rychlé myšlení

prostě vždy víme odpověď na vše, když se sami sebe zeptáme...a vždy taky tu odpověď můžeme během pár vteřin opravit a řešení je na světě!

proč se neptáme rychlého myšlení?

tvrdíme, že nevíme...avšak tak to není...stačí se zeptat sebe sama, a "myšlení rychlé" vám hned dodá odpověď...s tou pak můžeme dále pracovat, revidovat ji, ale základní materiál vždy můžeme mít...my víme vždy, jsme v jistém smyslu "vše-vědoucí"

Emotikona smile jen nevíme samozřejmě všechno správně...ale NÁZOR máme vždy, stačí se zeptat sebe sama a názor je hned tu, hned nějakou odpověď řekneme sami sobě!!!

abych mohl hýbat rukou, musím se jí stát, tedy musí být v ohnisku, nikoliv jen na okraji vědomí, a musím mít mít zrakově-propriocepční fantazii pohybu, jeho směru a cíle...když se na ruku nesoustředím, nemůžu jí vědomě pohnout: když je ve vědomí místo ruky například okno přede mnou, nemohu rukou pohnout...mám plány na pohyb ruky jen na zkoušku, pohnu rukou ale jen tehdy, když je beru opravdově, vážně...co to znamená, že je beru opravdivě? větší napětí v obličeji, slovní pokyn vnitřní řeči, nebo jen strnulý EH, AHA, JO pokyn, který supluje slovní vyjádření

je v tom svoboda? musela by to být jiná kvalita...přitom hledáme pořád slabě viditelný nebo neexistující fenomén, stejně jako v případě jáství: něco, co téměř neznáme nebo vůbec neexistuje...pokud jáství nebo svoboda jsou, téměř vůbec je neznáme...

kdo tvrdí, že svoboda nebo jáství existují, důkazní břemeno je na jeho straně: musí to vykázat, ukázat, popsat...

k čemu referuje slovo "my"?

k tělům, přesněji k psychofyzickým organismům

přesně tak, tělesná identita také neexistuje...jen podotknu, že STRUKTURA těla může vydržet déle než jeho matérie, tedy než jednotlivé buňky...buňky se mění, ale jsou nahrazeny svými strukturálními kopiemi a jsou kopírovány i vztahy původních buněk...hlavní strukturální rysy sítí v mozku vydrží celý život, jinak by se nám měnila naše osobnost mnohem více...!

Asimov mířil správným směrem, když řekl, "jsem to já, dokud mám svůj mozek". Ovšem platí, že já vůbec nejsem, takže nemohu mít svůj mozek. Přesněji: já není, v mozku není žádné já. Teď sem nepíše žádné já, ale částečně integrovaný organismus/tělo. Alekdybych se měl držet Asimova, upřesnil bych ho takto: "jsem to já, dokud má mozek tuto strukturu". Problém, o kterém píšeš, nevidím: geny tohoto těla řídily vývoj struktury mozku, mozek pak nyní řídí tělo a tělesné obnovování buněk. Organismus se u výplatu vždy přihlásí, ale pokaždé to bude JINÝ organismus, byť bude kauzálním účinkem toho organismu, který na výplatu pracoval - a taky s ním sdílí zčásti stejnou tělesnou strukturu/formu.

Struktura/forma není nic netělesného, je to ryze materiální věc: struktura DNA například.

Geny daly jen zárodek mozku, jeho struktura se vyprofilovala až výchovou, proto je zásadní ona.

základní struktura mozku je daná geneticky, ale osobnost, tedy struktury mozku, které jsou důležité, se tvoří tak z 50% (jak u kterých vlastností) výchovou

říkám, že kauzalita není prožitek ani empirická zkušenost...o to jsme se přeli...samozřejmě je jinak rozumné s ní pracovat, ale stačí mluvit ve vědě o korelacích a následnostech, netřeba předpokládat žádné tajemné kauzální síly, proudy či vlivy...takže stačí říci, že organismus, který se o výplatu přihlásí, následuje po tom, který na ní vydělával - a sdílí s ním podobnou strukturu

struktura DNA je materiální, jde o materiální vazby materiálních částí, jen se OPAKUJE v nových částech, až staré zaniknou

struktura mozku nebo genů může přetrvávat v čase, i když se mění hmotné částice, které ji vytvářejí: struktura je vzorec, který je realizovaný rozličnými materiálními částicemi, v tomto smyslu je "nemateriální": ale ne tak, že není v hmotě nebo je mimo čas a prostor nebo je něčím neviditelným, to vůbec ne, jen tak, že se realizuje v rozličných pomíjivých hmotných částicích

stejně jako struktura dvou krychlí: jedna struktura je na více místech zároveň neboli se opakuje na více místech najednou, ale není v tom žádná mystika ani duchovno

univerzálie mimo svět jsou nepodloženou spekulací...plný nominalismus je sebevyvracející se...uznávám umírněný realismus, ale je třeba říci, že my ve vědomí nemáme pojmy, jen slova/znaky, ale skrze tyto znaky uchopujeme obecniny, které jsou ve světě...