slova vytváří objekty
slovo "prostor", "já"
snaha vidět prostor i subjekt (já) jako "vnější objekty"
v tom je vynechám samotný pohled, perspektiva toho, kdo se dívá, že se dívá, odkud se dívá
jakoby jednoduše byly...bez perspektivy, vědomí, pohledu
krajina bez perspektivy, ze které je viděna
já bez sebe sama (sebeodcizení, sebezvěcnění)
já bez aktivity, kterou sebe uchopuje, bez vztahu k sobě, bez vidění sebe sama
sebevidění...rozporný pojem
různé domény se vztahují k TÉMUŽ já...já vidím, slyším, vzpomínám, konám
já tedy je obsahově chudé
je to základ, bod, střed, jednota
iluze přetrvávajícího já...daná možná podivnými atraktory (viz dále)...sebezesilujícími se smyčkami do sebe uzavřenými...pocit roztažené přítomnosti, který má vlastní časovou dimenzi, hloubku, jisté přetrvávání, zauzlení v sobě samém, zacyklení...(důležité!)...pocit kontinuity...
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!