Vyhýbat se povinnostem racionálně a činy, ne mentálně a psychologicky...a nevyhybat se nutným úkolům, jen osekavat povinnosti na to fakt nutné, a to udělat co nejdřív...což tam taky je v pravidlech
TRPÍ I OSVÍCENÍ?
Zajímá mě, nakolik trpí osvícení jako Tolle. Vnitřní hlas mají klidnější než my, ale myslím, že taky ne zcela. Začínám pochybovat i o de Mellovi...Jaký mají poměr oni, převažuje u nich strast nad slasti? Hádám u nich poměr 10:1 ve prospěch strasti, my máme 25:1, nejvíc strasti dělá vnitřní postoj, myslím však, že i jim mozek dává často negativní myšlenky a postoje, jen je umí rychleji rozpustit podvolením se jim, ale také nikoliv dokonale.
Systém rychlého myšlení, tedy Systém 1, vysílá negativní postoje i jim, ale Systém 2 (pomalé myšlení), to snad dokáže často redukovat - a tím časem vyhasíná i negativita Systému 1...ale přece jen, jsme nějak evolučně nastaveni, na strach, úlek, napjatou ostražitost, napjatý hněv a agresi...souhlasím však, že nejvíc negativity produkuje až Systém 2, Systém 1 mají i zvířata: bojí se v dané chvíli, to však ihned pomine, strach není prodlužován dalšími obavnými úvahami
nevěřím však tomu, že Systém 2 "osvícených" je zcela bez negativity
negativita je v našem myšlení totiž silně rozšířená - podstatná část našeho myšlení je systémem obav, protiopatření, zabezpečování, předvídání rizik...kdyby toto "osvícení" eliminovali, obtížně by přežívali...byli by zase jako malé děti...což by šlo u těch "osvícených", o které se neustále někdo staral (U.G. Krišnamurtí, Ramana Maharši)...
evolučně je totiž výhodné i to, že náš Systém 2 je ustrašený: díky tomu předvídáme rizika a vyhýbáme se jim, učíme se také chybám z minulosti a na základě nich sníme o lepší budoucnosti bez nich (jen proto máme paměť)...vědomí vzniklo k predikci a zlepšení budoucnosti, je tu kvůli budoucnosti, proto je s obavou a nadějí stále zaměřeno na budoucnost, nikoliv na Tolleho "přítomný okamžik"...na přítomný okamžik je zaměřený Systém 1, nikoliv Systém 2!
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!