čtvrtek 6. dubna 2017

DALŠÍ VÝPISKY - DŮLEŽITÉ!!!

KYSELINA LISTOVÁ VÁM MŮŽE POMOCI NA DEPRESI



CHEMICKÁ KASTRACE

Už jsem psal, že mužům pravděpodobně o dost (14-19) let prodlužuje život kastrace.

Kdo by však do ní chtěl jít? Skoro nikdo...

Jistou alternativou je to, co se populárně označuje jako "chemická kastrace", o které říká česká Wiki:

"Alternativou k chirurgické kastraci, s částečně podobnými účinky, je podávání antiandrogenních chemických látek, v populárních textech nepřesně nazývané chemická kastrace. Ty však nezpůsobují bezprostředně sterilitu (pouze redukují sexuální apetenci a potenci) a jejich účinky nejsou zcela trvalé, ale zčásti po vysazení farmak postupně odeznívají."


https://cs.wikipedia.org/wiki/Kastrace#Metody


NAKOLIK VĚŘIT ANGLICKÉ WIKIPEDII?

Zejména u kontroverzních témat?

Ptá se zcela oprávněně Vlastimil Vohánka

Zas taky moc ne, je ke všemu možná až příliš skeptická.

Jenomže vždy neplatí přímá úměra "čím skeptičtější, tím vědečtější".

JE TŘEBA BÝT SKEPTICKÝ I K PŘEHNANĚ SKEPTICKÉ WIKIPEDII.

Je třeba si procházet a kontrolovat serióznost studií, ze kterých vychází - a zjišťovat, zda k nim neexistují serióznější studie s opačnými závěry...

Jenomže to už je dost pracné :-)


CO S TEOLOGIÍ?

teologie není pořádná věda: něco hodně nepodloženého a pochybného předem předpokládá a nemůže to odložit

EDIT: po diskuzi s Vlastimilem Vohánkou opravuji: nemůžu tvrdit, že teologie není věda, jen že je to věda podložená řekněme kontroverzními důkazy


VELKÁ CHYBA: VE VĚDĚ CHYBÍ INTROSPEKTIVNÍ PSYCHOLOGIE

Nikdo se dnes VĚDECKY nezabývá introspekcí neboli fenomenologií neboli analýzou vnitřní zkušenosti, což je velká chyba.

Světlou výjimkou byli:

Nejprve Locke a Hume a dokonce díky "Vášním duše" i racionalista Descartes, trochu i Husserl, ačkoliv spekuloval, Patočka vůbec ne, ten spekuloval a nepodloženě moralizoval příliš

dále:

https://cs.wikipedia.org/wiki/William_James

https://cs.wikipedia.org/wiki/Maurice_Merleau-Ponty

A dnes jsou:

https://en.wikipedia.org/wiki/Dan_Zahavi

https://en.wikipedia.org/wiki/Shaun_Gallagher - má model minimálního jáství/self a odlišuje prožitek jednání (sense of agency - kopu do míče) a prožitek vlastnění těla (sense of ownership - někdo kope do mě nebo mě unáší mořská vlna, vnímám své tělo jako své, ale jsem jen pasivní objekt)

Vědecká psychologie se dnes chybně introspekcí vůbec nezabývá.

HOMEOPATIE JE DRAHÝ NESMYSL, KTERÝ VÁM NEPOMŮŽE NA NIC...
ANI JAKO PLACEBO, protože ani placebo nezabírá:
LÉČIVÁ SÍLA PLACEBA MOŽNÁ VŮBEC NEEXISTUJE...
nebo je přinejmenším velmi omezená...
placebo snad dokáže tlumit bolest (přes dopamin, přirozené opiáty)
možná tlumí lehkou až střední depresi jen trochu méně než antidepresiva
a jinak zřejmě neumí vůbec nic!!!
viz:
https://en.wikipedia.org/wiki/Placebo
zejména:
https://en.wikipedia.org/wiki/Placebo#Clinical_significance

MEDITACE ASI FUNGUJE
na duševní poruchy, na úzkost, stres, depresi a stabilitu, na oddálení Alzheimera či počínající demence:

