graf jediného, o co jde...

graf nakreslil Jan Votava​...jde o průběh slasti (+) a strasti (-), kdy slast je obvykle uvolněním tělesných svalů (další slasti, i když méně časté: příjemná chuť nebo vůně nebo příjemný dotyk, pohlazení, stimulace genitálií) a strast je obvykle napětím tělesných svalů (a bolestí, odpornou chutí, hnusným zápachem)...domnívám se, že člověku by mělo jít jen o tento průběh plus a minus a jejich intenzit...jak vidíme, je vyšší frekvence i intenzita minusového, tedy má pravdu zřejmě antinatalismus...nejmenší jednotkou je 1 vteřina, méně vědomí nerozliší, vjemy se mění po 3-4 vteřinách, nikoliv kontinuálně, ale skokově...jsou přerušovány zejména zrakovými a sluchovými vjemy či neutrálními hmatovými vjemy či neutrálními vjemy viscerálními...toto přerušování v grafu chybí...také jsou možná tyto negativní a pozitivní emoce, tedy hmatu podobné vjemy slasti a strasti občas jenom na pozadí či okraji vědomí, a to tehdy, když v ohnisku vědomí zpracováváme sluchová či zraková (což jsou prožitkově neutrální data): když jsou na pozadí, jejich intenzita skokově klesne...to opět není v grafu zaneseno...tento graf znázorňuje momentální slast či strast a její hodnotu tak, jak je přítomna ve vědomí...myslím, že jde zejména o celkovou míru napětí/uvolnění tělesných svalů tak, jak je to momentálně přítomné ve vědomí...domnívám se, že platí egoistický hedonismus: jde jen o slasti a strasti tohoto těla, tohoto psychofyzického organismu, který nese vaše konkrétní individuální jméno a příjmení, ty jsou hodnotou či antihodnotou, jediným dobrem či zlem samy o sobě...ziskem je maximalizace plusového a minimalizace minusového...jde o kvantum plusu a minusu, které je násobkem jejich intenzity a délky trvání, lze je směňovat, kdy pro větší plus podstoupíme menší minus...naše tělo je jakási obrovská hypotetická blána, která je ráda uvolněná, pasivní, v klidu, což je slast, ale v reakci na zrakové a sluchové (zejména vnitřní řeč, ale obecně řeč, a další zvuky, melodie) vjemy se napíná, tedy pociťuje strast...nejvíc se napíná na data týkající se právě tohoto organismu, ty ji nejvíce zajímají, protože organismus má největší zájem na vlastním přežití a na udržení + rozšíření vlastní moci...jak by vypadal graf osvíceného? měl by mnohem více a delších a intenzivnějších plusových hodnot, je mnohem více uvolněný...možná je ve vědomí uvolněný pořád, takže by ani žádné minusové hodnoty neměl, ale to je méně pravděpodobné...při pohledu na tento graf se nabízí otázka, zda má podle hedonického kalkulu život hodnotu, když v něm převažuje minus, a možná více, než je znázorněno...tuto otázku zde řešit nechci, jen podotknu, že problém sebevraždy rozhodně nelze zamítnout jako zcela absurdní...všem ale doporučuji žít, protože není jasné, zda jediným cílem je skutečně slast!...tok emocí je přerušován prožitkově neutrálními zrakovými a sluchovými vjemy, na které často reaguje zesílením napětí či jeho zeslabením...někdy jsou emoce na pozadí, jindy v ohnisku vědomí...když jsou na pozadí, klesne radikálně jejich intenzita...takže v grafu průběhu emocí by na hodně místech byly mezery (přerušení zrakovými a sluchovými vjemy) a na hodně jiných místech zase prudké zeslabení intenzity emocí (přechod emoce z ohniska vědomí na jeho okraj/pozadí)...tři hlavní prvky proudu zkušenosti jsou zraková, sluchová data a napětí/uvolnění těla, obecněji plusová a minusová data, tedy slast a strast...při řešení nějakého problému jdou emoce hodně do pozadí vědomí nebo z něj zcela mizí...

co se to děje, co je vědomí? proud, sekvence, tok, řeka, kaskáda dat, informací, zkušenosti...proces poznání, poznávání, objevování a mizení dat či obsahů, daností, prvků zkušenosti, smyslových dat...

obecně řečeno jde o sekvenci dat...