řekl si, že Boží síla je v jeho slabosti
jak si to myslel?
boží slabost nám ukazuje jeho pokoru, takže proniká a mění naše srdce, OK
bůh však nakonec nedosahuje svého cíle skrze slabost, kdyby byl jen slabý, zemřel by, satan by vyhrál
nebo se chce říci, že boží slabost má moc proměnit všechny, nakonec i silného satana?
že bůh se vzdal své síly, svého ega, a tak nám dal vzor, jak vyhrát?
a co když by nevyhrál? co když by nás neproměnil?
a taky ne: vždyť jsme ho ukřižovali...ale díky své síle/moci, nikoliv díky své slabosti, má autoritu, vstal třetího dne z mrtvých, bude soudit živé i mrtvé na konci věků jako soudce, otcovská figura přísného ( = spravedlivého) superega, zákonu/Zákazu Otce...a kdo se neodevzdá, nepoddá, neskloní, bude zatracen
nejdřív to tedy zkouší po dobrém a ukazuje svou slabost, když to pak ale nejde, přitvrdí ( = věčné peklo)
nakolik se všechny křesťanské řeči smrskávají na slast z toho, že budu v nebi a na strach z toho, že budu v pekle plus snad ještě se zlomyslnou utajenou slastí, že v pekle bude nevěřící, ten, kdo se mnou nesouhlasí, a tak budu já, údajně skromný (díky Bohu! - i doslova) obhájen, triumfovat
kdyby byl Bůh jen slabý, neztratil by svou autoritu? na Ježíše plivali, smáli se mu...bez moci ani rána...
ale ono to snad není "buď-anebo"...příklad Ježíšovy pokory mění srdce...Boží síly je taky třeba
jednou to snad půjde úplně po dobrým...ale není hrozba boží síly v záloze vždy?
ve starém zákonu bůh tvrdý zcela, v novém zákonu již milosrdný, jaký by byl postmoderní zákon?
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!