NEVĚŘTE TRADIČNÍ ČÍNSKÉ MEDICÍNĚ
je plná pseudovědy:
Pravděpodobně je to jen mnoho neúčinných metod mající dlouhou tradici ve své neúčinnosti, jak dokazuje hodně přezkoumání různými Cochrane studiemi:

AKUPUNKTURA VÁM NEPOMŮŽE NA NIC, ASI ANI NA BOLEST NE (JEDINĚ KRÁTKODOBĚ):


NECHCETE ŽALUDEČNÍ VŘEDY?
Tak moc nepoužívejte ibuprofen, nurofen, aspirin a ibalgin:
A co tedy brát na bolest a horečku: paralen (paracetamol):
I když je na horečku méně učinný než ibuprofen (https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15184213), neudělá vám vředy.

MAJÍ RŮZNÁ ETNIKA NEBO "RASY" RŮZNÉ IQ?
Podle průzkumů mají černí Američané o 15-18 bodů nižší IQ než bílý Američané, Indiáni mají IQ nižší, než průměr u bílé populace, ale vyšší než Afroameričané, aškenázští Židé mají nadprůměrnou verbální inteligenci, nižší inteligenci prostorovou (to je mmch. i můj případ), východní Asiaté mají vyšší prostorovou a nižší verbální inteligenci (možná proto jejich sklon k holismu, vidění kontextu).
Je však třeba říci, že autor poslední studie z roku 2005 J. Philippe Rushton inklinoval k rasismu:
A na druhou stranu, takový vědecký velikán jako jistě byl E.O. Wilson o něm prohlásil, že je to čestný a schopný vědec:
Ovšem i předešlé studie ukazují na podobné výsledky:
Domnívám se, že však ještě stále ve výzkumu nemohl být dostatečně zohledněn vliv odlišného prostředí, ale výzkum přece jistým směrem už poukazuje.
Ale nejsou snad Aroameričané socioekonomicky znevýhodněni? Jistě často jsou, ale výzkumnící měřící IQ se samozřejmě snažili testovat bílé a černé Američany s pokud možno stejným vzděláním a ze stejného socioekonomického prostředí, ale jak jsem psal, je mi jasné, že zcela ještě vyloučit vliv odlišného prostředí z výzkumů nelze, což výzkumy nečiní neplatnými, ale jen méně platnými...
Lze však IQ vůbec vědecky měřit? Gould tvrdil, že ne, ale jeho kritika se ukázala jako spíše špatná: https://en.wikipedia.org/wiki/G_factor_(psychometrics)…
Jednoduše: podle kritiků byl Gould zaujatý a v této oblasti amatér, ač jinak špičkový biolog...Americká psych. asociace IQ testy uznává jako relevantní: https://en.wikipedia.org/wiki/Human_intelligence… "Several critics, such as Stephen Jay Gould, have been critical of g, seeing it as a statistical artifact, and that IQ tests instead measure a number of unrelated abilities.[85][87] The American Psychological Association's report "Intelligence: Knowns and Unknowns" stated that IQ tests do correlate and that the view that g is a statistical artifact is a minority one." https://en.wikipedia.org/…/Intelligence:_Knowns_and_Unknowns

INTELIGENCE JE DO ZNAČNÉ MÍRY VROZENÁ
přičemž vliv genů se s věkem zvyšuje:
u devítiletého dítěte je vliv genů 41%, u dvanáctiletého 55%, v sedmnácti je to 66% a v dospělosti až do stáří celých 80%.

MUŽI JSOU PRŮMĚRNĚ PATRNĚ O 5 IQ BODŮ INTELIGENTNĚJŠÍ NEŽ ŽENY

Alespoň to tvrdí tato relativně známá meta-analýza z roku 2004:

http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0160289604000492


JAKÉ JSOU EMPATIE?

Zejména kognitivní a emocionální.

Emoční empatie je to, že když mám smutek, cítíte ho díky tomu, že vidíte mou smutnou mimiku a slyšíte mé smutné zabarvení hlasu, trochu taky...

Pak je tu ještě kognitivní empatie, tu mají také mnozí psychopaté: poznávají rozumem, co druhý cítí, ale nemají ten pocit sami, buď ho citově ani nechápou nebo je jim lhostejný, každopádně ho necítí. (Jde o kognitivní/poznávací empatii, patří k ní schopnost mentalizace neboli osvojení si "teorie mysli": vím o záměrech, úmyslech druhých lidí).

