je třeba zdůraznit, že i během tantrického sexu je to
dost nudy, neutrálních podnětů a taky strasti
22.7.2016 19:35
22.7.2016 19:35
jasně, příjemné činnosti zde jsou, teď je ale otázka,
kolik času v jakékoliv příjemné činnosti je vlastně příjemné
a pokud dohromady máme čtvrt hodinu slasti denně, tak by
to moc nebylo
nevím, zda to fakt není až moc málo těch cca 16 minut
ale snad ne: příjemné stavy slasti jsou fakt jen
párvteřinové záležitosti
mmch. tantrický sex je pohodový, ale asi jen stejně jako
být na pivu
Četl jsem i Kahnemana
I on se myslím mýlí
Když akceptuje hodnocení pamatujícího já proto, že ono
volí cíle a rozhoduje se
Píše, že změnil názor, že předtím akceptoval jen
prožívající já
Změnil názor myslím špatně
Měli bychom hledět na úskalí pamatujícího já
Pamatujícímu já jde hlavně o dobrý příběh, aby vše dobře skončilo
a nezáleží mu na tom, že teď je vše celkem dobré, pokud by to mělo špatně skončit
Je třeba život pojímat jako sumu zcela rovnocenných
okamžiků
Samozřejmě okamžiky jsou důležitější tehdy, když si na ně
pak hodně pozitivně nebo negativně vzpominame nebo nam prinesou pak hodne
dobreho ci špatného, tedy jsou významné
Pamatujici ja chybuje kvuli chybám paměti, které má
mnohdy už i krysa podle Kahnemana
Naše paměť hledá platonske ideje, prototypy
24.7.2016 8:16
co je z mého hlediska podstatné: život jsem si formuloval
jako příběh, ale nemyslím si (narozdíl od toho MacIntyra) že by ten příběh měl
mít vliv na mé rozhodování. návaznost příběhu nepovažuji za skutečnou hodnotu
24.7.2016 8:16
odtud spor o
univerzálie: dobře si řekl, že obecniny můžeme chápat bud jako zprůměrovaný
tvar stromovitosti, který je vlastně v každé věci nebo jako množinu všech
minulých, přitomných a budoucích stromů
24.7.2016 8:16
ale může to být dobrý prostředek, třeba motivační
24.7.2016 8:17
ten druhý pohled na univerzálie je přesnější...podle
kahnemana třeba veverky někdy mají i tento přesnější pohled: nemohou si
pamatovat průměrnou velikost oříšku, které si uschovaly na zimu, ale musí si
pamatovat všechny oříšky, které si uchovaly
24.7.2016 8:17
24.7.2016 8:20
lidé dle kahnemana raději volí horší časové trvání jen
když dobře skončí před dlouhým štastným obdobím, pokud by bylo riziko, že
špatně skončí
toto prototypické zkreslení paměti mají už krysy: baží po
zvyšování intenzity slasti, ale vůbec nechtějí prodloužení stejné intenzity
slasti, byť by to chtít měly
největší hloupost: "konec dobrý, všechno
dobré"...nebo i kahneman identifikuje omyl: "nedělej to, budeš
litovat"
a skvělé kahnemanovo pravidlo: nic není tak důležité,
jako si myslíme, když o tom přemýšlíme
uvažuji, nakolik toto zkreslení paměti
jdoucí po prototypech opravdu negativně ovlivňuje i poznání, kdy formujeme
obecniny podle něho, zatímco lepší by bylo vnímat je jako sumu všech viděných
stromů, nikoliv jako prototyp stromu...
24.7.2016 8:25
podobně zkresluje poznání druhých osob i nás samých:
vnímáme druhé jako typus, typ osobnosti prototypicky podle peak-end!: hlavní plusové
a minusové excesy a jaký je zrovna teď, poslední naše
rozhádání-usmíření...přičemž adekvátněji bychom měli integrovat (sčítat)
rovnocenně všechny časové okamžiky včetně délky trvání
24.7.2016 8:25
takto vnímá každý druhého: přes jeden dva excesy, přitom
zanedbává délku trvání, kdy je druhý zcela konvenční
kahneman se také zajímavě vyjadřuje k zkratkovitosti
systému 1 a lenosti pomalého systému 2 a radí jediné: zpomalit, identifikovat,
kdy hrozí, že budeme zkratkovití, překonat lenost a podrobit systém 1
přezkoumání skrze systém 2
to je typická chyba pamatujícího já: chce mít dobrý
příběh, uchovat jeho návaznost a mít dobré zakončení
24.7.2016 8:43
Dík za připomenutí té obecnější formulace z Kahnemanna:
lenost a zároveň zásadní potřebnost pomalého myšlení.
24.7.2016 8:45
Kahneman zde mluví o důležitosti pamětihodných nebo
důležitých/významných okamžiků. Také jsou z tohoto pohledu důležitější
okamžiky, kterých se předem hodně obáváme nebo se na ně hodně předem těšíme.
Ale to vše lze nejlépe pochopit prostým součtem všech
okamžiků, tak jak po sobě jdou: tedy sečíst všechny okamžiky těšení, obávání,
krásného či negativního vzpomínání, celou sumu slasti či strasti, které nám
významné/zásadní okamžiky/zvraty v našem životě přinesly apod.
24.7.2016 8:47
+ velmi důležité u Kahnemana: 1) snáze identifikujeme
chyby u druhých než u sebe 2) to nejlepší, co můžeme dělat, je identifikovat
situaci/okamžik, kdy se typicky objevuje zkratkovitost a chyby systému 1
ano, to je zásadní
24.7.2016 8:48
Kahneman vypočítává případy, kdy je pomalé myšlení zcela
nezbytné:
1) porovnávání
2) logické zdůvodňování
3) volba
4) rozhodnutí
v těchto případech je podle něho hodně pozornosti zcela
nezbytná
systém 1 je jednoduše automatický
systém 2 charakterizuje právě pozorností
během systému 2 se "zvyšuje naše vybuzení, zornice
se rozšiřují, pozornost se zaměřuje"
mnohdy chybuje ale i systém 2: když dává přijatelné
důvody pro bláznivé impulzy systému 1
24.7.2016 8:54
24.7.2016 9:21
Nominalismus by pak mohl být přehnanou snahou korigovat
příliš prototypické myšlení platónských realistů, kdy nominalisté říkali: ve
věcech není stejná podstata, jsou si jen podobné...nelze je zredukovat na jeden
zprůměrovaný typus...
27.7.2016 14:10
ale singer si myslí, že slast všech má stejnou hodnotu a
vede v etice
já myslím, že zde hraje roli jakýsi pro-sociální pud, že
vedle egoistického pudu máme i tento morální pud
což výzkumy ukazují
a že tak nakonec utilitarismus může být založen víc na
emocích a pudu než egoismus!
to, že hodnotu konzumuji jen já, je docela dobré
vyjádření nearbitrárního rozdílu myslím
· 1 srpen
·
MAJÍ OLIVY POŘÁD STEJNOU CHUŤ? V dětství většinou lidem
pivo či olivy nechutnají, v dospělosti někdy ano. Cítíme snad u nich jinou
chuť? Myslím, že ne, jejich chuť je stejná, ale vyvolá v nás jako příčina v
dětství napětí, v dospělosti uvolnění, tedy slast. A v jejich chuti samé snad
není slast/strast, příjemnost/nepříjemnost? Někdy zřejmě ne, chuť oliv je
zpočátku nezvyklá, proto děti reagují zpočátku odporem (napětím), ale pak se
zvyknou a myslím, že je vlastně vždy výrazným, ale neutrálním stimulem, něco
jako jasně žlutá/červená barva. U piva je tomu jinak: jsou zde výrazně
negativní chuťové prvky, kromě toho zde je hořká, která je myslím také
negativní chutí, ale může vyvolávat příjemné uvolnění žaludku, kdy cítíme, jak
nám dělá v žaludku dobře apod. Chuť hořké negativně drásá na jazyku, musím však
dál vyzkoumat, zda přece jen není příjemná například na patře úst... Sama chuť
alkoholu (ethanol, líh) je určitě výrazně chuťově negativní, nepříjemná.
Myslím, že lidem chuť piva vlastně nikdy nechutná, ale uklidňuje je rituál pití
piva, společnost, stavy opilosti, stavy lehké euforie na začátku pití apod.
Toto je třeba domyslet.
Je tedy vnitřní hlas slyšet nebo ne?
