pondělí 11. srpna 2014

Dawkinsův argument a jeho kritika Davidem Černým

trochu mě to zaujalo, viz zde:

https://www.youtube.com/watch?v=clgX_sERqFE

David Černý argument kritizuje asi takto:

- komplexní dílo musí dělat komplexnější bytost jen v našem světě, v možném transcendentním světě to může být jinak

Má námitka: to je ale argument typu "co by, kdyby": můžeme si toho představit mnoho, ale bez nějakých evidencí máme přijímat jenom ty principy, které jsou zřejmé - viz Occamova břitva

David Černý by možná odvětil: nahodilost jsoucen i světa jakožto celku i struktury implikuje nutnost nutného objektu/ů

Má námitka: směšuje se zde dvojí pojetí toho, co je to "nahodilost":

a) to, co netrvá věčně nebo nemusí trvat věčně (existuje alespoň jeden možný svět, ve kterém dané jsoucno není, tedy: je zde možnost, že dané jsoucno nebylo, není či nebude)

b) to, co je závislé na nutném jsoucnu

ad a) některé struktury hmoty jsou evidentně pomíjivé, ale není jisté, že je pomíjivá nějaká základní látka, energie či struktura vesmíru

ad b) tato možnost je logickým kruhem, předpokládá to, co má dokázat (tedy nutné jsoucno)

David Černý by asi namítal, že i věčná základní látka či energie musí být závislá na nutném jsoucnu, protože je např. dělitelná nebo se mění

Má odpověď: věčná základní hmota může mít přirozenost věčného pohybu a nezáviset už na ničem, nebo dokonce může sama vytvářet pomíjivé struktury bez toho, že by se sama nějak měnila - anebo se i sama mění, no a co, třeba je to její přirozenost!...

novotomista by na mě vyrukoval s aristotelským pojetím pohybu a obecně každé změny jakožto realizované potence, tedy by řekl, že tím, že by se věčná hmota měnila, by v sobě měla potenci, tedy by nebyla nutná...namítám, že toto omezené aristotelské pojetí pohybu nemusíme vůbec přijímat

Dále David Černý argumentuje takto:

- i kdyby Bůh komplexní byl, může být vysvětlením pro svět, dobrým vysvětlením je ne cokoliv, co samo nepotřebuje vysvětlení (Dawkins má příliš silné požadavky na explanaci), ale to, co samo nemusí být vysvětlováno tím samým

Má odpověď:

OK, ale Dawkins míří k tomu, že hypotéza Boha nám nijak uspokojivě komplexitu světa nevysvětlila, zatímco kosmologické a biologicko-evoluční teorie ano

tedy: můžeme přijmout obecně přijímané slabší požadavky na vysvětlení, a pak se v tomto případě bude jednat o regulérní vysvětlení, ale tím, že přináší neznámý transcendentní faktor X, zamotá nám hlavu ještě víc než před tím!

v tomto smyslu Dawkins nepřijímá dané vysvětlení jakožto vysvětlení, protože dobré vysvětlení by podle jeho soudu mělo věci objasňovat, nikoliv ještě více zatemňovat!

tomisté a novo-tomisté převlečení do analytických metafyziků se nás snaží přesvědčit, že tento svět potřebuje vnějšího Činitele, který jej stvořil

- postupují tomisticky: aplikují na svět vlastnosti - zejména nahodilost, chápanou navíc zmatečně a mnohovýznamově (viz výše) -  které pak existenci transcendentního intencionálního agenta sugerují

--

ještě taková zajímavost: evolucionisté ani kosmologové samozřejmě tuhle premisu: "komplexní dílo musí dělat komplexnější bytost" nepřijímají

svět vznikl z jednoduchých prvků...

je to samozřejmě zvláštní a implikuje to jakýsi pre-formismus: jakoby všechna složitost byla zabalena v jednoduchém kousku hmoty/energie (Velký třesk) a teď se jen - skrze čas - postupně rozvíjela

samozřejmě to nemusí být rozvinování striktně deterministické, může zde působit ještě objektivní kvantová náhoda, která proces činí nepředpověditelným a poněkud chaotickým...

--

celý problém stojí takto:

svět má proměnlivé a pomíjivé struktury - může být PŘESTO soběstačný?

dále:

David Černý tvrdí, že svět má:

a) nahodilé objekty - to je pravda

b) nahodilou celkovou strukturu - to o nějaké základní či globální struktuře světa být pravda nemusí

c) svět je nahodilým objektem jako celek - to opět pravda být nemusí

(pozn. David Černý zřejmě přijímá tuto definici nahodilosti:

X je nahodilé tehdy a jen tehdy, existuje-li alespoň jeden možný svět, ve kterém X neexistuje)



Žádné komentáře:

Okomentovat

díky!