JSTE EMPATICI NEBO SYSTEMATICI?
Muži jsou méně empatičtí. Extrémně mužský mozek mají třeba autisté: mají extrémní míru systematizace, minimální míru empatie. Patrně zde hraje roli testosteron.
Testy vám změří nejen emoční koeficient (EQ), ale i systemizující koeficient (SQ):
Ovšem tato teorie byla spíše odsuzována, zejména pro propojování mužství a systematizace a autismu.

ZA ŽALUDEČNÍ VŘEDY MŮŽE PRAVDĚPODOBNĚ BAKTERIE Helicobacter pylori NEBO ASPIRIN/IBUPROFEN, NIKOLIV VÁŠ CHRONICKÝ STRES
Tato bakterie je nejčastější příčinou žaludečních vředů (60%), druhou nejčastější příčinou je nadměrné užívání IBUPROFENU či ASPIRINU.
"PREVALENCE HELICOBACTER PYLORI
Ve vyspělých zemích, včetně České republiky, došlo během posledních 20 let k dramatickému poklesu prevalence infekce H. pylori. V České republice činila prevalence H. pylori v roce 2001 42 % a v roce 2011 24 %. Tento pokles je možno vysvětlit především relativně příznivými a zlepšujícími se socioekonomickými podmínkami. Nicméně je třeba zvážit také základní determinanty současné epochy, které mohou způsobovat postupné mizení H. pylori z lidského mikrobiomu.
HELICOBACTER PYLORI U RŮZNÝCH SKUPIN OBYVATELSTVA
Mechanismy přenosu infekce H. pylori nejsou ani po 25 letech intenzivního výzkumu zcela objasněny. Předpokládá se, že v rozvojových zemích je přenos infekce především fekálně-orální cestou, ve vyspělých zemích je přenos orálně- orální. Převážná část osob se infikuje v časném dětství (zpravidla před pátým rokem života), a to jak v rozvojových, tak i ve vyspělých zemích. V poslední době je větší pozornost věnována vertikálnímu přenosu infekce (nejen z matky na dítě, ale i ze starších sourozenců na mladší). Vyšší riziko infekce H. pylori mají jedinci z vrstev s nízkým socioekonomickým statusem, kteří žijí v přeplněných domácnostech (např. více dětísdílejících jedno lůžko), s nedostupností teplé tekoucí vody, ale svou roli hraje také nízká vzdělanost rodičů, především matek. Vyšší riziko infekce je také u osob žijících na venkově ve srovnání s lidmi žijícími ve městech. Samostatným rizikovým faktorem u dospělých je kouření."
DOPLNĚNO:
Chronický stres hraje roli, když už bakterii máš, což už ji můžeš mít od raného dětského věku (obvyklá nákaza je do pěti let věku a řada lidí jí má celá desetiletí bez příznaků). Pak chronický stres opravdu roli hraje: "This may be by increasing the risk in those with other causes such as H. pylori or NSAID use." https://en.wikipedia.org/wiki/Peptic_ulcer#Cause Rozvíjí to i kouření: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21199512

JEZTE MOŘSKÉ RYBY, ALE POZOR NA RTUŤ
V kterých rybách je rtuti nejvíce?
Žralok, mečoun, treska, tresčí játra, tuňák (neplatí u konzervovaného tuňáka bílého jako je třeba tento: https://en.wikipedia.org/wiki/Tuna…, tam je naopak rtuti velmi málo), velká královská makrela, kterou si ale asi nedáváte: https://www.rybolov.com/data/obr/7072/9072.jpg (má obvykle 5-14 kg, je známý i 40 kg kus této ryby).
Kde je naopak rtuti málo?
Losos, krevety, konzervovaný světlý tuňák, treska, sumec/vlkouš.
V rybím oleji v tobolkách je rtuti mnohem méně než v rybách, v rybím oleji jen 2-10 ppb rtuti, v mořských rybách 10-1000pb rtutui, tedy rybi obsahují 5x až 500x víc rtuti než rybí olej v tobolkách.
Tady máte žebříček, v které rybě je obvykle kolik rtuti:
Sardinky a losos mají rtuti málo, i běžná makrela a sleď už jí má trochu víc!!!

