východiska hedonismu

kvůli velké převaze strasti nad slastí se zdá, že život není moc vhodný k žití metodou je introspekce ala Locke, Hume, prosté počítání slasti a strasti a přibližné určení jejich intenzit za nahodilé výseky času, takové dvou-tří minutovky, opakovaně

východisko je jasné: slast je hodnotou proto a jen proto, že je jako pozitivně hodnotná přímo bezprostředně zakoušena, prožívána, vnímána, cítěna, každým, kdo ji má...a strast je zase vnímána jako záporná hodnota...úplně stejně...souhlasíš nebo ne?...plus to, že žádná jiná věc na světě jako hodnota takto jasně vnímána není a já pochybuji, že cokoliv jiného hodnotného je...

základem je zkoumání fenomenologické, vycházíme od toho, co je fakt dáno, co je fakt pokud možno jisté, co je zjevné, a snažíme se pojmy jako "vůle, chtění, subjekt,..." dekonstruovat, pokud neodpovídají tomu, co skutečně je...

je to, co je dáno v přímém smyslovém poznání, za smyslové poznání je pokládáno i poznání introspektivní, tedy totéž, co má Locke, kterého si nesmírně vážím

pud sebezáchovy nám velí žít co nejdéle a co nejzdravěji a co nejsilněji, jako co nejvíc zdatní, v kondici, s co největší fitness...ovšem pokud jedinou hodnotou je slast a jedinou antihodnotou strast, pak na délce životě ani kondici nezáleží, pokud nepomůže zvýšit slast a zmenšit strast...ovšem jelikož život všech, i těch nejvíc zdravých, pravděpodobně je převážně o strasti, je nejlepší bezbolestně či málo bolestně život co nejdříve ukončit

ontologická východiska nemáme, chtěli jsme jít k základům, co skutečně vnímáme, poznáváme: nevidíme např. žádnou vůli, ale cítíme napětí svalů doprovázené větou vnitřní řeči "Jít nakoupit" nebo jen heslem "Nákup" nebo jen vnitřní zrakovou představou/fantazií supermarketu...takže vůle nikoliv snad, že není, ale je něčím jiným a něčím méně, než si obvykle myslíme...

polož si zejména tuto otázku:

pokud si myslíš, že existují jiné hodnoty než slast/strast, na čem tuto svou domněnku zakládáš?

máš v této domněnce jistotu?

já jistotu mám: slast má hodnotu a strasti je třeba se zbavit

nejrychleji a nejefektivněji nás strasti zbaví sebevražda, tedy je příčinou největšího kvanta dobra, protože odstranění největšího kvanta utrpení...nic jiného tak velkého kvanta utrpení nikoho nezbaví