o slasti dále

zvuková data nemají prostorovou lokalizaci

dotyk a hmatové vjemy (podtřída tělesných dat) jsou neutrální, plusový je dotyk až když uvolňuje svaly - tedy až samo uvolnění svalů je plusové, dotyk a hmatové vjemy samy jsou neutrální...některý dotyk naopak vzbudí napětí, tehdy ho vnímáme jako nepříjemný: ale opět, dotyk sám je neutrální, to až samo napětí je nepříjemné

svaly roztahovače se uvolní při stažení, svaly stahovače, kterých je většina, při roztažení, avšak samo uvolnění je u obou vždy při pasivizaci svalu, jeho uvedení do klidu, do pasivity

co je to tíže nebo tlak na prsou, na hrudi, ve středu hrudi? zase fyzikalistické termíny, je to jednoduše tělesná strast, strast hmatu podobná, podobná napětí svalů, jakoby svalová, ač zde asi k napětí svalů nedochází (jedině snad dýchacích nebo k tlaku hrudní kosti na dýchací cesty či konkrétně průdušky) a příčinou je napětí zad, svalů na zádech, které však není vnímáno...je vnímán až jeho účinek, tedy napětí či téměř bolest ve středu hrudi

napětí je aktivita či aktivizace či zvyšování aktivity tělesných svalů, jejich námaha, práce, výkon, napínání, stahování, svírání, zvýšená energie v nich

uvolnění je pasivita či pasivizace, uvádění do klidu či klid tělesných svalů...slastí je možná průtok krve, prokrvenost, dodávající energii, cukr do uvolněných svalů...zvýšený průtok krve uvolněnými svaly možná může za pociťovanou slast, ale nevíme


napětí a uvolnění jsou fyziologicky protipohyby svalů. jejich zvýšená či naopak snížená námaha, zatížení, přetížení, napínání

je slasti jen proces uvolňování, nebo i stav uvolněnosti tělesných svalů? asi obojí

slast je svébytný prožitkový vjem, ale zřejmě méně výrazný (nebo alespoň možná jen méně obsažený v paměti) než vjem strasti, proto ho Epikúros mohl škrtnout a říci, že existuje jen strast a slast je pouhou absencí slasti

v čem jsou slast a strast stejné? obojí jsou to tělesné vjemy, je v nich prožitek tělesnosti, svalovosti (teď řeším jen slast jako uvolnění tělesných svalů a strast jako jejich napětí, vynechávám slastné a strastné vůně, chuti a prožitky chladu či tepla)...okraj či pozadí (fringe) či médium, forma těchto vjemů může být TĚLESNÝ POHYB, propriocepce, že se něco hýbe, napíná či svírá...obojí je hmatu podobný vjem, holé smyslové datum, smyslový údaj, fyziologicky jde o protipohyby

obojí je hmatovou tělesností a jakýmsi prožitkem svalovitosti...ale námitka: toto je jen omáčka kolem, jevy doprovodné a okrajové, které jsou samy prožitkově neutrální, to zásadní, samotná slast a strast, je něco jiného...

co to však je? slast nelze např. vyabstrahovat od slastné chuti, např. od slastné čokoládové sladké chuti...slast v uvolnění tělesných svalů je poněkud jiná, nejde o to, že jsou to svaly, tělesné svaly či pohyb těchto svalů (propriocepce), to je až dodatečná informace, to jdou jen doprovodné či po nich bezprostředně následující neutrální tělesné vjemy, avšak sama slast z uvolnění je holý vjem, podobně jako slast sladké...

tento holý vjem uvolnění je zřejmě stejný, ať už se uvolňuje jakákoliv část těla...podobně holý vjem napětí tělesných svalů je stejný, ať už se napíná cokoliv...naproti tomu slast různých chutí, vůní, slast příjemné chladivosti nebo naopak příjemného tepla a horkosti jsou jiné: zde zřejmě slast nejde prožitkově vyabstrahovat z těchto jednoduchých vjemů sladké, teplé, voňavé...a navíc je mnoho druhů příjemných vůní a chutí, mnoho druhů sladké, sladká čokoláda, sladký koláč...a každá sladká je kvalitativně prožitkově jinou slastí...