OMEGA-3 NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY NEJSOU ZAS TAK ZDRAVÉ, JAK SE MYSLELO, ALE POŘÁD JSOU DOBROU VOLBOU
Na srdíčko vám moc nepomůžou, možná trochu pomůžou proti zánětu a možná trochu proti depresi...
Na druhou stranu, doc. Brát, odborník na tuky, mi napsal, že dle pečlivých výzkumů jsou přece jen kardiovaskulárně prospěšné - když jimi nahradíme nasycené mastné kyseliny/tuky (zabírá i záměna nasycených mastných kyselin za polysacharidy s vysokým obsahem vlákniny, tedy třeba za zeleninu, ale nenasycené tuky jsou efektivnější náhradou).
A kde jsou? Tučné mořské ryby, oříšky, semena, rostlinné oleje (řepkový, slunečnicový,...).

PRŮLOMOVÁ VĚC: MOZEK PRACUJE BAYESIÁNSKY
Salientní síť (SN - salience network/síť) (hodnotí, co je významné = salientní) přepíná mezi dvěma anti-korelujícími sítěmi:
a) sítí věnují se egu (defaultní síť, řešíme v ní sebe, své sociální postavení, své vzpomínky a plány do budoucna), DMN - default mode network/síť
b) sítí věnující se vnější pozornosti, CEN - centrální exekutivní síř /network
Kdy přepne salientní síť do sítě b)? Počítá bayesiánsky: tehdy, když dojde k predikční chybě, stane se něco nepravděpodobného, nečekaného, nového, ojedinělého.
U úzkostných a depresivních lidí je síť defaultní hyperaktivní, takže se z ní špatně přepíná do sítě b). Schizofrenici s tím mají taky problém: těm mozek hlásí predikční chybu u každé blbosti, jejich práh hlášení predikční chyby je chorobně nízko.

RAMACHANDRAN TO S TĚMI ZRCADLOVÝMI NEURONY ZNAČNĚ PŘEHÁNĚL
Tedy jednoduše si VYMÝŠLEL, spekuloval. A já mu to baštil!
"Many of Ramachandran's ideas about the significance of mirror neurons have been challenged by neuroscientists. As Christian Jarrett points out in a December 2013 article for Wired:[40]
a detailed investigation earlier this year found little evidence to support [Ramachandran's] theory about autism. Other experts have debunked Ramachandran's claims linking mirror neurons to the birth of human culture. The activity of mirror neurons can be altered by simple and brief training tasks showing that these cells are just as likely to have been shaped by culture as the shaper of it."

EMPATIE ASI VŮBEC NESOUVISÍ SE ZRCADLOVÝMI NEURONY
Neurovědec Ramachandran (a spolu s ním řada dalších) se tedy asi mýlil.
Navíc empatie nemá jen složku simulační/imitační/zrcadlící/napodobující (odzrcadlení dané emoce), ale i složku kognitivní (mentalizace, teorie mysli), která už nesouvisí se zrcadlovými neurony vůbec.
Zrcadlové neurony zrcadlí asi jen pohyby, motorické úkony, emoce pravděpodobně ne.

METAANALÝZY JSOU MNOHDY NESPOLEHLIVÉ, LEPŠÍ JSOU (NEJEN V MEDICÍNĚ) ROZSÁHLÉ RANDOMIZOVANÉ KONTROLOVANÉ STUDIE
"A consistent finding in the medical literature is that there are large discrepancies between results of meta-analyses and those of large scale randomized controlled trials "
Hlavně zde:
"Meta-analyses are now widely used
to provide evidence to support clinical strategies.
However, large randomized, controlled trials are considered
the gold standard in evaluating the efficacy
of clinical interventions."
Celý důležitý článek:

