EXISTUJE SMYSL ŽIVOTA?
Ano, a není jím subjektivní smysl nebo subjektivní hodnota, jak si myslí existencialisté, relativisté, postmodernisté a liberalisté a mnoho dnešních lidí.
Mnozí si myslí, že smysl se musí každý sám pro sebe vytvořit, že je to věc volby a svobody každého z nás.
Jenomže my si nedokážeme vytvořit skutečně důležitou věc, ale jen samé nedůležité nesmysly.
Skutečný smysl je to, co nás skutečně naplňuje, sytí, co nám dává skutečný význam, co je skutečně důležité a hluboké, významné.
Skutečný smysl tedy musí být objektivní, nutný, námi nezvolený a nevytvořený. Musí nás naplňovat nutně a skutečně.
Nemůže být námi vytvořený a zvolený, protože si neumíme vytvořit a zvolit něco skutečně naplňujícího (kdybychom uměli, mohl by být smysl námi vytvořený).
Skutečný smysl však nemusí být věčný a trvalý, ale může být klidně pomíjivý i prchavý.
Skutečný smysl musí být jednoduše skutečně smysluplný, tedy skutečně naplňující, skutečně důležitý/významný/hodnotný.
Je zde něco takového?
Ano: je tím má vlastní (u každého jen jeho vlastní) slast. To je objektivní dobro a objektivní hodnota/smysl.
Naopak má vlastní strast je jediné objektivní zlo/anti-hodnota (záporná hodnota).
Vše ostatní je nedůležité a neutrální.
Bohužel převažuje strast oproti slasti v poměru 25:1.
Jak vím, že jen má slast je pro mě objektivním dobrem? Protože každý může konzumovat jen vlastní slast/strast, jen ony pro něj tedy mohou mít hodnotu či užitek, protože slast/strast druhých lidí nemůže nikdy konzumovat.
Opravdově hodnotné pro mě může být jedině to, co má pro mě skutečnou hodnotu, cenu, důležitost. Jako opravdu hodnotnou poznávám jen vlastní slast, nic jiného než moje vlastní slast mi hodnotu nepřináší.
Ale má vlastní (každého vlastní) slast mi hodnotu přináší, naplňuje mě. Nezvolil jsem si, že to tak bude, není to věc mého výběru ani výmyslu ani libovůle a ani jsem to nevytvořil. Jsem prostě nastavený tak, že dokážu pociťovat slast a tato slast mi přináší užitek, je pro mě důležitá, hodnotná, má pro mě zkrátka a jednoduše cenu. Pociťuji hodnotu své vlastní slasti nutně, nemohu si vybrat, abych ve své slasti necítil její hodnotnost jako její inherentní/implicitní součást.
Objektivita hodnotnosti mé vlastní slasti je založena na mém bezprostředním prožitkovém přímém poznání: každý cítí, že jeho slast je dobrá, každý cítí, že jeho strast je zlá a že obě mají hodnotu, důležitost, jen slast má hodnotu kladnou, je to užitek kladný, zatímco strast má hodnotu zápornou, je to ztráta, anti-užitek.
DŮLEŽITÉ:
EMOCIONÁLNÍ VÝCHOVA FILOZOFŮ - od Jan Votava:
cituji Jan Votava:
"A dodal bych: součástí běžných způsobů rozvoje poznávacích schopností je pečlivé pilování argumentačních, metodologických, logických schopností, ale práce s vlastní emocionalitou nula. Možná proto, že to druhé je víc osobní, a nepokládá se za ok, když se do toho zasahuje. Ale osobní neosobní, profesionál by měl být "otesán" ze všech stran.
Podobně jsem si i já představoval, co by mohlo být součástí oné emocionální výuky - právě to, že by si filozof systematicky inventarizoval vlastní emocionální reakce na různé myšlenky. A rovněž že by to měl komunikovat ostatním. Menší emocionální reakce by byl pokrok, takže by myslitel sám cítil tlak na to se těchto reakcí postupně zbavovat. Navíc už samotné jasné uvědomění může mnohdy velmi pomoci.
A u expertů by se jistě nějakými testy, ideálně přímo měření činnosti mozku, dala schopnost být nezaujatý měřit. Pak by ti nejlepší experti museli dosahovat vysoké skóre jak ve vědomostech, tak v IQ, tak v tomto EQ."
PROČ POŘÁD POTRATY?
Potraty se řeší ze dvou důvodů, první je špatný a druhý dobrý: za prvé kvůli tomu, že v lékařské etice a bioetice je dost katolíků, pro které je to hřích a mají pak nutkavou potřebu to pořád řešit. Svou víru, že jde o hřích, pak předávají i nevěřícím: ti slyší hlasy věřících od svých rodičů, prarodičů, farářů z televize a novin...A za druhé proto, že ženy mohou mít díky potratu někdy dlouhodobé trauma, a to třeba řešit je...Ještě jsem asi ve videu níže nezmínil, že trauma u žen vzniká také někdy kvůli katolické ideologii: když si nesmyslně myslí, že potratem spáchaly hřích a mají snad nějakou vinu...Podobně někdy kvůli náboženské (křesťanské, židovské, muslimské) ideologii vzniká trauma u některých gayů/lezeb/homosexuálů: když kvůli náboženské ideologii nenávidí homosexualitu svou nebo jiných, což byl vysoce pravděpodobně hlavní motiv střelce z Orlanda (zastřelil 50 lidí v gay klubu, který sám předtím opakovaně navštěvoval) z letošního června, kde mu totéž nezpůsobila konzervativní katolická, ale konzervativní muslimská ideologie...Nic proti liberálním křesťanům, ti s potraty a gayi problém nemají...Nic ani proti liberálním muslimům, i když těch je myslím i v Evropě v této otázce stále méně...
JE PRAVDA RELATIVNÍ, MÁ KAŽDÝ SVOU PRAVDU?
Ne, máme vycházet z toho, co v současnosti experti považují za nej-pravdě-podobnější.
Ale současně je třeba mít na zřeteli, že kvůli omezenosti lidského poznání za 100 let mohou mít experti poznání zcela jiné, ba opačné.
To nás však neopravňuje k tomu, abychom si nyní mysleli cokoli: ne, máme vždy následovat experty, protože lepší zdroj pravdy nyní nemáme.
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!