Nevím
Barvy vidět jsou :-)
Slast a strast cítit jsou
2.8.2016 21:47
taky si tím nejsem jistý. důležitější u něho budou myslím
vjemy související s naším mluvením, než s naším posloucháním. ale jestli lze
říci, že tam většinou jsou jen tyto vjemy, to nevím. příklad obtížnosti
fenomenologie
Když vnitřní hlas jen tak zni, myslím je to fakt zvukový
šum jakoby
Když pozorněji myslím, tak je to víc jako mluvení
· 3 srpen
Sladká bluma, prožitek: příjemné, nepříjemný dozvuk
Ano, výrazné stimuly: příroda, hudba, masáž, i klidně
erotická...nejlépe propojit
Detem chutná jen sladké, hnusná chuť vody
Jen memy pro chut piva oliv indického koření, ve
skutečnosti nechutné
Ale něco z toho určitě vyvolá hodně uvolnění
Vse z jmenovaného az na olivy
Olivy jsou jenom řecký mem
Dobře rozlisujes neutrální vjem jako přímá příčina slasti
a příčina nepřímá, tedy priroda (přímá příčina slasti) vs auto, které mě odveze
z pekla (příčina slasti nepřímá, jen díky kontextu)
Hluk zneklidnuje, děsí, tedy napětí
Smrad páchnoucí rybiny a vody
Mysl je počítač
Vyslehava tvrzení, někdy zas zavrhuje a nekdy váhá, nekdy
navazuje na předešlá
Mysl opravdu jak automat na colu dává odpovědi na
podněty, dotazy od druhých i od sebe samé
Mysl řeší momentální problémy, hadanky
Mysl je reaktivni stroj
UG měl pravdu
Mysl vzdy plodí jednu věc, která ji doslova napadne,
prepadne, vtrhne...vyřeší a hned vyskočí jiná věc
Myslíš, že měl
Steiner pravdu a barvy na náš působí různě, vyvolávají vic a míň intenzivní
napětí, uvolnění?
A jednotlivé tóny?
A pak specifické kombinace barev a tónů?
Šlo by zkoumat rozdílné reakce na vlajky států, to jsou
různé kombinace několika málo barev obvykle
V okamžicích, kdy je druhý příčinou intenzivní slasti ci
strasti ho milujeme ci nenavidime nejvíc
Laska k druhemu je dána tím, kolik slasti nám dává
Proč se lidé stydí za nahotu?
Nakolik je to jen naučené?
I domorodci se zakrývají
Ale prsa ne
Zadek a genitalie
Děti se nestydí
V pubertě začnou
Ale dívky se v pubertě stydí i za prsa, to domorodci ne,
tento stud je nauceny
Jakoby i pes se styděl, když vylučuje
Ale ten asi ne, spíš se napjatě dívá, zda někdo nezautoci
Láska k druhemu může plynout i z naší ideologie, nejen ze
slasti: XY pomáhá rozvijet filozofii, která je důležitá, proto je super a mám
ho rád
Ale i to pak dává slast, otázka je, zda ji neprevazi
strast z nudy a námahy filozofovani
vnímat chute se zatlým trupem/hrudí, dobrý nápad! To pak
nevnímáme uvolnění v hrudníku z nich, ale jen samu chuť
3.8.2016 16:40
· 3 srpen
Kyselá pálí jen tam, kam přijde
Tam to hoří, je horké, brní, vibruje
Sladká je jemnější, rozplyne se souvisle na jazyku a
vytvoří jednolitou vlnu, povlak
A hned slinime
Zespoda jazyka se slevaji proudy slin
Odkud ty sliny se berou?
Z řeky ne, tak odkud?
Je jich tam dost
A černošky a romky mají rády kriklave syté barvy, belosky
spíš světlejší, pastelove
Proč?
Aby jim to víc sedělo k pleti?
Nebo protože tmaví pochází z tropu, kde tropické slunce
vic osvetluje a vse je tam díky tomu ostreji barevné plus tam rostou
kriklavejsi i květy?
V letním slunci máme radi svetle jemně žluté tričko, v
zimě spíš syte žluté tričko
Proč?
Letní slunce vše víc ozari, už by té barvy bylo až moc
V přítmí zimy jemné barvy nejsou vidět, chce to proto
syte ostře žlutou
Tmavé odstíny barev dělají depresi, taky zataženo je na
depku horší
XY v úzkosti nesnáší syté barvy, normálně je miluje
3.8.2016 23:42
sůl také pálí, dokonce i kmín...pálivá paprika byla
kyselopálivá...
3.8.2016 23:43
myslíš, že lze mít požitek z kyselosti, v tom smyslu, že
může být sama kyselost příjemná? třeba u vína? tím, že je zkombinována se
sladkostí? mix kyselá-sladká může způsobit, že je to tzv.
"kyselkavé", a tedy příjemné...ale nevěřím tomu...spíš to jsou fáze,
dvě izolované složky, které ale rychle překmitávají, či rychle po jedné přichází
druhá
3.8.2016 23:44
možná jedině sladká chuť je fakt příjemná...a i tam o tom
trochu pochybuji...
i když je tzv. "dobré pivo", chutnají nám v něm
cukry, kterých je v něm dost (viz pivní pupek z něho)
3.8.2016 23:46
takže dennett se patrně mýlil a v dětství i dospělosti
máme stejné kvále piva, ale jednou - v dětství - ho správně nechceme a pak,
jako už dospělí, ho chybně chceme...co do chuti...já měl dnes na Farmě jediné
pivo a zjistil jsem, že je fakt ODPORNÉ...ale udělalo mi velmi dobře v žaludku,
ta hořkost mi rozehnala 4 hodinou nevolnost, zapřičiněnou hlavně velmi
nechutnou kávou
3.8.2016 23:46
analýza piva způsobila, že už jsem si další nedal...pivo
snad jedině trochu chmelem příjemně vonělo, ale ve vůni byly i nepříjemné prvky
lihovosti, což je zápach
některé voňavky nasládle voní, přitom sladké nejsou,
cožpak takto sladce voní sladké chuti? nebo proč se říká některým vůním podle
chuti, tedy nasladlé??? Protože voní jako sladké ovoce!
3.8.2016 23:49
testoval jsem skořici, voní, to je fakt… řekl jsem hned,
že chutná sladce a chvíli to tvrdil pak mě XY správně opravila, že to má jen
můj mozek asociované - skořicové pokrmy jsou obvykle sladké a jak mi to řekla,
došlo mi to: sama skořice vůbec sladká není! a navíc, je velmi odporná, trpko
hořká...hnusná
3.8.2016 23:51
jsem krátkozraký....což je zvláštní, vidím méně ostře,
tedy méně linek, tvarů, detailů, méně členitě bez brýlí než s nimi...vlastně
vidím jen méně barev, méně barevných plošek, které mi splývají s jinými,
jakobych to viděl z dálky, byť je to paradoxně blízko...nevím, možná je v tom
ještě něco jiného, něco víc, jakoby vidím bez brýlí fakt divně, rozmazaně, vše
se to splývá, je to rozpité, neostré...
3.8.2016 23:54
XY říkala, že je schopna si vybavit třeba vůni
meruňkového sprchového gelu nebo vůni exkrementu tím, že si je vizualizuje:
představila si teplý exkrement, ze kterého se ještě kouřilo a pak se reálně
nadechla, jakoby vdechla onen zápach z oné zrakové představy...toho já schopen
nejsem :-)
3.8.2016 23:55
ale líbil se mi její popis toho procesu - že se nadechla,
aby vdechla onen zápach ze zrakové fantazie
4.8.2016 0:01
tys tvrdil, že ti jazyk příjemně brněl, kdy? brnění na
jazyce je způsobeno kyselostí a slaností i hořkostí a je dost podobné, je to
podráždění jazyka a je v něčem podobné i podráždění žaludu u sexu...v
podráždění jazyka hořkostí, kyselostí či slaností vniká chuť přímo dovnitř
jazyka, zatímco sladká se jemně rozplývá přímo na povrchu jazyka...
4.8.2016 0:02
možná by šlo redukovat slanou, hořkou a kyselou na brnění
či "zranění" jazyka, průnik do jeho vnitřku...zatímco sladkou na jeho
jemné něžné hlazení
možná je divnost toho, když si sundám brýle, dána jenom
tím, že mozek je zvyklý objekty v této určité vzdálenosti vidět s brýlemi
jinak, s více detaily, a bez brýlí to vyhodnotí pak jako podivnost, jako bych
byl trochu opilý, zmatený či zdrogovaný, přitom pouze nemám brýle
4.8.2016 0:07
na wikipedii píší, že pálivost vlastně bolí:
Ostrost či pálivost, např. u některých paprik, je sice
pociťována jako chuťový vjem, ve skutečnosti se jedná o nervový signál bolesti,
vyvolaný alkaloidem kapsanthinem.
a toto je taky zajímavé: U chuťových vjemů rozlišujeme
chuťový kontrast a chuťovou kompenzaci. Kompenzace je například zprostředkována
cukrem u hořké chuti kávy. Naopak po požití sladkého jídla je např. účinek
kyselosti citrónové šťávy výraznější, což se označuje za kontrast.
4.8.2016 0:08
takže pálivost mozek prostě bolí!!!
4.8.2016 0:10
toto je zajímavé, pak budou asi fakt individuální
rozdíly: Chuťových pohárků má člověk 500-10000. Důsledkem tohoto poměrně
velkého rozptylu je, že citlivost chuti u jednotlivých lidí může být značně
rozdílná. Děti mají chuťových pohárků průměrně více než dospělí.[
a otupělí chlapy pak možná potřebují bolest pálivosti,
aby vůbec něco při jídle cítili, byť cítí tedy něco negativního
ten rozdíl mezi počtem chuťových pohárků je fakt velký -
lidé se od sebe liší v jejich počtu 20x!!!