ČERVENÉ MASO (VEPŘOVÉ, HOVĚZÍ,...) MOC ZDRAVÉ NENÍ, OMEZTE JEHO KONZUMACI - UZENINY A MASNÉ VÝROBKY JSOU UŽ FAKT HODNĚ NEZDRAVÉ
nadměrná konzumace může vést k mrtvici a infarktu, pravděpodobnost se zvyšuje už od 100 g červeného masa za den...
Řeší to aktuální přehledová studie z roku 2016:
viz:
Ale nejvíc brutální je to u zpracovaného červeného masa, tedy u masných výrobků a uzenin - když budete jíst jen 5 deka uzenin denně, zvyšujete si riziko infarktu o 24% a riziko diabetu o celých 32%!
Všechna čísla níže zde:
"Based on at least six cohorts, summary results for the consumption of unprocessed red meat of 100 g day−1 varied from nonsignificant to statistically significantly increased risk (11% for stroke and for breast cancer, 15% for cardiovascular mortality, 17% for colorectal and 19% for advanced prostate cancer); for the consumption of 50 g day−1 processed meat, the risks were statistically significantly increased for most of the studied diseases (4% for total prostate cancer, 8% for cancer mortality, 9% for breast, 18% for colorectal and 19% for pancreatic cancer, 13% for stroke, 22% for total and 24% for cardiovascular mortality and 32% for diabetes). Potential biological mechanisms underlying the observed risks and the environmental impact of red meat production are also discussed. The evidence-based integrated message is that it is plausible to conclude that high consumption of red meat, and especially processed meat, is associated with an increased risk of several major chronic diseases and preterm mortality. "

VÍNO? ANO!
pít denně dvě decy suchého ( = málo cukru), nejlépe červeného (obsahuje víc resveratrolu) vína je pravděpodobně zdravé: https://en.wikipedia.org/wiki/Wine#Long-term_effects

CO POMÁHÁ V PSYCHOTERAPII SKUTEČNĚ?

Tedy 40% je v člověku samém, konkrétně v jeho: vytrvalost, otevřenost, víra, optimismus, sociální opora
30% je pak o vztahu s terapeutem, kde hrají roli empatie, opravdovost, pozitivní zájem ap.

CHCETE SE ZMĚNIT?
Podle nedávného výzkumu uváděného i v časopise "Respekt" k tomu výborně pomáhá (jakákoliv!) psychoterapie, zejména v první fázi, tedy největší změny jsou hned v prvním měsíci. Nezáleží přitom na psychoterapeutickém směru, změny jsou dlouhodobé a velké: normálně byste jich dosáhli za desítky let!
Samozřejmě je třeba být skeptický i k tomuto výzkumu.

JÍST NEBO NEJÍST MASO?
zatím se mi to jeví takto: nejzdravější je maso jíst, ale myslím tím zejména jíst tučné mořské ryby, občas libové kuřecí, méně často asi potenciálně (ve větší konzumaci) škodlivé červené maso...a jíst obecně (až na ty ryby) masa méně, víc rostlinné stravy obecně...
určitě nejíst červené maso každý den!!!! ale spíš 1-2 x týdně...



HODNĚ EXPERIMENTÁLNÍCH VÝZKUMŮ ZEJMÉNA ZE SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE, KOGNITIVNÍ NEUROVĚDY, MEDICÍNY (VČETNĚ MEDICÍNSKÝCH META-ANALÝZ) JSOU VELMI POCHYBNÉ.

"Recently it has become clear that experimental research, most notably in social psychology and cognitive neuroscience, but also in the medical literature, is plagued by questionable research practices (QRPs). In 2012 John, Loewenstein & Prelec [1] (hereafter referred to as JLP) surveyed 2,000 psychologists and determined the incidence of QRPs such as post hoc selection of studies to publish resulting in a file drawer, or having multiple dependent variables, hypotheses, statistical techniques, stopping rules, data-transformations (like outlier treatments) or conditions."

"A consistent finding in the medical literature is that there are large discrepancies between results of meta-analyses and those of large scale randomized controlled trials. The latter found for instance that meta-analyses would have resulted in the adoption of an ineffective treatment in 32% of the cases and in about the same percentage of the cases an effective treatment was rejected."

ZDE:

http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0153049


NA ALZHEIMEROVOU CHOROBU NEEXISTUJE ŽÁDNÝ ÚČINNÝ LÉK



takže ti, kdo s ní nejdou k lékaři a neberou na ni léky, patrně nedělají žádnou chybu:



https://en.wikipedia.org/wiki/Alzheimer%27s_disease#Management


Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!