TOK DAT - VLASTNOSTI - DŮLEŽITÉ - NOVÁ VERZE

TOK DAT - VLASTNOSTI

Vědomí = množina/soubor minulých, přítomných a budoucích kválií.

Data = kvália = subjektivní individuální „vnitřní“ prožitek, informace

Proč proud? Jde o dravou, chaotickou bystřinu, přesto však jejím kvantitativně nejrozsáhlejším řádem je kontinuita, návaznost.

Jaké jsou hlavní vlastnosti proudu zkušenosti?

1)      ZMĚNA – všechna data trvají velmi krátce, asi jen pětinu jedné vteřiny, a jsou ihned nahrazena daty jinými. Změna/pomíjivost je univerzálním rysem všech dat v proudu zkušenosti/vědomí. Dalším univerzálním rysem je neosobnost (žádné datum není egem ani zde není po žádném egu ani památky).

2)      KONTINUITA – návaznost, ale ne zcela, texy i jistá DISKONTINUTA (přerušovanost, těkání, přeskoky), nejvíc chaotické jsou emoce, avšak přítomnost obvykle je výsledkem minulosti a sama vytváří budoucnost

3)      UPOŘÁDANOST, ZÁKONITOST, ŘÁD  - opět ne dokonalý, ale je zde, nejvíc se ho snaží nalézt věda, jde o zákonitou korelaci (časový souběh nebo časovou následnost) zrakových, sluchových a tělesných dat mezi sebou

4)      ROZMANITOST – data nejsou monotónní: pestrost, heterogennost zkušenosti (lze si představit, třeba při popisech stavů na LSD, bohatší či méně bohatou zkušenost, než máme).

Změna, kontinuita změny, zákonitost (uspořádanost) změny je to, co obvykle označujeme za čas.

A co je to prostor? To je vlastnost pouze jedné třídy dat, a to sice dat zrakových. Neexistuje prostor sluchový, hmatový, tělesný ani žádný jiný než prostor zrakový.

Patří mezi univerzální rysy dat vlastnost, že jsou přítomné, že se vyskytují vždy a jedině „nyní, právě teď“? Ne, „přítomnost“ je až konstruktem získaným z konstruktu fyzikalistického času, nejde však o skutečně vnímatelnou vlastnost. Díky paměti víme, že vždy nebylo to, co je nyní, proto hovoříme o přítomnosti a minulosti, také díky tomu očekáváme budoucnost (a věříme, že bude v zásadních rysech podobná přítomnosti a minulosti).

Existují pouze tři třídy dat, nic jiného nevnímáme.

Jde o data zraková, sluchová a tělesná. Nejvíc heterogenní je třída tělesných vjemů, jejíž cca polovina jsou neutrální tělesná data, další cca polovina jsou negativní a pozitivní emoce, tedy strast a slast, které jediné mají skutečnou hodnotu a význam ze všeho toho, co se v zkušenosti odehrává, vyskytuje, co je přítomné.

UNIVERZÁLNÍ VLASTNOSTI ZRAKOVÝCH DAT

1)      Plochost, rovinatost

2)      Barevnost

3)      Focus a fringe, tedy střed a okraj zrakové scény (není jisté, zda fringe existuje, zda tzv. „fringe“ není jenom rychlý mimoběžný vjem neostrých přechodů barevných skvrn, kdy z fokusovaného předmětu na zlomek vteřiny odběhnu „vedle“ a hned se k němu zase vrátím)

4)      Jednota zrakové scény – jedno „plátno“, rovina bez mezer, švů, trhlin

5)      Ostrost nebo neostrost přechodů mezi barevnými skvrnami – vidíme vlastně jenom barevné skvrny s ostrými nebo neostrými přechody, tyto barevné skvrny navíc vždy mají vlastnost rozlehlosti, tedy toho, že spolu tvoří dohromady jednu rovinu, samy jsou ploché, vytvářejí+zaujímají jistou plochu

6)      Můžeme vidět víc barev najednou (to u ostatních kválií neplatí, tam vždy jen jedno kvále, buď sluchové, nebo tělesné)

7)      Vnímaní pohybu (ne vždy, ale často) – jediný pohyb, který vnímáme, je zrakový pohyb (nevnímáme pohyb sluchový nebo tělesný)…Ale myslím, že ani tento pohyb nevnímáme, že jde spíše o sérii velmi rychle po sobě jdoucích statických fotografií, kdy na každé je „pohybující se“ objekt oproti svému relativně statickému okolí/pozadí nepatrně posunut (jako ve filmu), takže pohyb nevidíme, jen na něj (správně) usuzujeme.

UNIVERZÁLNÍ VLASTNOSTI SLUCHOVÝCH DAT

1)      Mají vždy určitou hlasitost

2)      Mají vždy určitou výšku tónu

3)      Mají vždy určitou kvalitu/jakost/“zabarvení“ tónu – jiný tón A na houslích a jiný na kytaře

UNIVERZÁLNÍ VLASTNOSTI TĚLESNÝCH DAT

1)      Přiřazována vždy k jen jednomu zrakovému/viditelnému tělu a pociťována na něm či v něm, na jeho různých místech či částech (což lze, protože zrakové tělo je prostorový objekt jako každý jiný zrakový objekt, jde zde opět o kombinaci barevných skvrn vytvářející určitou relativně stálou strukturu)

2)      Cca polovina neutrální tělesná data, druhá cca polovina emoce, kde převažují negativní emoce nad pozitivními emocemi (poměrem cca 25:1 ve prospěch strasti)

Mohu zároveň vnímat data z různých tříd, tedy např. zraková data a současně sluchová data (třeba při letu ptáka) nebo zraková data a tělesná data (vidím les a současně cítím tělesný tlak na hýždích, protože sedím)?

Pokud se na něco soustředím (focus), tak ne, jedině že bych to vnímal na okraji vědomí (fringe) nebo že bych měl pozornost panoramatickou, tedy nezaměřenou na nic konkrétního, ale méně ostře vnímající vše. Myslím, že ani v tomto případě to však není možné.

Co je to tzv. panoramatická pozornost? Myslím, že jde jen o větší těkání, přecházení, chaotičtější „pobíhání“ mezi objekty, zatímco u pozornosti „focus“, tedy u zaměřené pozornosti, jde o větší soustředění, tedy se daný objekt, na který mám „focus“, v proudu dat objevuje/vyskytuje opakovaně. Když zrakovou scénu vnímám jenom panoramaticky, vnímám více neostrých přechodů mezi barevnými skvrnami, zatímco „focus“ mi umožní vidět víc ostrých přechodů mezi barevnými skvrnami, tedy i víc detailů (panoramatická zraková pozornost je podobná tomu, když nemám jakožto krátkozraký brýle, zatímco focus zraková pozornost je podobná situaci, kdy si je konečně nasadím na oči).