tedy, jaké jsou druhy slasti?

a) slast uvolnění tělesných svalů - jediná kvalita, ale nabývá různých intenzit

b) mnoho kvalit slastných chutí, slastných vůní

c) jediná kvalita (asi) slastného tepla (nebo je příjemné horko vroucího šálku čaje drženého prokřehlou rukou v zimě něco jiného, než slastné teplo, tedy je to jiná kvalita?)

d) jediná kvalita (asi) příjemné chladivosti (chladivost piva v horkém létě)

strasti totéž:

a) jediná strast napětí tělesných svalů

b) mnoho kvalit strastných chutí, zápachů, asi jediná kvalita strastného vedra a strastného mrazu...

co je onen strastný mráz? hmatu podobný vjem na kůži, doprovázený pak také strastným napětím svalů

co je ono strastné vedro? možná to není vlastní samostatný vjem, jen napětí svalů a neutrální pocení...ale co ona přehřátost? možná je to přece vlastní vjem, prožitek vedra

systém registrování tepla a chladu přináší svébytná hmatu podobná slastná a strastná kvália pociťovaná na kůži...jistě, chlad a strast přináší potom i slastné či strastné uvolnění či napětí tělesných svalů, ale je tam i svébytné příjemné nebo nepříjemné kvále teplu či chladu přímo na kůži

když je vedro, je jako slastné kvále na kůži či na jazyce či v hrdle pociťován chlad, chladivost

když je zima, je jako slastné kvále na kůži nebo na jazyce či v hrdle pociťováno teplo, hřejivost

kvále chladu na kůži skutečně existuje, ale existuje také skutečně kvále vedra, přehřátosti? možná ne, možná vedro vůbec negativně necítíme! ale přehřátost organismu v nás možná vyvolává strastné napětí svalů...nebo toto napětí vzniká jen memeticky: naučili jsme, že máme horko hodnotit negativně, tak to kvůli této pouhé kulturní informaci takto děláme...


co je to REŽIM POZOROVÁNÍ? jen pasivní (někdy detailní) registrace, bdělé či méně bdělé zaznamenávání, vnímání, které ale s vnímanými daty už nic nedělá, dále je nerozvíjí, nehodnotí, neposuzuje...

naším králem je motivační systém, ale měli bychom ho svrhnout z trůnu a místo něho dosadit systém prožitkový! protože někdy jsme motivování k tomu, co nám dává spíše strast...neptej se CO CHCEŠ?, ale CO BYS MĚL CHTÍT, TEDY CO TI PŘINÁŠÍ SKUTEČNĚ SLAST A CO BYS NEMĚL CHTÍT, TEDY TO, CO PTI PŘINÁŠÍ STRAST...

u čtení se zřejmě napínají mluvidla téměř vždy

slova vnitřní řeči často naše emoce nezpůsobují, ale jen s nimi korelují, jsou téměř paralelně s nimi či bezprostředně po nich, tedy New age se často mýlí: slova jsou až po emocích, nevyvolávají je mnohdy...ale mohou rozvíjet tyto emoce dále, kontinuálně je udržovat...v tom jsou nebezpečná..a. někdy automatizované věty u úzkostného či depresivního asi opravdu startují nebo alespoň udržují, fixují, zesilují, gradují negativní emoci

deprese je asi hodně spojena se slovy: depresivní hodně mluví, intelektuál má často deprese, velmi depresivní jsou básníci...