4.8.2016 0:13
existují dle nových výzkumů i receptory pro vnímání
"vápníkové" a "tučné", vedle kyselé, sladké, hořké, sladké
+ umami, což je prý glutamát
nemáme nakonec všichni rádi stejnou hudbu, tedy pop, a
ostatní je jen póza? ++++ kromě přírody je výborný příjemný zrakový stimul tělo
ženy pro muže a tělo muže pro ženy
písně vyjadřující nevíme:
noname: čím to je
polívka: šašek počmáranej
kabát: pravda
uhlíř, svěrák:ani k stáru
Proč nám vadí víc napětí ve středu hrudi než napětí v
končetinách?
Je silnější? Kontinuálnější? Nebo spíš jen proto, že ho
doprovází věty, že se něco děje?
On třeba strach, jak jsem ho pozoroval, má tak tři čtyři
ostré krátké bodnuti v břiše, pak věty a cítíš, že máš žaludek pořád, tedy
přesněji opakovaně, bolestivě trochu nafouknutý
Ale jen trochu strastne
Víc vadí ty ostré bodance, ale jsou krátké a je jich
málo, tři čtyři jenom
5.8.2016 9:51
je to dobrá otázka
Opakují se jen když se objeví výraznějším vnitřním hlasem
řečena nějaká věta, třeba Možná skončím jako bezdomovec
Jsou to stahy v horní části břicha
Svaly břicha
Souvislost s bránicí
Napjatá branice jako při nádechu
5.8.2016 9:54
bolesti pohybových svalů máme asi tendenci podceňovat
více, než by odpovídalo čistému hedonismu
Plus bolest bodava bolest na malých kouscich brisnich
svalů, bolest s napětí těchto svalů...bolí to i když se pak s těmito napjatými
svaly dýchá
Ano!!!
Viz kolo, běh, náročnější turistika
Kolo a běh dává totiž dost uvolnění za dost velké napětí lýtek
a bolesti v kolenních kloubech
Člověk dřív nesportoval
Dělal jen momentální rychlé krátké běhy
Ale občas i dlouho putoval, viz lovecké výpravy
Ale to nebylo úplně obvyklé, spíš lovili u vesnice a když
okolí vylovili, kus se posunuli
Sport možná není moc přirozený
Je to masochismus!
Daný kulturním memem, ideologií
Trpíme, ale chceme to
Cítíme se pak jako hrdinové, kteří vše zvládnou
Jako lovec vracející se z úspěšného lovu, kde se vyhnul
skvěle predatorovi
Jako praví drsní muži
5.8.2016 10:09
jednou ze zvlášť špatných bilancí se myslím může
pochlubit vysokohorská turistika
veškerý profesionální sport vyžaduje bolestivý trénink
posilovna - tam to jede :-)
Uvažuji, že jídlo ma vlastně vždy jen ty čtyři základní
chuti, jen v různé intenzitě, zbytek je pak o skupenství, struktuře jídla
Ano posilování bolí dost
Kolo spíš málo, když to není do kopce
Kolo bolí i když se jede hodně rychle, ale často neni
napětí svalů ve vědomí a je tam radost, euforie
Běh taky není žádná sláva
5.8.2016 10:20
souhlas že u kola dělá hlavní rozdíl zda se jezdí do
kopce
běh zdá se mi horší nápad než kolo z hlediska aktuálního
hedonismu
Rozhodně
Uvazuju, že strach možná vůbec nevadí
Jsou u něho tři čtyři ostré peaky a jinak jen napnuta
branice, pres kterou se hůře, mělce, méně hluboce dýchá
Našemu pamatujicimu jastvi vadí ty peaky
Ale peaky u strachu jsou velmi krátké
Ale opakují se, třeba dvakrát do minuty, pak jen jednou
za minutu a pak ještě méně často
Náš motivační systém strach hodně nechce, kvůli peakum
Ale plete se
Je to ona kahnemanem nalezená chyba preference peaku a
zanedbání jejich délky trvání
5.8.2016 10:58
nevím, nevím. nesoudíš tak kvůli tomu že se zrovna ničeho
nijak zvlášť nebojíš? strach myslím dovede být dost kontinuální
Jooo?
Ze by tam byly
kontinuální prudké stahy ci stazenost?
5.8.2016 14:01
proč nám vadí
nahota?
nakolik je to jen naučené? ale jak jsem psal, i divoši si
zakrývají genitálie a zadek
možná souvisí i s vylučováním, což je nechutné pro nás
(kvůli infekcím), protože i genitáliemi vylučujeme
plus genitálie vzrušují, možná ženy nechtěly muže
neustále vzrušovat
chce to najít přesné vzorce tvarů ženských křivek a linek
a tvarů, které vzrušují
tedy relativně ostré přechody mezi barvami
5.8.2016 16:42
zajímavý náš včerejší problém: žilo by se nám lépe v
altruistickém světě
ale byli bychom i my šťastnější?
nutně ne, pokud bychom sledovali altruistický program
ale možná ano, pokud bychom byli často psychologickými,
tedy emocionálními altruisty
· 5 srpen
PIVO - hořkost v zadní části patra, zřejmě i v zadní
části jazyka, tam však méně výrazně...je na přesně vymezitelných konkrétních
místech...hrdlo se automaticky stahuje odporem kolem toho, pocity až na
dávení/zvracení, jde o táhlý pocit, o nepříjemnou chuť, tedy pachuť, o cosi
odporného/hnusného, velmi nepříjemného... co však přesně hořkost je? jakési
nepříjemné škrabání po patře...pálivá chuť či kyselá chuť jsou asi ostřejším
bodáním na menších místech jazyka/hrdla/patra, zatímco hořkost zabírá větší
plochu méně ostrého, ale stejně nepříjemného škrabání, které není prováděno tak
ostrými hroty, ale jakoby jedním táhlým tupým, ne-ostrým delším hrotem
6.8.2016 22:35
zní to dobře, jen bych řekl, že hořkost samozřejmě může
být - a většinou bývá - i slabá, pak bych řekl, že není velmi nepříjemná,
odporná, na dávení, ale prostě jen nepříjemná. ale asi jsi tím chtěl jen říct,
kam to směřuje, kdyby se to zesilovalo
6.8.2016 22:43
ano :-)
6.8.2016 22:55
· 7 srpen
7.8.2016 8:45
někdy si říkám, jestli studium chutí není už moc
detailní, okrajová věc. na druhou stranu, jde o dobrou výuku empirismu,
rozlišování toho, co je bezprostřední zkušenost. vlastně asi nehledáme nic
jiného než lockeovské jednoduché ideje - tento pojem tedy zřejmě za zastaralý
nepovažujeme...
7.8.2016 8:56
a pokud si dobře pamatuju, jak má Hume definované
imprese, tak nám jde spíš o jednoduché ideje než o imprese...
7.8.2016 9:44
ale Hume na základě empirismu odmítl víc tradičních
přesvědčení, takže proto bys byl asi humovec :-)
7.8.2016 9:51
akorát z tvého pohledu škoda, že Hume vyzvednul spíš
motivační než prožitkový systém
Kde vyzvedl víc motivační systém?
Emotivismus je o pocitech hnusu atd. Ne?
Cožpak imprese nejsou totožné s jednoduchými idejemi?
Chuť považuju za stejne důležitou jako barvu i z buddhistického
hlediska
Pokud existuje mytická přirozenost mysli, je ve všem tato
přirozenost rovnocenně
A záleží jen na stupni pozornosti vůči čemukoliv, barvě,
zvuku, chuti
7.8.2016 10:04
myslím, že Hume je hlavní postavou tohoto myšlení: cíl
určí cit, konkrétněji naše chtění a vášně, a rozum se věnuje jen prostředkům.
vládne tedy motivační systém. ale možná něco špatně interpretuju
pokud si dobře pamatuju, když je to z paměti (například
vybavení si červené), pak už to není imprese?
Máš pravdu v obou věcech
· 8 srpen
8.8.2016 3:26
8.8.2016 4:08
ještě k předchozímu: jasně, určitě jsou přístupy, ve
kterých jsou vjemy v ústech stejně důležité jako jiné. zajímavá je ale i
otázka, jakou část v celkové emoční bilanci, v kalkulu slasti a strasti
zabírají. řekl bych pod jedno procento. To je obecně vůbec docela zajímavá
otázka - jaké zdroje slasti
8.8.2016 4:09
a strasti zabírají kolik zhruba procent z celkového
koláče
· 8 srpen
Nejvíc to co se děje
Tedy zrak sluch
Možná ještě víc to co se děje v těle
Únava, nemoc, napětí těla, spěch, stres,
Možná i zima hlad vedro
Když je hodně vedro je to podstatné
Ale i napětí žaludku když je člověk prejezeny
Info vnitřniho hlasu je velmi podstatné
Snad hlavní
Vše je většinou klidné a mírné
Teprve vnitřní hlas tomu dodá strast
·
Má hmyz emoce?
Proč jsou emoce hlavně na přední části trupu a hlavy
těsně pod kůží?
