o Blumenbergovi
183 nahodilost reality, když člověk vystoupí z Lebensweltu, snaží se neutralizovat tíži reality
198 jediný důvod trvání je přítomnost touhy po sebezáchově
antický řád, pak gnostický zlý svět, zlé tělo, na to reakce scholastiky: obnova řádu, ale pak pozdně středověký nominalistický voluntarismus, nevyzpytatelný Bůh, nahodilost reality, nevyzpytatelnost predestinace a boží milosti, absence řádu, druhou reakcí na strašnou nevyzpytatelnost reality novověk: člověk vystaven náhodě, ale prací jí neutralizuje
199 místo definitivního poznání jen pokrok a předjímání objevů ve vědě
poznání tak nepřináší blaženost - rozchod antického souladu poznání a eudaimonie
201-202: kritika Blumenberga: nominalismus nevede k iracionalismu, neničí moc rozumu, ale ukazuje bohatství stvořitelské moci, omezenost rozumu, nahodilost světa
204 novověká věda je dle Duhema produktem křesťanství (!), dle Blumenberga ne, ale společný rys: snaží se zbavit všeho pohanského a nepravověrného (!)
novověk po antice a křesťanství zdědil očekávání smyslu, které nedokázal naplnit, ale ani odstranit (!)
věda dala člověku moc, ale nevrátila mu obrázek přívětivého světa, nezbavila ho gnostické úzkosti ze zlého a nepřátelského světa
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!