naopak strach je asi více spojen s děsivými zrakovými výjevy, obrazy


existuje emokřik, emomelodie vnitřního hlasu? asi ne, protože vnitřní hlas nemá melodii ani hlasitost...má ale různou rychlost a různou zřetelnost, artikulovanost, tedy různou důraznost: tato důraznost však není dána hlasitostí, ale pomalou nebo rychlou větší artikulací, tedy intenzivnějším napínáním/stahováním mluvidel, hlasivek v hrdle

vnitřní hlas má tedy různý rytmus, což je odlišná rychlost jeho provedení...také má odlišnou důraznost, což je odlišná intenzita zřetelnosti napínání mluvidel

co je to soustředění: napínání různých svalů hlavy, také svalů na čele hodně

můžeš najít hlasitost svého vnitřního hlasu třeba tím, že ho srovnáš s různými hlasitostmi na rádiu? to asi nejde, vnitřní hlas má konstantní hlasitost...ale někdy se téměř vytrácí, je málo artikulovaný, málo zřetelný, jeho slova jsou málo rozlišitelná, jaksi splývají v neurčitý šum, hučení, jemné šumění...

kvália, když si je odmyslíme, zřejmě nejsou prvním jazykem, jazykovou generalizací či typizací/kategorizací smyslových dat, ale spíše nejazykovou či předjazykovou jejich generalizací: nejde jen o jazykový klam (pokud jsou tedy kvália klamem), ale o klam nejazykový, předjazykový...podobně jako naivní realismus, tedy představa, že věci jsou takové, jak se nám jeví, je už nejazykovým klamem, nebo fata morgána je nejazykovým klamem, jsou takovýmto nejazykovým klamem i kvália...kvália jsou tedy smyslovými klamy

promítá se do kválií (pokud jsou) také jejich médiu, ustrojenost (ustrojení) či nastavení jejich příslušného smyslového receptoru nebo příslušných smyslových drah v mozku? když "vidí" netopýr svýma špičatýma ušima, vidí také obrázky, neb ose do našeho vidění obrázků promítá ustrojení lidského oka? a co když slepý člověk přijímá data optickou kamerou na destičku na jazyce, takže data jdou přes hmatové či chuťové dráhy mozku, nepromítá se specifita těchto odlišných nervových mozkových drah do jím viděných obrázků?

ne nutně, spíše ne...proč ne? mozek získá data jakkoliv, pokud však ve světě jsou nějak tvary a vlnové délky a povrchy těles a pod. můžeme to vidět všichni stejně nezávisle na tom, skrze co data získáme...

mnoho variací zrakových či sluchových dat nám přináší pořád to stejné jedno kvále slasti nebo jedno kvále strasti, které se liší jen intenzitou a o něž jediné v hédonismu jde!

mnoho melodií geniálních skladatelů nám přináší jen jedno jediné slastné kvále tělesného uvolnění tělesných svalů...proč pak tedy poslouchat pořád nové skladby? kvůli omrzení :prvek obzvláštnění znovu přináší intenzivnější slast...

zvuková data jsou 1D stejně jako slast či strast - mají jen výšku (intenzitu) a jsou určitým druhem (slast, strast, určitý tón, určitá nota)

co zraková data? můžeme říci, že jsou to jen pixely, jednoduché barevné body, asi jen ze tří barev rychle za sebou jdoucí...a mají odlišný jas, svítivost...tedy opět jen dvě informace: druh barvy (jedna ze tří) a svítivost (jas)

tedy vždy jen druh a intenzita (intenzita slasti, hlasitost tónu, jas/svítivost barevného bodu/pixelu)

u barev poněkud problematické, můžeme je fyzikalisticky chápat spíše jako vlnové délky a jejich interference

jak se liší přenos zvukové a zrakové informace?

zvuková informace je jen jedno datum, tedy přesněji 0D, přidáme-li, že se nese v čase, je pak 1D...pokud přidáme, že zvuk se už nese z určitého směru, což je už konstrukt, když zvuk zařadíme do zrakového prostoru, má 1D, a když přidáme čas, má 2D

naopak zraková informace má sama 2D, když přidáme čas, má 3D...no a zraková informace s konstrukcí 3D prostoru má 3D, a když přidáme čas, má 4D

a co tělesné vjemy? ty mají 0D, s přidáním času pak 1D