Plus útoky predatoru a cizich bojovníků drapy, zuby,
tlapou, oštěpy, šípy nejvíc sem, na střed těla, tam se nejlíp trefuje
A proč zepředu? Obvykle jsme se kvůli očím a možnosti
obrany rukama stihli otocit čelem k nim
Tělo pak simuluje nevolnost a také ostré zuby drápy
predatoru pri depresi smutku
8.8.2016 9:50
napadá mě ještě že na hrudi je dýchání - klíčová funkce,
kterou bylo třeba chránit
když byl problém se nadechnout, chtělo to rychlou
signalizaci nepříjemným pocitem
8.8.2016 10:06
XY za nás našla možná relevantní informace k tomu středu
těla: když je nebezpečí, krev se má natlačit do svalů končetin, které mají být
připraveny k akci. tedy se musí vytlačit ze svalů ve středu těla, tedy místní
svaly se stáhnou
No a proc mám vadi nejvic strast v trupu?
Možná také pro signalizaci ohrožení také životně
důležitých orgánů
Ta procenta dat jako příčin slast strast je výborná
otázka
Hlavni je vnitřní hlas
Tedy vnitřní komentář, interpretace, hodnoceni,
překládání významu, smyslu, důležitosti
Chce to měnit obsah vnitřního hlasu
I banálně: teď si říkám, jak je vše super, skvěle, a hned
je mi dobře
Důležité je, když si myslíme, že naše činnost či
pozorovaný jev je důležitý
Že má smysl, důležitost, význam
Že je to právě to, co bychom nyní měli dělat
Je možné si hrát i s formou vnitřního hlasu
Jak je častý, rychlý, jak moc napíná hlasivky, jakou má
emoční intonaci, jak moc je přerušovaný
Ale obsah je důležitější
Zejména věty, o kterých si myslíme, že mají hluboký,
důležitý, podstatný, smysluplny, jistý a pravdivý obsah
Ale hraje roli také dlouhodobý stav organismu daný i
prostředím, ve kterém dlouhodobě je, plus kondici, fyzickou, zdravím
Když je dlouho mraz, vedro, dusno, hluk, moc ruchu, moc
chaotickych pohybů kolem, moc ci malo světla, moc námahy končetin
Ale to většinou není
Nejsmeli v práci ovšem
Takže hlavní je vnitřní řeč, hlas
Schizofrenik, když slyší hlasy, možná ma při nich
neaktivní hlasivky
A díky tomu je považuje za cizí
Důležitá jsou konkrétní slova, hesla, fráze
Příklady:
„Na houby, jasně, super, dobře, bezva, na nic, o ničem,
nuda, radost, láska, deprese, strach, smutek, vyhazov z práce, práce, peníze,
prachy, svoboda, blbosti, lidi jsou svině, je to důležitý, on je hodny člověk,
je fakt inteligentní, jsou to darebáci…Vsichni jsou sobci, nemají mě rádi, jsem
jim lhostejný
Je to hodnasek, zejo, zejo,…Pořád se nudim, je to šílený,
je to hrozná nuda, šílená nuda“
Důležitost prostředí bytu, postele, křesla
Pokud je dlouhodobě, často a intenzivně vnímáme
Také kvalita věcí, které máme pořád při ruce
Smartphone typicky, klavesnice, myš, monitor, televize
Ale my většinou na to asi moc nemyslíme, pokud nas to
tedy hodně neštve, tak si zvykneme a je to asi tedy jedno
Stejně velikost televize: když je menší,
sedneme si blíž a efekt je stejný
Myšlení má trochu strukturu platonskeho
dialogu
Sami sebe se ptáme a sami si rychlým
myšlením odpovídáme, a sokratovskymi otázkami se někdy ptáme na dané téma
opakovaně
A víc konkrétně, víc do hloubky
Slova vnitřního hlasu jsou fakt mnohem méně strukturovana
Mají méně slabik
Dobře je to vidět na slově PRINCEZNA
řekněme jen PNNA
Je důležité zaměřit se na to, co je pro strast důležité,
ne okrajove, máš pravdu
A zaměřit se spíš na dlouhodobou strast, ne na slast
Rád dělám věci, o kterých mi vnitřní hlas řekne, že jsou
důležité
Je to trochu fakt asi zvnitrneny, internalizovany hlas
matky, babičky, otce, učitele za zakladce, ale i učitelů na střední a vysoké
Freud měl pravdu, hlas svědomí
Superego
Sokratuv daimonion, který ale tedy jen říkal, co sokrates
nemá dělat, ne to, co dělat má
Můj říká obojí
Ale zajímavá otázka: vnitřní hlas spíš od
něčeho zrazuje nebo k něčemu pobízí?
Spíš pobízí
Ale jsme i hodně opatrní, tedy i zrazuje
Asi blokuje obvyklé emoční rychlé myšlení, rychlé
agresivní a jiné impulsy
Ale ve vnitrnim hlase se ozývá v obsahu a frazich a
dokonce i v emoční intonaci a nalehavosti nebo naopak flegmatismu ci v
jakemkoliv emo naladění každý, kdo nás ovlivňuje
Lidi, co máme za
vzory, vrstevníci, kamarádi, youtuberi
I ti, kterými pohrdame, ale opakovaně a dlouho je slyšíme
nám ci nekomu neco říkat, když nám osobně, tak víc
Víc jsou v něm však autority, které uznávame
Autoritou může být i kamarád
Někdy se tomu říká naseptavaci, u politiků radci, poradci
A taky hlas novin ci časopisu, který opakovaně a
dlouhodobě čteme
Respekt, Reflex
Postupně se stáváme jimi, náš vnitřní hlas získá jejich
obsah
Možná ještě vic, když je poslouchame audio
Třeba audioknihy
Audio noviny, audio respekt, co poslouchám já
I když, jde asi hlavně o obsah
Plus když něco čtu, tak si to vlastně predrikavam a
prerikavam sam pro sebe svým vnitřním hlasem, takže to snáze příjmu, akceptuji,
než když mu to čte cizí hlas
Navíc u cteneho máme myslím přirozenou první tendenci s čteným
souhlasit
Jen když fakt nesouhlasíme, jsme napjati, a naštvaní a
nejradši bychom to zavřeli nebo to čteme s výsměchem, posmechem jako
irelevantní nesmysl
V obou těchto případech to čteme méně pozorně
I když ne vždy, někdy se soustředíme o to víc, když to
chceme vyvrátit, odhalit chybu
A naopak se nesoustredime na opakující se info, i když ho
máme rádi a souhlasíme
Jako já u Respektu, když píše často pořád totéž
A když ti čte v audiu nějaký autoritativni, výrazný, důrazný
hlas, kterého spontánně uznáváme, může to na nás silně působit
Nebo hlas, který je sexy, třeba ženský hlas, nebo milý,
vlídný nebo naopak protivný, kde obsah budeme asi snáze odmítat
Obecně znělý, kazatelsky, autoritativni, důrazný hlas
zabírá asi nejvíc
Hlas kazatelu, řečníků, reportérů, herců
Zajímavá je i otazka, nakolik je vnitřní hlas přerušovaný
nebo naopak souvislý
Důležitý je náš komentář k slysenemu ci mluvenému nebo i
k tomu, co nás napadne, co je tak trochu taky vlastně slysene, takový náš vlastní
pokus, bleskový nástřel
Říkáme k tomu, nahlas či potichu: ano, jo, jooo, jasně,
blbost, ne, nesmysl, hloupost, banální, samozřejmě, možná, ze by?,
Nebo kyveme souhlasně hlavou ci kroutime v nesouhlasu, že
ne
Což je trochu dané kulturou, myslím Bulhaři kroutí hlavou
na souhlas a jiné národy zas kyvou na nesouhlas, tuším Japonci
Proč u souhlasu a nesouhlasu vlastně hybeme hlavou,
kroutime krkem?
Možná to souvisí s napětím hlasivek v hrdle, v krku!
Plus někdy souhlas ci nesouhlas vyjadrujeme i posunky, pohyby
rukou
A dost nás ovlivní, co si řekněme, i když jen napůl vážně
Jestli o holce řeknu, že není moc hezká nebo naopak ty
jsi krásná, skvělá nebo řeknu, že se těším a že večer to bude skvělé, i když
jsem se vlastně ještě před vterinou moc netesil, tak to může způsobit hezký
večer, když to řeknu sobě i druhému, tím líp
Proto si milenci opakovaně neustále říkají, jak se milují
a pořád se na to jeden druhého ptají, jestli se milují
Proč na Guantánamu nemají stroje na zapis vnitřní řeči z
chvění hlasivek a rtů???
Chtělo by to mít přepis vnitřní řeči
Kolik je tam pretrzek, diskontinuit
Kolik procent z toho tvoří věty?
A kolik nesouvislá slova, hesla, citoslovce?
I tak by se dalo od vězňů mnoho získat
Nebo jen slabiky, první ci druhé poloviny slov
Příklad:
„Ro, rou, ham, tému, svatému, duch, duchu, rouham se!,
ro, ro,...“
I takto se mi verbalizuje, artikuluje, ozývá má obsese
A spíš ji slyším než říkám, tedy hlasivky v krku se mi
napímají malo, mnohem víc bubínek a svaly kolem něho se napinaji
A u těchto slabik obsese se mi automaticky napinaji
bolestive kousky svalů hlavy pod vlasy
A v odporu vůči tomu se napina střed hrudi
Obsedant ustrašeně napjatě a v odporu čeká, zda jím
nenavidenou a pro něj extrémně významnou nutkavou větu opět nezaslechne
Ale přesto si myslí, že si ji říká sám, ne jako
schizofrenik, který myslí, že to jsou cizí hlasy
Takže se obsedantovi zřejmě trochu hlasivky chvějí, když
daná věta zní
Někdy víc, jindy méně, někdy potlacovanou větu spíše
opravdu jen slyším
k napětí středu hrudi
Asi opravdu souvisí s dechem
Je to jakoby se zarazil dech, zasekl dech, a to při
nádechu
I když se mi při obsesi bolestivě stahují malé kousky
svalů hned pod vlasy na temeni i v týlu
Nadech napina branici, výdech ji uvolňuje, u smichu se
rytmicky třese rychlými nadechy a vydechy
A co horní dýchací cesty u nadechnutí a
vydechnuti?
