Co je to zde agresivita? Myslím, že opravdu jen pnutí, napětí, co jiného? Potěšení zde je myslím zase jen uvolněním: uvolňuje se mu slastně tělesný trup, když dotyčný dámu svírá...Cítí moc, kontrolu, což je uvolňující.
Ano, někdy platí, že méně klidu, méně potěšení. Ale jen tehdy, když cítíme napětí z klidu a musíme se uvolnit pohybem. Představa sexu nás uvolňuje, což je slast, ale současně nám napíná jiné tělesné svaly, což samo o sobě je strastné, i když to nemusí být vždy přítomné ve vědomí. Chceme však napětí sexuální touhy uvolnit sexuálním aktem, a toto uvolnění je slastí. Samo napětí a pohyb slastné nejsou nikdy, ale někdy pohyb vede k uvolnění.
samozřejmě, musíme se hýbat...kdo se nehýbe, cítí napětí z klidu...nevím přesně, co zde míníš milostnou AGRESIVITOU...není to jakási nutkavost, puzení, pnutí, napětí, nutnost? pokud ano, není v tom slast, ale strast...slast však může být v tom, že se milostný plán daří: muž v Tvém příkladu namáčkne ženu na zeď...co je zde jeho slastí? pocit kontroly, vlády, převahy, dominance, uspokojení, že se daří jeho přání: tedy uvolnění!...je jasné, že pohyb s sebou někdy přináší více uvolnění než pasivita...jenomže za klid nepovažuji nutně klid těla, ale klid v těle!!! a klid v těle je někdy jen tehdy, když se tělo hýbe...jen osvícený Ramana Maharši dokázal toto spojit: klid těla se u něj kryl s klidem v těle!!!
problém vzniká z odlišného chápání slov KLID a NAPĚTÍ...lze je chápat fyzikálně nebo prožitkově, mně jde o klid v mysli, což je vlastně prožitkové uvolnění, tedy opak prožitkového napětí...a tento klid v mysli může někdy nastávat během fyzikálního pohybu těla, které má fyzikálně napnuté svaly, ale prožitkově cítí opak fyzikálního napětí a opak fyzikálního pohybu, tedy prožitkový klid a prožitkové uvolnění
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!