PROTI MYŠLENKÁM?
východní filozofie je často proti myšlenkám
proč, jsou to přece jen zvuky vět ve vědomí...?
protože vzbuzují často zrakové představy, které vyvolávají náš odpor, tedy napětí svalů těla, což je strast
jiné zrakové představy vyvolávají jen naši touhu, tedy uvolnění svalů, tedy slast...ovšem pak obvykle následuje naše napětí, protože předmět touhy tu není, už není, ještě není, už mizí apod...
napětím svalů reagujeme především na naše zrakové představy ve fantazii (které jsou často vyvolány vnitřní řečí) či na viděné (méně často)
někdy reagujeme napětím těla i na zvuk...myslím však opravdu zvuk, protože naše napětí z poslechu vnitřní řeči pramení často především z obrazů, které asociuje, viz výše...ovšem tato vnitřní řeč je řečena často emočně naléhavým vnitřním hlasem, a často nám způsobuje napětí samotná naléhavost tohoto vnitřního hlasu/zvuku (navíc má vnitřní hlas jakoby melodii, barvu, rytmus našeho vnějšího hlasu: snáze se s ním pak ztotožňuji, a tím mu pak snáze podlehnu)...vnitřní hlas zní např. tak, jak zní třeba když jsme napjatí při vzteku, což v nás způsobuje okamžitě toto napětí jako při vzteku...zvuk vnitřního hlasu je svého druhu naše vnitřní hudba, má rytmus, barvu, intenzitu hlasitosti, hlas má barvu, výšku...
zkouším si teď říkat vnitřním hlasem navztekané věty, můj vnitřní hlas jakoby křičí, řve je rychle a urputně a zaťatě, už toto úsilí "vnitřního zvuku řevu" způsobuje napětí svalů hlavy, už to je strastná námaha, současně se okamžitě a jakoby současně/paralelně napínají malá místa ve středu trupu...
jindy nás okamžitě uklidní či naopak rozruší zvuk poslouchané hudby...nechápu, proč mnozí poslouchají hudbu vzbuzující napětí: asi jim uvolňuje části těla, které jim jinak uvolnit nejdou...
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!