Dělali jsme, teď mi to nejde
Teď mu přijde že se při nádech napinaji taky
Napinaji se určitě při nadechu mezizeberni svaly, jak se
plni plíce vzduchem a hrudník jde při nádechu nahoru
Ketamin anestetikum dětí a koní
Uvolňuje svaly
Člověk po něm prý jde jak v skafandru
Nadnasi se
Lehké svaly
Jakoby prý měl pod rukama balonky nafoukle
Opium taky uvolňuje svaly
I Dýchací
Někteří se i udusili
Chtělo by to umrtvit si částečně svaly
které svírá deprese a strach
Střed hrudi, bráníci, břišní svaly
Cítím napětí, vnitřní hlas říká, schovej si
peněženku
Říká to nalehavou intonaci jak moje babicka
Je to rozkaz, povel
Když uposlechnu, cítím uvolnění, cítím se
jak hodný spořádaný hoch
Dát si injekce znecitlivujici ci dokonce uvolnujici
zčásti svaly, kde jsou emoce
Depresi lze nejlíp simulovat, když se
člověk nadechne hodně, zadržuje dech, a na pruduskach ho to pak bolí, bolí
bodave, pichave
Ženy mají integrovanější mozek než muži,
ženy mají i širší most mezi hemisférami a funkce mozku mají víc každou rozptýlenou
do více oblastí
Naopak muži mají každou funkci víc
soustředěnou do jedné oblasti
Proto mají ženy lepší intuici a oprávněně
ji věří víc než muži té svojí intuici
Ženské rychlé myšlení, tedy intuice,
vychází z víc integrovaného mozku a je tedy lepší
A pak pro ženy ani nemá smysl přemýšlet o
tom tolik dál, protože nemají tak specializované domény mozku, které by to
zvlášť podle různých kritérií a aspektů rozhodly
Mužská intuice je horší, ale zase se mužům
mnohem víc vyplatí přemýšlet dál
Ale tak, že problém rozloží
Každá specializovaná doména pak řeší jeho
kousek
A výsledek je nakonec lepší než u žen
Ale i ženám se samozřejmě vyplatí přemýšlet
dál, ale vyplatí se jim to méně
Ženy mají i lepší všechny smysly a smyslovou paměť
Barevnejsi svět je pak vic poutá k pritomnemu smyslovemu
Muži nemají tak barevný svět, nevidí ani tolik detailů,
snaze se jim pak abstrahuje a když mají svět smyslů chudší, jsou i radši v abstrakcích
Rychlé myšlení je jako orakulum, hlas bohů
Nevíme, kde se to bere
A myšlení pomalé je fakt sérií intuic k jednomu tématu
Všem dela problém rozbihava mysl
Zůstat u jednoho tématu, ať smysloveho nebo myslenkoveho
Mají to i malé děti
Meditace se snaží zůstat u jednoho smysloveho objektu, či
spíš se k němu opakovaně vracet
Analytická filozofie se snaží o totéž s myslenkovymi
objekty
:-)
9.8.2016 20:02
ještě k těm písním: kromě skeptických (kandidáty jsem
posílal) by dost mohlo být i těch, které obsahují motiv "život jako hra,
nebrát se tak vážně atp." To je filozofické, protože k tomu skepse a
zpochybnění tradičních představ dost vedou, a mělo by to být i hedonisticky
pozitivní. Ve svém skromném seznamu mám však jen jednu - Chinaski: Loutková
realita
10.8.2016 9:21
myslíš, že
podíl na slasti/strasti má verbální vs. nonverbální vnitřní hodnocení/postoj
tak půl na půl? Nebo něco převažuje, či dokonce výrazně převažuje? Já tam zatím mám půl na půl...
10.8.2016 10:21
no, sedí mi to, až na jednu úvahu: neverbální hodnocení
může vyvolat jak strast, tak verbální hodnocení. My tuto situaci však již
škatulkujeme jako že příčina strasti je ta verbální věta...
10.8.2016 10:22
10.8.2016 10:23
tak mě jde o bezprostřední příčinu strasti
pokud nonverbální postoj vyvolá jen vebrální postoj, a až
ten je příčinou strasti, řeším ten
ono to může být i naopak: verbální hodnocení vyvolá
nejdříve nonverbální postoj, a až ten sám vyvolá strast
10.8.2016 11:10
u mě věty hrají větší roli
ale možná je fakt zásadní neverbální postoj za nimi
který se verbalizuje v momentálních vnitřních slovech,
heslech: ne, jo, pohoda, klid, nuda,...
10.8.2016 11:15
deskriptivně je 90% lidí po 90% času hédoniky, i když
hlásají jinou preskripci, kterou se řídí po zbylých 10% času :-)
je tvé myšlení trochu jako platonský
dialog?
otázky, odpovědi, naléhání po upřesnění,
váhání
jsou tam hodně otázky? ptaní se sebe sama?
a hodně váhání?
10.8.2016 11:18
osekávání když je napětí je dobrá věc, pokud jsi hédonik
10.8.2016 11:18
10.8.2016 11:19
vyšlo mi, že jakákoliv práce, i naplňující, je dost
námahy
10.8.2016 11:20
dobře vychází cyklistika, nenáročné filozofování na facebooku
k tvému myšlení:
jsou tam hodně otázky? ptaní se sebe sama? a hodně
váhání?
10.8.2016 11:20
:-)
10.8.2016 11:21
:-)
10.8.2016 11:24
10.8.2016 11:24
·
10.8.2016 11:27
Velmi dobrý CITÁT DNE:
"Když se nic neřeší, pro náš motivační systém je to
horší, ale pro náš prožívající systém je to lepší."
(zdůraznění: motivační systém je naše chtění, které
rozhoduje, co budeme dělat, ale skutečně důležitý je náš prožívající systém,
který to vše prožívá)
autor: Jan Votava
10.8.2016 11:27
· středa
:-)
:-)
Život je dost negativní i v téměř ideálních a idylických
podmínkách
nejlépe je, když 1) odvedeme pozornost, já poslouchal
audio respekt
2) úplně vypneme
a jakoby se snažil říci, abychom fakt totálně vypnuli
a už nic nehledali, žádné osvícení, mít lhostejné i
osvícení samotné
ale ne jen jako metodu na oko, ale doopravdy
zcela se uvolnit, zcela uvolnit svůj trup -
11.8.2016 19:55
ne jako metodu - to se těžko dělá :-)
11.8.2016 19:55
a on tam říká, že jdou strasti mimo něj, tedy je
ignorovat, neřešit, nehodnotit, nepotlačovat, nechat je být
:-)
myslel jsem to jinak:
11.8.2016 19:56
jinak souhlas
11.8.2016 19:56
nemít lhostejné osvícení kvůli tomu, abych osvícení fakt
dosáhl
ale klidně mít METODICKY lhostejné všechno, včetně
osvícení
11.8.2016 19:58
mě napadá toto možné sladění: člověk se může učit mít osvícení
emocionálně lhostejné, i když programově ho lhostejné mít nebude
ale předněji bych se učil mít lhostejné jiné věci
11.8.2016 19:58
ano
11.8.2016 19:59
osvícení bych odstřihával až nakonec :-)
11.8.2016 19:59
11.8.2016 19:59
11.8.2016 19:59
četl jsem zas čirou radost od de mella
je to fakt jeho nejlepší věc
a on to říká velmi jednoduše, lze to říci skoro jako
deduktivní úsudek
1) jsme od přirozenosti šťastnými, samy o sobě, tak, jak
jsme...
už tedy šťastnými jsme
2) avšak náš život není v pořádku
3) náš život není v pořádku proto, že nás kultura
naprogramovala
4) naprogramovala nás pořád něco chtít
5) pořád něco chceme proto, že si myslíme, že bez toho
nebudeme šťastní
on tomu chtění říká taky připoutanost, lpění, přílišná
touha
6) naše tragédie tkví v jednoduché iluzi: v tom, že si
myslíme, že bez mnoha různých věcí nebudeme šťastní - a proto je tolik chceme
přitom štěstí je náš přirozený stav po té, kdy zmizí naše
chtění
jakmile zjistíme, že to je jen iluze, že bez toho a toho
nebudeme šťastní, šťastní automaticky budeme
ale mluví i o tom, že existuje bolest a sklíčenost, a že
je třeba s nimi nebojovat, ale být nad věcí, klidný a vyrovnaný, protože boj je
jen o to více podporuje
radí: NEVZDORUJTE ZLÉMU
tedy VZDÁNÍ SE
11.8.2016 20:05
velmi mě vzhledem k vnitřnímu hlasu zaujala tato pasáž
jiného článku:
11.8.2016 20:05
"Britský archeolog Steven Mithen, autor knihy The
Singing Neanderthals (Zpívající neandertálci), si dokonce myslí, že hudební
software v lidském mozku je jakýmsi předchůdcem toho jazykového. První primáti
se podle něj nejprve domlouvali různými popěvky nebo rytmickými signály, z
jejichž základů pak vyrostla slova."
