NÁMAHA

NÁMAHA/NAPĚTÍ TĚLESNÝCH SVALŮ - jediná strast, kterou prožíváme


bolest a napětí mají překrývající se čili rozmazané vzájemné hranice, jedno přechází v druhé: když si napínám ruku, časem to přejde do bolesti...napětí je podobné fyzické bolesti a když je velké (třeba u velké deprese nebo příliš silného zatínání svalů ruky), tak v ní podstatě přechází

proč je podobný pocit tehdy, když mám napjatou paži a tehdy, když mi ji někdo sevře, stlačí? protože svaly se stlačují i tehdy, když jsou napjaté

psychologicky vhodnější pojem pro napětí, což je jediná strast, kterou prožíváme, je odpor, snaha, tíže, rezistence, nejlépe asi NÁMAHA, aby tam vynikla strastiplnost

každé strast je napětí neboli námaha svalů, jen nám napětí jistých svalů vadí víc než napětí jiných svalů...běh mi jistě podstatně zvýší celkové napětí těla, ale odstraní mi napětí některých jeho částí, které mi vadí mnohem víc: nejde tedy jen o co nejmenší celkové napětí těla, ale jde o druhy napětí a o napětí různých částí těla: některé nám vadí více než jiné

snad lze říci, že každé napětí neboli aktivita neboli zapojení neboli námaha svalů je strastné...jen náš motivační systém nereaguje na prožitkový systém, který zde vnímá strast, odporem: jinak bychom nesportovali a pokud možno se vůbec nehýbali

samotná sportovní aktivita tak vždy je strastná

je slast jen uvolnění? ne, máme i slast chuti nebo vjemů na genitáliích, což není uvolnění, ale jednoduše slastiplné vjemy

je vůbec uvolnění svalů slastí, nebo je to jen postupné odcházení napětí? někdy jen postupné vytrácení bolesti, možná že regenerace a postupné uvolňování svalů není nikdy prožitkově slastné, jen jsme rádi, že nám odchází napětí/bolest...co to znamená, že jsme rádi? cítíme pozitivní příjemné vjemy uvolňování jiných částí těla, třeba ve středu hrudi...takže zřejmě některé uvolňování je slastné

je radost uvolňováním svalů obličeje, středu hrudi atd.? nebo jde o jiný vjem? asi je to uvolňování...

existuje vůbec radost? je to mnohem méně zřetelný jev než utrpení...není radost jen rozumovým soudem, vyhodnocením mozku, jeho interpretací, že vše je v pořádku? asi ne, protože slast z čokolády na jazyku je velmi jasně patrná: ve vjemu sladkosti je inherentně přítomna jeho plusová prožitková slastná kvalita...

radost je vjem podobný hmatovému hlazení, dotyku, kontaktu - podobný vjem cítíme i na jazyce a genitáliích při slastech jídla a sexu...ale i tzv. "psychologická" radost jsou jen čistě tělesné pocity jakoby hlazení, mazlení, jemného dotýkání na pokožce či svrchních svalech tváře, středu hrudi, hlavy,...nikdo se nás tam nedotýká ani nás tam nehladí, ale cítíme, jakoby se tak dělo při euforii, rozjařenosti, mánii, blaženosti, prostě radosti, slasti

když si uvolním kosterní svaly, jejichž uvolňování mám nejvíce ve své moci, uvolní se tím někdy i jiné svaly, které už tak snadno sám uvolnit nemůžu...protože negativní emoce je svazek čili komplex více částí, tedy více napjatých částí těla, když uvolním některé z nich, uvolní se někdy spontánně i ty další

na některé pocity námahy nereaguje náš motivační systém odporem, proto v nich pokračujeme...to je případ sportu, běhu, vysokohorské turistiky, dlouhých pochodů...vlastně je to vše primárně prožitková strast

je-li slast jen proces uvolňování těla, může být šťastný i osvícený člověk, který už není napjatý? několik možných odpovědí:
1) jisté slabé napětí má každý tvor, třeba napětí sedacích svalů osvíceného Ramany Maharšiho, když sedí...ale pak je uvolnění jen slabé, protože je slabé i napětí, takže cítí osvícený spíše jemnou radost, protože jen jemné uvolnění
2) uvolnění není jen procesem postupného uvolňování, ale také stavem, ve kterém lze řadu let blaženě setrvávat
3) osvícený po tom, co se dokonale uvolnil, už vnímá jen klid, žádnou radost

psal jsem dříve, že negativní emoce mají póly napětí a tíže...ve skutečnosti je obojí jakýmsi sevřením, jen jiného druhu

uvolňování kosterního svalstva formou prodýchávání, jógového dýchání, autogenního tréninku, masáže, sauny, vířivky, plavání, vyklusávání, masáží je velmi vhodným lékem na naše utrpení, které je vlastně jen a pouze napětím neboli námahou tělesných svalů (kromě bolesti v břiše nebo fyzické bolesti z poranění nebo z fyzické nemoci)