egoismus a hedonismus a postoje

JAKÉ JSOU ZDROJE NAPĚTÍ? ZEJMÉNA V DISPOZIČNÍM PŘESVĚDČENÍ

Přesvědčení = často (ne vždy) je to věta či soubor vět, někdy ale i jen zraková představa…toto něco považujeme za platné, pravdivé (v případě vět), věříme tomu, důvěřujeme tomu, spoléháme se na to, nezpochybňujeme to…jaksi automaticky to považujeme za „hotovou věc“, za pravdu…

„dispoziční přesvědčení“ je pojem přesnější než postoj...

„subjektivní postoj“ je dispozičním přesvědčením spolu s emocemi, které se u něj objevují....

Postoj je subjektivní, protože jiné individuum může k dané situaci/okolnosti zaujmout postoj jiný nebo zcela opačný

dispoziční = téměř nikdy není verbalizované, ale někdy v minulosti bylo a někdy asi ještě bude...

dispoziční přesvědčení alespoň jednou v minulosti bylo verbalizováno (nějak, třeba vágně) nebo nebylo verbalizováno nikdy, ale někdy se ve vědomí objevilo jako třeba graf, tabulka, diagram, schéma, náčrtek funkce, fantazijní zrakový obraz/představa

Napětí – vyvolává ho často jen jeden problém, někdy se jeho zdroj hůř pozná

Napětí často má zdroj v dispozičních přesvědčeních – tedy máme jeho zdroje přítomné jen dispozičně

V jaké formě jsou dispoziční přesvědčení přítomná?

Často jenom jako negativní citoslovce, nebo jen jako záškuby, zaškubnutí, trhnutí/cuknutí zastupující citoslovce, zastupující uvědomění problému

1)      Nejčastější jen napětí

2)      Pak škubnutí (jde o škubnutí, protože jen o krátké „vlnky“ trhnutí, napětí, cuknutí často svalů hlavy zastupující uvědomění: jakési „aha-momenty“, „aha-záškuby“ bez obsahu

3)      Pak citoslovce

4)      Pak hesla, až pak věty vyjadřující dispoziční přesvědčení

Proč je většina přesvědčení přítomná jen dispozičně?

Mozek si totiž nemusí stále dokola přehrávat ve vědomí informaci/obsah přesvědčení, stačí mu, když v něm kdysi ve vědomí tato informace už zazněla, a nyní ji má uskladněnou v sobě „dispozičně“ nebo dokonce tato informace ve vědomí ani nikdy nezazněla, ale jaksi vágně a na více místech, tedy třeba nespojeně, v něm existuje.

Činí-li přesvědčení, nejčastěji pak dispoziční přesvědčení, až 95% zdrojů naší každodenní strasti, je to opravdu hodně. Každou minutou se nějaké objeví zcela jistě. Náš negativní postoj ovlivňuje skoro vše – a je dán naším lpěním a odmítáním, naší žádostí a averzí.

PLATÓNOVO ZŘENÍ IDEJÍ A NAŠE SOUSTŘEDĚNÍ

Když se soustředíš, často zaostřuješ oči, díváš se napjatým soustředěným pohledem někam do dály.

Soustředění se zřejmě vyvinulo z napjatého vyhlížení predátora, kořisti, blížícího se nepřátelského kmene. Nyní zaostřujeme oči, i když si snažíme jenom na něco vzpomenout nebo něco vymyslet. Přitom dále napínáme svaly kolem očí, ale i jiné svaly hlavy. Proč napínáme i jiné svaly hlavy? Zřejmě aby byla hlava fixovaná v statické pozici, a kapacita mozku se nevyčerpávala v prohlížení si okolí (oči však zavřené nejsou, aby byla spatřena případná náhlá vnější hrozba).

Také Platón říká, že zřeme „vnitřním zrakem“ ideje v „třetí říši“ idejí, že je tam můžeme vidět.

Nakonec slovo „idea“ (idea, eidos) znamenalo původně vzhled, podobu, vidinu, vid, zrakově vnímatelný tvar/formu/podobu/vzhled. Je odvozeno z řeckého slovesa idein nebo eidon, což znamená právě vidět. Platón používal toto slovo pro obecný pojem, koncept, myšlenku.