11.8.2016 20:05
možná podobně fungovala i řeč vnitřní, nejen ta vnější
proto tolik nevadí, že ji tolik na vědomé úrovni
nerozumíme
pozoroval jsem se a zjistil, že můj vnitřní hlas je často
sérií záškubů hlasivek, záškubů mimických obličejových svalů, škubnutí svalů na
hlavě, na spáncích, pod vlasy, na týlu
je tam rytmus, je tam emoční intonace
trochu jako RAP...bezobsažná emoce, to je hodně onen
nonverbální hlas
11.8.2016 20:07
teď mě však napadla spinozovsko-tondovská
"polodefinice" lásky: dostatečné uvolnění spojené s idejí nějaké věci
:-) (nebo se zaměřením mysli na nějaký objekt)
11.8.2016 20:07
jak přesně si myslel ten nonverbální vnitřní hlas? trochu
mi to zní jako série záškubů, trochu jako z toho citovaného...v tom citovaném
je toho, víc, i to, že hudební vkus je asi hlavně naučený
11.8.2016 20:10
ano, když už je to jen série záškubů, tak bych to
pojmenoval jako nonverbální; já si to spíše představuji klidně jako jen jeden
záškub :-)
11.8.2016 20:11
máš pravdu, možná je jen JEDEN
11.8.2016 20:11
:-)
11.8.2016 20:13
důležité je taky nějaké základní přesvědčení, to nás fakt
dlouho ovlivňuje: pomyslel jsem si, že je nebezpečné jezdit na kole a
poslouchat přitom hudbu, a pak byl kvůli tomu 15-20 minut nervózní
plus emoční intonace, fakt rytmický popěvek našeho
vnitřního hlasu
11.8.2016 20:14
chtělo by to
udělat grafy pro záškuby strachu, stresu, deprese - kolik jich je,
frekvence...myslím, že deprese jsou tak 3 záškuby po půl minutách, mezitím
negativní myšlenky...strach těch záškubů taky moc nemá, ale jsou
častější...najednou je to vždy tak max. 5 záškubů nebo i méně…zajímavé je zjistit
maximum záškubů za sebou jdoucích
jak si myslel,
že všechny emoce jsou vlastně tímtéž, neliší se jejich gradace? Liší se místa,
které na těle a v těle aktivují…
11.8.2016 20:15
tabulku rozdělení bolesti dle intenzity, přerušovanosti,
gradace, bolest řezavá, trhavá, ostrá/tupá,
11.8.2016 20:17
11.8.2016 20:18
myslím, že u jídla a chutí se vlastně víc projevuje ten
čich
než jazyk a ústa samotná
Beckova kognitivní terapie nachází tři vrstvy, zajímavé k problému
vnitřního hlasu
povrchní vrstva jsou automatické myšlenky
pod ní jsou skryté předpoklady/pravidla
a nejníže jsou niterná přesvědčení/schémata
11.8.2016 20:24
11.8.2016 20:29
doporučují
raději než dělat malé posuny v změně starých přesvědčení tak dělat malé posuny
v upevnění nových přesvědčení
neodstraňovat staré, ale spíše je překrýt novým
dost mě některé psychol věci zajímaly
a fakt si myslím, že kognitivní terapie je to nej
ona tedy kognitiv terapie pracuje hodně s verbálním
vnitřním hlasem
myslíš, že by šlo pracovat i s nonverbálním
vnitřním hlasem? a jak?
pokud jde o jeden dva záškuby, plus jedno dvě hesla, je
to těžké
ale pokud je v tom rytmus, mohla by zde pomoci hudba nebo
externí rytmus externího mluveného slova
které uklidňuje, uvolňuje
jeho bublající potůček, který jsem poslouchal dnes v
mariánském
11.8.2016 21:08
11.8.2016 21:47
tím, že nemáš hedonismus, máš emoční lhostejnost k
strasti a nebažíš po slasti
což je super
jen by to chtělo doplnit (podle mě) racionálním programem
hedonismu
a zachovat emoční lhostejnost k strasti a slasti
· pátek
Nic nechtit
To teď vidím jako zásadní cestu ke štěstí
Máš pravdu, štěstí jsou jen okamžikové záblesky po větách
typu „Teď je pohoda, To si hezky odpocivam“
Jen záblesky, nic lepšího a déle trvajícího
nemáme!
Na apatii vidím cosi fascinujiciho
Je to robotické
A pak laska, objetí ke všem
Otevřená náruč
To je velké uvolnění
Myšlení je dialog sám se sebou
Otázky i odpovědi přicházejí samy, je to intuice,
bleskové rychlé myšlení
Někdy procházejí s pevností a jistotou, jindy s
pochybnostmi
Co je zde pevnost? Jisté napětí.
A co pochybnost? Napětí jiného typu plus jistá ochablost,
zmatek
Ale někdy nic, prostě jen něco říkáme, a to dále je nebo
není zpochybňováno
Mnoho toho je fakt dispozičního
|
|
|
|
|
|
|
|
|
13.8.2016 8:24
ad hédonismus: čtení, filozofické přemýšlení, filozofická
debata, počítačové hry emocionalitu tlumí - to jsme říkali. v deníku se mi
opakuje, že hudba je v této věci zásadně odlišná, opakovaně a evidentně úspěšně
jsem ji používal k zesilování a udržování dobré nálady (nejednou jsem psal i o
euforii). ale dělal jsem to především tak, že jsem se do toho aktivně položil -
tanec, zpěv. na slovech nezáleželo, často to byly anglické populární písně, u
nichž jsem sdělení nevnímal. možná ne pro každého, nevím, ale mě se velmi
osvědčilo :-) tuto položku jsme možná spolu nikdy
nezmínili, sám jsem na to úplně zapomněl
13.8.2016 8:32
také jsem si potvrdil smysluplnost rozdělení na dva
základní faktory 1. činnost, které se aktuálně věnuji 2. jak můj mozek
vyhodnocuje otázku, jak povedený v současné době můj život je (horizont pár dní
až celého života se tu tak nějak spojuje a míchá dohromady)
I pc hry emocionalitu tlumí?
Nezvyšují spíš napětí?
V antinatalismu je navíc výhodné tlumit emocionalitu, ne?
Hudba ovlivňuje náladu hodně
· sobota
13.8.2016 16:01
ano, myslím že pc hry dělají oboje. zvyšují napětí, ale
zároveň není moc času na to, aby si ho vědomí uvědomovalo. každopádně z mých
zápisků spíš vyplývá, že během hraní nálada moc není.
s tím antinatalismem to je pravda, to se musí asi uznat.
třeba během pc her míň času na náladu, což z hlediska antinatalismu dobrý, ale
zase ten čas, který na to je, je vyplněn spíš napětím, takže horší než třeba
nějaká jiná činnost. teď otázka, co převáží.
Tak pak jsou dobří youtuberi či četba
Většinou umrtvení na neutral, občas nuda, docela zábava
Odvedení pozornosti je klíč
Dokonce i pozorování třeba úzkosti je odvedení pozornosti
od ní
Ignorace je druhý klíč
Prostě si těch věcí nevšímat
Spíš je bagatelizovat
13.8.2016 16:41
13.8.2016 16:41
k emocionalitě tlumícím činnostem zřejmě patří asi
prakticky veškerá duševní práce..
to by některou práci mohlo nakonec ještě docela
rehabilitovat..
13.8.2016 16:42
ano
a vzpomeň na nějaký krátký, ale intenzivní negativní peak
(intenzivní krátkou strast):
trvá to chvíli, je to peak, ale je to jedno, protože to
rychle pomine
podobně je to se spontánní třeba touhou oslovit v pubertě
kluka/holku
něco jiného je ale to, když se na oslovení holky člověk
doma úzkostně připravuje
hudba je důležitá
ale nejen ta, možná ještě víc AUDIOKNIHY
protože to bylo mluvení slovo, které navíc říkal mudrcký
uklidňující pomalý hlas
navíc obsahem byla apatie, ono „nech to být“
ale to mě utlumilo i do pozitivna, měl jsem příjemné
uvolnění
předtím jsem byl úzkostný, tak jsem si
pustil audio časopis respekt
zcela mě pohltil obsah
byl to čistý neutrál
13.8.2016 16:46
13.8.2016 16:46
s občasným naštváním, nesouhlasem, pochybností,
souhlasem, zvědavostí, překvapením, schvalováním - tedy redukcionisticky a správně,
s občasným uvolněním a napětím
hudba dělala pozitivní stavy, ale
nezaměstnávala pozornost mozku tolik, takže jsem občas začal řešit
a ulítával jsem pak do negativních myšlenek,
mmch. stavy uvolnění mám u běžné slasti tak SLABÉ, že mám
problém: někdy velmi obtížně lokalizuji, KDE jsou
další důležitá věc:
XY včera hájil tradiční věc, že etika bez svobody volby
neexistuje
samozřejmě nesouhlasím
řekl jsem mu, že hájím ego, ale jen pascalovsky - že
altruistické slasti bez ega sice mají jistou hodnotu, ale docela malou, takže
jsem vsadil na ego
...aby byla hodnota/profit vyšší
otázkou je, zda nevsadit navíc i na svobodu
svobodná volba, schopnost svobodného rozhodování možná
dokáže zajistit podstatně více a efektivněji maximalizaci slasti
co myslíš?
ale hned si to sám trochu vyvracím: dokonalý
deterministický stroj zajistí víc hodnoty svým determinovaným
rozhodováním/volbami než ten nejsvobodnější, ale neschopný človíček
13.8.2016 16:51
zdá se mi že svoboda tímto způsobem body nenabere, ale je
to zajímavý aspekt, který jsme ještě nenadhodili :-)
13.8.2016 17:12
A co vsadit na ego i proto, že bez něho pomíjivý proces zvládne
jen málo rozhodnutí (typicky jen jedno), a tedy udělá jen málo profitu/užitku?
