čím víc se na ní zaměřujeme, tím víc existuje - existuje jen tehdy, když se na ní zaměřujeme
lépe je odvrátit zrak
nepotlačovat ji, protože potlačování se na ní zaměřuje, ale věnovat se něčemu jinému
lépe je zabývat se její formou než konkrétním obsahem: čím víc se zabýváme obsahem, tím méně máme odstupu, tím více jsme ponořeni v ní
OCD charakterizuje neschopnost otočit list, pohnout zaseknutou řídící pákou
OCD je fascinujícím démonem, slastnou bolestí, snahou zakrýt hlubší úzkost bezpečně známou bolestí OCD, magií onoho stále se opakujícího ABRAKA DABRA, žhavou mantrou probíjející mozkem v tranzu a horečce
obsesivní myšlenka sama nezpůsobuje nic negativního, jen míra naší pozornosti a strachu z ní dělá problém
nevyřešeno: je OCD způsobena strachem z myšlenky nebo jejím potlačováním? strach plodí potlačování, je však OCD plodem jen strachu nebo jen potlačování nebo obojího? jen potlačování jistě ne...jakou roli zde však potlačování hraje? asi tu, že víc zaměřuje naši pozornost na OCD, taky tu, že vyvolává vztek až zuřivost z naší bezmoci ji potlačit: vidíme, že potlačování nefunguje, to nás naplňuje zuřivostí až touhou se zabít, poškodit, rozbít hlavu, zničit mozek (sebe-destrukce)
potlačování vyvolává pocity bezmoci, které vedou k zoufalství a sebe-agresi, někdy i k agresi k druhým (hádavost, hrubost)
potlačování v nás navíc ukotvuje iluzi, že sama myšlenka je zdrojem problémů, o to víc se pak zaměřujeme na ni
OCD je nechtěná maximální soustředěnost na myšlenku
obvykle se musíme nutit soustředit, zde však soustředění vzniká z toho, že se strašně moc soustředit nechceme
je dobré soustřeďovat se na svůj strach z myšlenky a na své neúspěšné snahy ji potlačovat...taky je dobré soustřeďovat se na formu dané myšlenky, na její reálnou neutralitu, neškodnost, bezvýznamnost této banální sekvence/algoritmu několika znaků...
asi je dobré soustředit se na cokoliv jiného...cokoliv je lepší než zůstat v bludném kruhu děsu z myšlenky, který ji považuje za cosi strašného, takže se opakovaně/neustále snaží ji neúspěšně potlačit, zahnat, vytěsnit
strach a snahy potlačit myšlenku vychází z této nepravdy:
tato myšlenka je nebezpečná, vyvolává všechny tyto mé nesnáze, je tedy třeba ji potlačit
co když však už víme, že to není pravda a namísto toho máme tuto tezi:
tato myšlenka sice není nebezpečná, ale nemůžu zabránit tomu, abych si to o ní nadále myslel, takže budu zase trpět....
přesvědčit o opaku nás může přibývající minulé úspěchy
strach je vyvoláván přesvědčením, že něco je nebezpečné, zde to však nebezpečné není, tedy je to celé jen sebenaplňujícím se proroctvím: když to vím, je to první krok k nápravě
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!