Když se soustředíme, zaostřujeme oči, jako bychom opravu namáhavě „četli“ či „zřeli“/viděli v neviditelném světě abstraktních entit nějaké ideje. Jde samozřejmě jen o vnější zdání vzniklé pravděpodobně evolučně z toho, že jsme se nejdříve soustředili opravdu tak, že jsme soustředěně na obzoru vyhlíželi predátora/kořist/nepřítele.

CO VIDÍME?

Za prvé vidíme detaily barevných ploch i před jejich uvědomením ve formě často záškubů, krátké vlny, krátkého napětí svalů hlavy často.

Za druhé se barevné detaily vytvoří/vykreslí jindy až při pozornějším pohledu.

Minimální barevna entity musí existovat, protože je omezená horní hranice kolik plošek vidíme, jsme schopni rozlišit.

Snáze zjistíme, kolik barev jsme schopni rozlišit, než kolik vidíme momentálně barevných plošek a kolik jich můžeme vidět maximálně. To se liší: některé výjevy jsou rozmanitější.

Jaký tvar má minimální barevná plocha?

Jde o kruh, kolečko.

Nejmenší je barevná tečka, puntík, bod.

Proč by to nemohl být barevný čtverec?

Čtverce dobré v televizi, dobře k sobě přilehají.

Ale čtverec ve zraku není minimální entitou, je to složitější tvar: potřebuje alespoň čtyři rozlišitelní body atd.

Nejjednodušší je kruh, proto nejmenší barevná skvrna, kterou jsme schopni vidět, má tvar velmi malé barevné tečky.

NIKDY NEVNÍMÁME POHYB

1)      Hýbej před očima velmi rychle rukou tam a zpět – uvidíš statickou fotografii rozmazaných barev (neostrých přechodů barev). Když nevidíme pohyb zde, je nepravděpodobné, že ho vidíme jinde, mozek totiž užívá pro rozpoznání určitého aspektu reality spíše jen jeden mechanismus než dva odlišné. Jde spíše o sérii velmi rychle po sobě jdoucích statických fotografií, kdy na každé je „pohybující se“ objekt oproti svému relativně statickému okolí/pozadí nepatrně posunut (jako ve filmu), takže pohyb nevidíme, jen na něj (správně) usuzujeme.

2)      Nevnímáme méně než pětinu jedné fyzikální vteřiny, tedy pětina vteřiny je náš minimální prožitek/vjem, musíme tedy vše vnímat jako statické.

3)      I buddhisté vnímají pouze rozsekaný, diskontinuální pohyb např. přední břišní stěny při nádechu.

ZMĚN SVÉ PROSTŘEDÍ, NIKOLIV SVŮJ POSTOJ A MYŠLENÍ!!!

JEŠTĚ K HÉDONISTICKÉMU DENÍKU

Zachycovaní nálad a jejich příčin.

Nálada trvá delší dobu, nejvýznamnější ty, které přetrvávají déle.

Co je příčinou nálad?

O něco důležitější jsou činnosti než postoje!!!

Postoje jako plášť ve větru, hodně se mění.

Při zlepšení nálady najednou se zlepší i postoj a myslíme si mylně, že zlepšení pomohl právě postoj, ale spíš ne, spíš činnost, konkrétnější vnější podnět, např. dobrá zpráva, a změna postoje je důsledkem zlepšení, nikoliv jeho příčinou!

Zlepšení nálady je uvolněním.

Postoj není nevýznamný, jen méně významný.

Víc nálady ovlivní externí věci, vnější prostředí.

Anthony de Mello si to ovlivnil postojem, jemu se podařilo zlepšit svou míru štěstí obtížnějším prostředkem, tedy změnou postoje.

Postojem je to těžší.

Pro filozofy je změna postoje ještě těžší, protože víc zpochybňujeme, víc lpíme na rozdíl od Duška na pravdě, méně budeme souhlasit a slepě věřit…

Moc to zpochybňujeme, máme tomu jen slepě věřit, což často nedokážeme.

Dosti jsme strojem na externí podněty, ale nejen.

Plus si můžeme externí podněty/prostředí/okolnosti/situace plánovaním dlouhodobě výhodně a stabilně přizpůsobit.

