TOK DAT - BETA VERZE!!!

TOK DAT - VLASTNOSTI

Vědomí = množina/soubor minulých, přítomných a budoucích kválií.

Data = kvália = subjektivní prožitky, informace

Proč proud? Jde o dravou, chaotickou bystřinu, která však obsahuje i řád a zákonitosti, a nejrozšířenější z nich je kontinuita, návaznost.

Jaké jsou hlavní vlastnosti proudu zkušenosti?

1)      ZMĚNA – všechna data trvají velmi krátce, asi jen pětinu jedné vteřiny, a jsou ihned nahrazena daty jinými. Změna/pomíjivost je univerzálním rysem všech dat v proudu zkušenosti/vědomí, produkuje rozmanitost. Změnu obvykle označujeme za čas.

2)      UPOŘÁDANOST, ZÁKONITOST, ŘÁD – řád je nedokonalý – máme dva druhy řádu:

2a) ŘÁD KONTINUITA –  následnost + pokračování + opakování, což je výskyt podobného nebo opakovaný výskyt stejného, ale ne zcela, tedy i jistá DISKONTINUTA (což je již zmíněná změna, přerušovanost, těkání, přeskoky)

2b) ŘÁD KORELACE - jde o zákonitou korelaci, což je opakující se časová  následnost dvou a více zrakových, sluchových a tělesných dat - jde o speciální případ kontinuity, protože ta může vypadat i takto: "modrá, modrá, modrá, modrá,...", ale to není korelace, v korelaci jde o opakování alespoň dvou prvků (zelená, červená, zelená, červená,...).

3)      NEOSOBNOST - žádné kvále není egem, není zde žádné ego.

Pozn. buddhisté mají podobné, ale chybí jim druhý bod, tedy uspořádanost/řád, naopak chybně přidali strastiplnost, která není rysem všech dat.

A co je to prostor? To je vlastnost pouze jedné třídy dat, a to sice dat zrakových. Neexistuje prostor sluchový, hmatový, tělesný ani žádný jiný než prostor zrakový.

Patří mezi univerzální rysy dat vlastnost, že jsou přítomné, že se vyskytují vždy a jedině „nyní, právě teď“? Ne, „přítomnost“ je až konstruktem získaným z konstruktu fyzikalistického času, nejde však o skutečně vnímatelnou vlastnost. Díky paměti víme, že vždy nebylo to, co je nyní, proto hovoříme o přítomnosti a minulosti.

Existují pouze tři třídy dat, nic jiného nevnímáme.

Jde o data zraková, sluchová a tělesná. Nejvíc heterogenní je třída tělesných vjemů, jejíž cca polovina jsou neutrální tělesná data, další cca polovina jsou negativní a pozitivní emoce, tedy strast a slast, které jediné mají skutečnou hodnotu a význam ze všeho toho, co se v zkušenosti odehrává, vyskytuje.

UNIVERZÁLNÍ VLASTNOSTI ZRAKOVÝCH DAT

1)      Plochost, rovinatost

2)      Barevnost

3)      Jednota zrakové scény – jedno „plátno“, rovina bez mezer, švů, trhlin - barevné skvrny vždy mají vlastnost rozlehlosti, tedy toho, že spolu tvoří dohromady jednu rovinu, samy jsou ploché, vytvářejí + zaujímají jistou plochu

4)      Ostrost nebo neostrost přechodů mezi barevnými skvrnami – vidíme vlastně jenom barevné skvrny s ostrými nebo neostrými přechody. Mnohé zdánlivě neostré přechody mezi barevnými skvrnami jsou  nakonec redukovatelné na ostré přechody mezi barvami. Ale nejde to u plynulého tmavnutí nebo světlání nějaké barvy a jejího postupného přechodu na jinou barvu, kdy nejde přesně určit, kde jedna barva končí a druhá začíná.

