pondělí 15. června 2015

Próza VIII.: Tak kdy už?

Ženy se mohou přetrhnout, aby se líbily mužům.

Já se můžu přetrhnout, abych se líbil vám.

Kdybych dělal opak, byla by to zase jen  moje sebestřednost.

Bytí není lhostejné nebo chladné, ani netečné a libovolné: to se tak jenom jeví ukřivděnému egu.

Bytí jen je, jsme to my, naše osobní věci. A taky květy, docela pěkně neosobní.

Ale žádnej chlad, jen občas sněží. Krutě a hezky.





Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!