Cíle a prostředky – za prvé je třeba stanovit si cíl/cíle, potom zjistit, který prostředek lepší než ostatní (plus jak přesně je mocný).

K redukci strasti je mocnější vliv prostředí než postoj.

Víc tedy dělá externí než interní.

„Spásonosná role“ změny postoje je v New Age značně přeceňována. Proč? Protože změnit náš postoj je velmi obtížné, skládá se totiž z velkého množství silně zakořeněných a zautomatizovaných dispozičních přesvědčení.

Lepší než se snažit změnit si své myšlení je naplánovat a uskutečnit si příjemné prostředí k životu, pohodovou práci, stabilní a širší okruh přátel.

Nakonec mají konvenční lidé se svým důrazem na toto docela pravdu.

MÁME EGO? NESOUVISLOST NAŠICH ROZHODNUTÍ

Rozhodnutí a jeho konzistence a kontinuita: malá kontinuita a konzistence našich přesvědčení nasvědčuje tomu, že spíš nemáme ego.

PRVNÍ DĚTSKÉ EMOCE

Dítě má odmalička hněv. Dítě se velmi brzy vzteká, zlobí, zuří.

Má i strach? Nevím, každopádně první zdroje strasti má v okolí břicha, souvisí s obtížným trávením, „větry“, snad zácpou…

A smutek?

Radost dítě také má, směje se, ale spíše krátce a ojediněle.

I když, ony ty emoce se liší jen uvolněním a napětím.

Další odlišnost dána jen rozdílnou mimikou a odlišnými příčinami, které je způsobují.

Psychologické pojmy jsou zmatené a často jde jen o neurčité metafory, třeba pojmy jako primární já, vnitřní kritik jsou velmi neurčité, až neodkazují téměř k ničemu.

ZÁSADNÍ ŽIVOTNÍ PRAVIDLA – VERZE ZÁŘÍ 2016

1) Kdykoliv můžeš, uvolňuj se a nezapomínej uvolnit i svaly hlavy. Všímej si, kde cítíš napětí a uvolňuj je co nejčastěji můžeš.

2) Při vtíravé špatné náladě jdi ven, změň prostředí, metodou "pokusu a omylu" měň činnosti.

3) Nespěchej, dělej věci pomalu. Spěch a stres jsou napětím, pohoda je uvolněním.

4) Když tě přepadnou myšlenkové starosti, jen pořádně uvolňuj svaly hlavy!

5) Obtěžující povinnost udělej co nejrychleji a pokud možno hned, ať máš od ní pokoj!

6) Komunikuj s druhými uvolněně, bez velkého úsilí, snahy, soustředění, spíše spontánně, volně, lehce, s uvolněnými i svaly hlavy, s uvolněným a spíše rozostřeným pohledem očí.

7) Neber svět, sebe a věci vážně, ale spíše jako hru...de Mello říká: budete šťastní i bez toho, na čem lpíte. Štěstí je náš přirozený stav poté, kdy zmizí naše chtění.

8) Práce a povinnosti jsou napětím.

9) Když něco považuješ za smysluplné, hned to vyvolává méně napětí.

10) Když ráno uděláš něco smysluplného, více si užiješ odpočinek po zbytek dne.

11) Soustředění na určitý životní program činí mnoho negativních postojů, které by jinak vyvolávaly strast, irelevantními a odvádí od nich pozornost a přesměrovává ji k něčemu stabilnímu, pevnému (k tvému životnímu programu).

čti časopis PSYCHOLOGIE DNES, jediné z periodik, které se věnuje tomu, co děláš (pomineme-li časopis MOJE PSYCHOLOGIE, který je plný reklam a spíše povrchních článků, i když i tam se najde občas nějaká perla)

Jak argumentovat proti domněnce, že pohyb nevidím u rychlých pohybů ruky, protože tam to mozek nemůže stihnout, ale u pomalých ano? Kde je ten argument? Třeba jiní živočichové (třeba moucha) stihnou vnímat rychlejší pohyby než my?