5)      Můžeme vidět víc barev najednou (to u ostatních kválií neplatí, tam vždy jen jedno kvále, buď sluchové, nebo tělesné)

6)      Focus a fringe, tedy střed a okraj zrakové scény (není jisté, zda fringe existuje, zda tzv. „fringe“ není jenom rychlý mimoběžný vjem neostrých přechodů barevných skvrn, kdy z fokusovaného předmětu na zlomek vteřiny odběhnu „vedle“ a hned se k němu zase vrátím) – nevíme, zda focus může vidět jednu barvu, dvě barvy, s jak komplexním okrajem těchto barevných skvrn apod. Možná fringe neexistuje, a vše je jen rychle těkající focus. Ale pokud je i fringe, tak někdy může být s fokusem a jindy může být jen focuis sám, samotné fringe samozřejmě není nikdy. Je taky možné, že focus nemůže být nikdy bez fringe. Tedy jsou možnosti:

6a) je jen focus

6b) je focus někdy sám a jindy může být s fringem

6c) focus je vždy s fringem – k tomu inklinuje JV

6d) je jenom fringe – toto jistě není pravda

Fringe asi je, ale není jisté, zda musí být vždy, a nemůže být někdy jen focus sám, tedy možnost b). Nejpravděpodobnější je možnost c), druhá nejpravděpodobnější možnost b).

7)      Vnímaní pohybu (není přítomen vždy, ale často) – jediný pohyb, který vnímáme, je zrakový pohyb (nevnímáme pohyb sluchový nebo tělesný, hmatový)…Ale je možné, že ani zrakový pohyb nevnímáme, že jde spíše o sérii velmi rychle po sobě jdoucích statických fotografií, kdy na každé je „pohybující se“ objekt oproti svému relativně statickému okolí/pozadí nepatrně posunut (jako ve filmu), takže pohyb nevidíme, jen na něj (správně) usuzujeme. Nebo když rychlý pohyb, tak vidíme statický obrázek barev s neostrými přechody (rozmazaná ruka před očima, když jí rychle hýbeme tam a zpět se jakoby rozostřeně nachází na více místech své dráhy najednou).

UNIVERZÁLNÍ VLASTNOSTI SLUCHOVÝCH DAT

1)      Mají vždy určitou hlasitost

2)      Mají vždy určitou výšku tónu

3)      Mají vždy určitou kvalitu/jakost/“zabarvení“ tónu – jiný tón A na houslích a jiný na kytaře

UNIVERZÁLNÍ VLASTNOSTI TĚLESNÝCH DAT

1)      Přiřazována vždy k jen jednomu zrakovému/viditelnému tělu a lokalizována na něm či v něm, na jeho různých místech či částech (což lze, protože zrakové tělo je prostorový objekt jako každý jiný zrakový objekt, jde zde opět o kombinaci barevných skvrn vytvářející určitou relativně stálou strukturu)

2)      Cca polovina neutrální tělesná data, druhá cca polovina emoce, kde převažují negativní emoce nad pozitivními emocemi (poměrem cca 25:1 ve prospěch strasti), zde se dostává ke slovu třetí buddhistická charakteristika existence, tedy strastiplnost

Mohu zároveň vnímat data z různých tříd, tedy např. zraková data a současně sluchová data (třeba při letu ptáka) nebo zraková data a tělesná data (vidím les a současně cítím tělesný tlak na hýždích, protože sedím)?

Pokud se na něco soustředím (focus), tak ne, jedině že bych to vnímal na okraji/periférii vědomí (fringe) při panoramatické pozornosti, která má méně intenzivní focus. Myslím, že ani v tomto případě to však není možné, protože fringe je pravděpodobně jen u zrakových dat mezi sebou, nikoliv u jiných dat nebo u zrakových dat s jinými daty.

Co je přesněji panoramatická pozornost? Panoramatická pozornost je dána poměrem focus:fringe, kdy u focus pozornosti převažuje focus, u panoramatické pozornosti je i dost fringe, ale nikdy to nemůže být jenom fringe, vždy tam trochu focus pozornosti/zaměřenosti je.