13.8.2016 17:13
líbí se mi i tvůj postřeh, že když jsou v
okolí druzí lidé, jsme ve střehu, ostražití, tedy napjatí – proto někdy dobrá
samota
jsme vybuzení, aktivizovaní, na stráži
což je strastiplné
: tedy to, že se cítím být pořád napjatý, jakoby na
stráži před druhými
jel jsem zpět s XY autem
a bylo zajímavé i toto:
můj motivační systém chtěl ostatní bavit historkami, ač
mě to stresovalo a přivádělo do napětí
můj prožitkový systém byl spokojený, protože uvolněný,
když jsem jen pasivně seděl, sledoval krajinu a poslouchal zcela pasivně jejich
bezvýznamný hovor
opravdu je dost klíčové to, když člověku na ničem příliš
nezáleží
možná bychom měli více studovat stoiky
a kyniky a spinozu a epikurejce
jsou to všechno „malé věci", jak říkáš
v té lhostejnosti je i jistý chlad, chladnost
je to jen metafora?
určitě je tam nižší teplota než u úzkostných, kteří se
potí, cítí horkost po těle
lhostejní jsou uvolnění, úzkostní napjatí
lhostejní mají uvolněné rysy tváře, úzkostným buší srdce,
mají křeč v obličeji, někdy mi v úzkosti až napětím svědí a bolí oči
- další strast navíc, bolest a pálení očí z napětí
jen slovo "lhostejní" plodí i negativní
konotace necitelnosti, cynismu, robotismu
Tolle chce založit "společenství odevzdaných",
navrhuji „společenství lhostejných“
- nebo možná stačí jen společenství uvolněných
je v tom svoboda: hlásám vám uvolnění, uvolnění přední
části tělesného trupu, všech svalů hlavy a očí za skoro každé situace
- Lhostejnost jako
nevzrušenost, chlad – proč chlad? U srdečnosti víc napětí, tedy víc krve a
tělesného tepla?
moc poctivých fenomenologů není
nevím vlastně, zda po lockovi a humovi někdo dělal vůbec
pořádně introspekci
trochu zpočátku husserl, ale i dost spekuloval
trochu i ten merleau-ponty
ale dost je tam spekulace, plané spekulace nepodložené
máš lepší slovo než lhostejnost?
nepřipoutanost, odpoutanost, odevzdanost, vzdání se
možná i SVOBODA na čemkoliv vnějším
ona stoická ataraxia, nezávislost, soběstačnost,
NEOCHVĚJNOST
stav bez chvění, bez výkyvů, psychický stabilita, minimu
změn a výkyvů
a přitom zřejmě není třeba tento stav silově udržovat,
ani to nejde
stačí jednoduše VYPUSTIT
Youtuber Fatty Pillow snad tolik jí, protože má úzkosti, tedy
napětí
tedy napětí
nejí kvůli chuti, ale kvůli uklidnění
jídlo ho uvolňuje
hédonicky dobrou aktivitou je dlouhá masturbace - člověk
na genitáliích nic moc necítí, ale je to dlouhý stav uvolnění: - onanie opravdu
hodně uvolňuje střed hrudi, potom jsou to slastné stahy nebo pohyby na šourku
varlat
taky je dobré podřimování místo meditace
je to neutrál oproti antinatalismu
a navíc slast, když se uvolněně na okamžik proberu
ale jinak nula, když spím, nebo skoro nula, když jsou
stavy rozespalé, rozostřené
ale to je pořád lepší než -24 bdělosti! (poměr 25:1, tedy
- 24, mám to dobře?)
minus24
čtení je námaha, nuda a uspává, nebo bolí
hlava, když se musíš moc soustředit
ale někdy něco zaujme
ale obecně je čtení celkem nuda, tedy minus
nebo spíš nula, ani nevíš, že jsi, což je v pohodě
fenomenologie cyklistiky je taky zajímavá
člověk je propojen s kolem
cítí kvalitu silnice přes kola jízdního
kola skoro jako přes podrážky bot - stejně tak jsme propojeni s podrážkami bot,
i když s těma asi víc
dotýká se kola zadkem a rukama, cítí jeho
nárazy, sjezdy, výjezdy, tvoří s ním propojený celek
když kolo najede na ostrý kámen, skoro mě
to bolí za něho
ale nebolí samozřejmě
pomalá jízda na kole je skutečně uvolňující
samozřejmě s občasným napětím svalů nohou,
a je znát, že řídí většinou autopilot, je to zcela mechanické, zcela beze mě,
mimo mě
Anna K zpívá: "nic už nechybí" a to je ono:
svoboda = uvolnění
mohl bych mít program UVOLNĚNÍ nebo
UVOLŇOVÁNÍ/ROZPOUŠTĚNÍ NAPĚTÍ
soustředit se na drobné vznikající napětí v těle v jeho
počátcích - a pohledem pozornosti ho hned rozpustit
když napětí s klidem pozorujeme, postupně vyprchává
scientia est potentia – vědění/poznání je moc (F. Bacon)
- poznáváme svého nepřítele, to zlo strasti a zjišťujeme, že není tak hrozné,
že ho máme díky svému poznání tak trochu v hrsti, že o něm máme přehled, máme
nad ním nadhled, jsme nad ním
my chceme tyto intenzivní prožitky rychlého prudkého
intenzivního/silného uvolnění
přitom zásadnější je dlouhodobé uvolněné naladění,
nálada, byť není tak silné, což dlouhodobě zřejmě bez drog či osvícení nejde
zdá se, že ramana maharši a další jednoduše uměli
vypnout, fakt neřešit, nehledat, nepátrat, neusilovat a jednoduše vypustit se,
vypustit džina z láhve, uvolnit se tak, jak my ostatní se uvolňujeme pouze na
opiu nebo ve spánku, zčásti i na masáži
vzdát se celému světu jako malé bezbranné dítě
vydat se světu na milost a nemilost - a ono jim to prošlo,
svět se jim začal klanět!!! :-D
:-D
mám trochu slast z psaní, určitě větší než
ze čtení
je to víc aktivní, víc tvorba, víc se mi zdá, že to má smysl, že se uchovávám, že se
rozvíjím
je to slast grafomanie, je to uvolňující napsat všechno,
všechno!
čtení je slastné jen tehdy, když čteme něco, co nás
momentálně fakt zajímá
taky hodně záleží na podání, formě, stylu - Respekt píše často
banality, ale zábavně, takže si to čtu radši než Parfita, byť ten by byl mnohem
relevantnější, ale navíc i náročnější, tedy strast napětí mimiky a svalů hlavy
při soustředění
13.8.2016 20:22
povalování v posteli je také dost slastné, když necítíme
napětí z konvenční ideologie a etiky aktivismu, výkonu a toho, že za den se
musí něco udělat, vykonat, prožít, někam jít, jet, s někým pobýt, něco si
vychutnat, apod.
taky ponocování není špatné, když je v noci
klid a mizí tlak povinnosti, který cítíme ve dne, lze krásně relaxovat
a ráno se vzbudit a pak zase ještě pospávat, dospávat,
polehávat, odpočívat
chodit spát před třetí ráno a vstávat před polednem, ideál
přejídání je dost negativní
člověku je pak dost blbě dlouho
cítí uvolnění, ale taky hodně tíhy v žaludku, je to dost
negativní
docela hédonisticky výhodné je poslouchat
pořád dokola jednu uvolňující písničku,
tato píseň „Tamaryšek“ je velmi uvolňující a má osvícený text, že už nic
nechybí - od Anny K:
13.8.2016 20:31
láska jako uvolnění spojené s nějakým objektem, ano,
skvělé, jak si psal
taky odpouštění je uvolňující, když namísto
nenávisti, což je napětí spojené s danou osobou, najednou danou osobu ještě
milujeme, takže cítíme uvolnění ve spojení s pohledem či pomyšlením na ni
anebo alespoň na vinu druhého zapomenout, aby nám
nezpůsobovala napětí
myslet na viny druhých je strastí jen pro nás, když
odpustíme nebo zapomeneme, pomůžeme nejvíc sami sobě
13.8.2016 21:48
tak XY teď říkal, že když pozorují pečlivě pomalu nádech
přední břišní stěny nebo chůzi tak vnímají ten pohyb rozsekaný, diskontinuální,
trhaný
13.8.2016 22:06
ona i mantra UVOLNĚNÍ, UVOLNĚNÍ a význam/důležitost/smysl
(a dokonce sama objektivní hodnota) kladený do mého životního programu UVOLNĚNÍ
může dost zabírat a uvolňovat
ono to uvolnění často pozoruji jako rychlé pohyby, rychlé
slastné změny třeba ve středu hrudi
ale samozřejmě i uvolnění a napětí si můžeme buď
vizualizovat jako zrakový pohyb zrakových svalů nebo ho vnímat vyloženě jako
hmatu-dotyku podobný vjem, prožitek slasti nebo strasti, přičemž se mi zdá, že
strast je vždy jistá bolest
byť si chtěl prožitkově odlišit napětí svalů od jejich
bolesti
asi bych souhlasil, rozdíl tam je, avšak u silné depky či
strachu už je to přímo svíravá bolest břicha nebo středu hrudi, nejen napětí,
ale vyloženě BOLEST
13.8.2016 22:14
on vlastně
soucit bódhisattvy je milující laskavost, tedy velké uvolnění spjaté s viděním
kterékoliv živé bytosti
takže je to velké uvolnění, ať potkám
kohokoliv!