- když má někdo silný motivační systém něčeho dosáhnout, musí ho v zájmu vlastní slasti poněkud "nakrmit", ale i kvůli vlastní slasti umravňovat

ono to jde vyvolat ta deprese nejen zadržováním dechu po výdechu, ale také zadržováním dechu při nádechu

psal jsem:

Depresi lze nejlíp simulovat, když se člověk nadechne hodně, zadržuje dech, a na pruduskach ho to pak bolí, bolí bodave, pichave

proč se zakrývají genitálie u všech domorodců?

a) hygiena
b) ženy se chrání před příliš snadným sex. přístupem
c) obřízka u mužů s hygienou
- proč muži zakrývají? a) hygiena b) sociální kontrola sexu, aby v kmeni sex nebyl úplně nezřízený

jak je to s tím smíchem?

jde o rytmické pohyby bránice - dýcháme pravidelně pořád během toho?

asi ne, postupně to rytmicky vydechujeme a až jednou za čas se zas nadechneme, jestli se nepletu

tak sme to říkali?

asi jo, přerušíme rytmické vydechování, a rychle se prudce nadechneme a pak pokračujeme ve smíchu dále

schody - jako bychom v uvozovkách "padali ze schodů" tím dechem, vždy se to zasekne a pak další výdech a další a další

HEZKÉ PÍSNĚ dle JV (nejlepší tím, že v něčem rezonoval jejich obsah s filozofií Jana Votavy)

LOUTKOVÁ REALITA - NEBER ŽIVOT VÁŽNĚ, BER ŽIVOT JAKO HRU

ANI K STÁRU - SKEPTICKÉ TÉMA (POSTOJ "NEVÍM")

ŠAŠKOVÉ POČMÁRANÍ - SKEPTICKÉ TÉMA (POSTOJ "NEVÍM")

ČÍM TO JE (NO NAME) - SKEPTICKÉ TÉMA (POSTOJ "NEVÍM")

NIKDO TO NEOCENIL (ZÁVIŠ) - NĚCO MEZI POKOROU A POZNÁNÍM TOHO, ŽE ČLOVĚK NENÍ TAKOVÝ KING JAK BY MU TO JEHO OPTIMISTICKÝ BIAS (KRESLENÍ) CHTĚL ŘÍKAT

PSÍ VOJÁCI: SAMOZŘEJMĚ - ARBITRARITA (LIBOVŮLE) - FILOZOFICKÁ SLOŽITOST NACHÁZENÍ TOHO SPRÁVNÉHO JEDNÁNÍ (podle JV není relativismus, ale je složité vybrat to správné, protože to velmi jednoduše může mít opačná efekt a velmi těžko se odhaduje, co nakonec je to nejlepší, nejlepší jednání - i kdybys nakrásně věděl cíl života, je nejasnost v prostředcích a často se stává, že člověk těžko vybere prostředky k němu a někdy se stává, že si díky nim ještě pohorší a cíl ještě obtížněji dosahuje)

ŠANCE - DANIEL LANDA - PASCALOVA SÁZKA (možná přijde po životě ráj, kde ti teplou deku daj...možná nic není, co to změní, obávám se, že nic, všechno - každá věc- má svůj rub a líc)

NÁVŠTĚVA - PŮVODNÍ BUREŠ, NA ALBU "GHOST DO DOMU" - NÁBOŽENSKÝ, MÍRNĚ PARAPSYCHOLOGICKÝ NÁDECH, I SKEPSE (POSTOJ "NEVÍME"), IDEÁL PŘÁTELSKÉHO NALADĚNÍ K LIDEM

PRAVDA - KABÁT - SKEPTICKÉ TÉMA (POSTOJ "NEVÍM")

NEJLEPŠÍ FILMY dle Jana Votavy

PÁN PRSTENŮ - idealismus, dobra, boj za dobro (dříve)

ŽÁNRY DLE HEDONISMU

ROCK - hedonicky ne úplně výhodné, může dávat i euforický drive, ale i napětí z tvrdé hudby, jisté násilnosti - ale tvrdá hudba může být jako hořká chuť: bezprostřední napětí, ale pak může převážit uvolnění

POP - ideál, nejvíc uvolňuje

i FOLK hodně uvolňující klidná hudba, pokud ovšem nemá depresivní ideologii jako Nohavica