještě řeší práci - práce (i věda, i filozofie, i básnictví) je založena na zákazu intenzivní slasti, intenzity emoce (freudovský princip reality proti principu slasti, jinde zas spojení temného pudu thanatos s pudem eros) - proto k bezmeznu nelze dojít na půdě filozofie či básnění, slov, diskurzu, jen mimo ně - v tichu
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!