13.8.2016 22:19
nejlepším momentálním lékem na strast je odvedení
pozornosti
dobrá je i bagatelizace: to nic není, ...
to jsou malé věci....
a nejlepší dlouhodobě je ideologie, pevná
víra: jsem brahman, jsem bůh, bolest jde
mimo mě, bolest má význam apod.
· neděle
Klíč je v číslech, procentech
Plus popis plusu a minusu jednotlivých činností
Plus pojem apatie
Chce to jasně formulovat pravidla, zásady životního
programu UVOLNĚNÍ a UVOLNĚNÍ NAPĚTÍ
životního programu APATIE
A tyto pravidla seřadit, hierarchizovat, hledat mezi nimi
vztahy
Plus udělat pravidla po jednotlivé denní činnosti, části
dne, aktivity, situace,
Pravidla jak zacházet s jednotlivými stupni a délkami
trvání napětí a uvolnění
Když to přijde, třeba napětí strach stupně X a délky
trvání Y, tak co dělat a v jakém pořadí
Plus něco jako základní desatero, soubor pravidel
Plus soubor pravidel pro krizi, krizovou situaci
Plus něco jako foglaruv modrý život, tedy sedm osm
základních denních povinností, úkolů, aktivit
Plus něco jako foglarovy bobrici plus hlavní bobrik
ušlechtilosti
Tedy pilíře na cestě k stoickemu ideálu
Možná i zátěžové zkoušky k němu
14.8.2016 9:53
některá pravidla:
1) máš-li možnost jít s druhými, běž, ale kdykoliv
odejdi, nudí-li tě
2) máš-li možnost dělat nějakou aktivitu, nehleď na
momentální pocity lenosti, ale na to, jak se budeš cítit, když ji začneš dělat
3) blbou náladu nejlépe odstraníš radikální změnou
pozornosti
4) systematická činnost, ve které vidíš smysl, ti dobře
odstraní špatnou náladu
- kolik strastných stahů pociťujeme při
úzkosti, smutku apod.?
jeden krátký a opakující se nebo jeden
trochu táhlý, po 1-2 vteřiny
14.8.2016 10:04
na chvíli se mi do vědomí vrátila strastnost středu
hrudníku
poměrně málo intenzivně tam 3-4 zapulzovaly stahy
mám horší náladu, mračím se, což je napětí některých
svalů mimiky a ochablost, uvolnění jiných
podstatný je však střed hrudi
který se neozývá ale tak často, jak se na první pohled
zdá
myslím, že toto je důležité: ve špatné náladě si myslíme,
že trpíme intenzivněji, stabilněji a déle v jednotlivých impulzech i déle v
řádu minut a hodin, než tomu ve skutečnosti je
strast je spíše opakovaná - opakované malé nepříjemné
stahy, stahování, stáhnutí
fascinující je to, že nás nejvíc zajímá uvolnění trupu,
přitom nejvíc svalů máme na rukou a nohou a zádech!
možná to souvisí i s tím, že tyto svaly na zádech, rukou
a nohou musíme často používat, takže nemohou být užívány mozkem jen tak pro
signalizaci či spíše realizaci negativních emocí
někdy mozek pro negativní emoce jako stres používá krk,
někdy i záda, to pak ale ovlivňuje motoriku, hybnost či pohyb daných lidí
proto je evolučně lépe, když k realizaci negativních
emocí použije místa pro pohyb nepoužívaná - proto někdy používá i mimické svaly
a obecně svaly hlavy, na spáncích, temeni, týlu
to bude asi řešení!!!
· neděle
14.8.2016 15:35
ted mi pomohla meditace
uvolňovat se a pozorovat napětí
postupně se stahují malá místa na těle, i
rychle za sebou jakoby jeden pletenec po částech třeba na hrudi: nejdřív malý
kousek, pak hned malý kousek vedle, pak ještě vedle,...
vnitřní hlas je méně znatelný, pomalejší a jakoby jen na
pozadí a říká toho méně, což skvěle uvolňuje
v každém slově vnitřního hlasu je totiž asi
drobné napětí, buď hlasivek nebo často na hlavě
možná ne v každém slově, když jde jen o
pseudozvuky, ale ty často vyvolají napjatou reakci
lidé mají rádi malé děti: hraní s nimi
je uvolňuje
· neděle
14.8.2016 18:59
:-)
Napětí je skoro všudypřítomné
Možná je ten poměr i horší než 25:1, třeba 40:1
Nejméně napětí možná nakonec mám, když jsem
v bezpečí doma!!!
Ale jedině tehdy, když tam nemusím nic namáhavého
řešit
Víc umrtvuje (do neutrálu ze strasti, což může být
výhodné) kontinuální soustředěné čtení než skákání na facebooku z odkazu na
odkaz, z lajku na lajk
19:07
překonat lenost ve prospěch toho, aby se něco dělo - to
jsi zdůrazňoval
já jsem říkal, že to už je zahrnuto v tom jít na akci
ty jsi správně řekl, že ne úplně, protože může jít i o
to, abych šel do akce já sám (anebo šel do ještě větší akce, když už jsem ve
společnosti)
ale je tam zajímavý rozpor s tím vyzvednutím
"polehávání" doma...
Ano
Asi spíš si nevycitat, když jsem doma
A ještě přesněji
Nevycitat si vůbec nic
Výčitky a pocity viny jsou zbytečnou strasti
Plus nespěchat
Spěch je velká strast myslím
Ale jít do akce je výhodné vždy, když neobsahuje moc
námahy
Trochu jsem se prejedl, je to strast
Lepší bylo pivo
19:16
Souhlas ohledně výčitek a pocitů viny - já to vnímám jako
součást pozitivního myšlení, ale mnozí by to takto nebrali
19:16
pozitivní myšlení se myslím rozkládá na množství
konkrétnějších věcí ohledně toho, jak má takové myšlení ideálně vypadat...
Zaměřit se na aktivity, které mají hodně námahy, snahy,
úsilí, jsou únavné, otrávené a ty vynechat
Jo přesně
19:17
Udělal sen chybu s prejezenim, s pivem ne
Aspoň vidím, že pravidla jsou platná a správná
Na co se podle tebe rozkládá pozitivní myšlení?
To je myslím důležité
Není hedonicky lepší časopis než kniha?
A tv dokument než kniha?
20:37
zdá se mi že obecně by to mělo platit - kniha, časopis,
dokument
kniha má výhodu, že lépe najdeš přesně tu, která tě
zajímá
ale mnozí to vůbec neřeší a čtou cokoliv
pak možná opravdu lépe časopisy a tv dokumenty
ale proč pak ne raději jiné video pořady, že?
film, you tube...
21:54
válet se v posteli nebo v lese?
21:55
když je les dobře dostupný a je na to dobré počasí, válel
bych se v lese :-)
plus je třeba mít místo či vybavení kde to jde
to je dost nároků najednou...
málokdy to asi člověk má
21:57
jak měnit svůj negativní verbální vnitřní hlas?
na jaké složky se rozkládá pozitivní myšlení?
:-)
22:07
plus podstatný je spánek
ale často je to neutrál, což se taky počítá
noční můry tvoří do cca 20%, možná 15% dle výzkumů, nebo
tuším přesně 17%
ale otázkou je, co ve zbylých snech
každopádně, je tam dost bez-vědomí, ne-vědomí což je
hédonicky neutrál, tedy nepřítomnost vědomí, tedy z hlediska absence strasti pohoda
22:20
měli bychom taky udělat ten MODRÝ ŽIVOT a tabulku s
vybarvováním políček pro uvolnění
navrhuji:
1) medituj minimálně 5 minut
2) podřimuj přes den
3) ráno zůstaň déle v posteli
4) jdi na procházku
5) jdi posedět s přáteli
6) věnuj se udržování tvých hlavních vztahů
7) nedělej nejlépe hodinu nic
8 ) dělej věci pomalu
22:30
chce to zásady systematizovat a redukovat a sloučit dle témat
a stupňů obecnosti
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!