EMOCE A MEDITACE

EMOCE A MEDITACE


co jsou negativní emoce? typ napětí, které nechceme

pozitivní emoce jsou typ napětí a uvolnění, které chceme

emoce jsou vždy koktejlem, svazkem z více komponent, stačí někdy jedna komponenta navíc, která daný svazek změní z pozitivního na negativní...takže se slastné šimrání v břiše na horské dráze díky tlaku na prsou může změnit v negativní strach...co je ta komponenta, která dodá svazku negativitu? je to vždy určitý druh napětí, který nechceme

často tak svazek různých druhů napětí může snadno přeblikávat, překmitávat z negativního prožitkového pólu do pozitivního...stačí jedna komponenta napětí navíc, někdy stačí, když se zvýší kvantum jistého napětí, doposud pociťovaného jako slastné, nebo když přijde jen velmi malé kvantum napětí námi nenáviděného druhu

napětí typu A může být považováno za slastné, stejně tak napětí typu B, ale když se spojí, můžeme to vnímat jako cosi negativního

napětí typu A do kvanta 9 může být vnímáno jako velmi příjemné, v kvantu 10 jako "na hraně", a ve vyšším kvantu jako nepříjemné...


negativita či pozitivita v emocích by byla potom konkrétním typem napětí (uvolnění) či jeho stupněm či kombinací s jinými typy napětí...

Roman tvrdí, že pořád je v prožitku současně vedle sebe mnoho emocí pozitivních i negativních, tedy mnoho typů napětí pozitivních i negativních...nemůže to být myslím v jednom okamžiku, ale může to velmi dobře přeblikávat velmi rychle za sebou...náš úsudek, zda je nám fajn nebo ne, je potom jenom kvantifikací: čeho bylo víc, nebo který pocit je pro nás důležitější: když miluji napětí typu C, mohu podstoupit i hodinu utrpení, abych ho na pět minut dohromady rozložených třeba vždy po pěti vteřinách měl, a hodnotit danou hodinu pozitivně a tvrdit, že jsem se měl skvěle...obávám se, že tento případ je realitou VĚTŠINY našeho života, ba možná dokonce jen většiny tzv. pozitivních hodin pohody, že po zbytek dne to může být ještě horší!! :-)

je možné, že sice všichni říkáme, jak moc je nám fajn, ale ve skutečnosti jsme duševní trosky, zoufalci a duševní mrzáci a vlastně pořád infantilně trpíme, jen sobě a druhým lžeme, že ne...protože naše identita a osobnost je jen evolučně vytvořené "pí-árko" (PR, public relations) pro ostatní: a druhé přesvědčíme, když lži o vlastní síle a pohodě sami věříme...


samo naše volní nechtění negativitu zesiluje, také věty TO JE HRŮZA, TO JE VÁŽNÉ, TO JE VÁŽNÝ PROBLÉM, TO JE KONEC způsobují vzrůst napětí třeba ve středu hrudi

u emocí jde o a) druh napětí, b) kvantum napětí

negativní emoce nechceme...proč? buď proto, že jsou skutečně prožitkově strastné, a nebo jen proto, že je naše motivační systémy prostě z biologických či naučených příčin nechtějí, byť jsou prožitkově neutrální...nevím...ale spíš se kloním k prvnímu...

negativní emoce je často napětí zaťatosti, sevřenosti, strnulosti, křeče, staženosti, sevřenosti, rigidity, smrtelné vážnosti, jsou "duchem tíže"

strastiplný je pocit tíže ve středu hrudi na prsou, jakoby mi na nich seděl zlomyslný malý, ale těžký trpaslík! :-) přesněji však sedí pod kůží, kde se malá ploška velikosti dětské pěstičky strastiplně svírá a je jako v ohni, někdy pod tupou tíživou bolestí...myslím, že v daném místě jsou průdušky...ale jakoby daná tupá tíže šla směrem dovnitř...ale svírá se tam celá ploška do sebe, jako malá pěstička, která se zlostně a křečovitě svírá...a je to tam jakoby zapálené, zanícené, celé jako v jednom ohni...

emoce jsou podobné hmatovým vjemům, hmat jsou vjemy na kůži, co je pod kůží, jsou obvykle emoce nebo bolest, tedy se hmatové a emoční vjemy stýkají na kůži těla, což je jejich prostorové rozhraní...někdy i příjemné emoce cítíme na kůži třeba zezadu lebky na týlu (zátylek), kde jakoby nás někdo jemně hladil, což je slastné...

touha nám lže: předstírá, že vytoužená možnost je lákavější, slast v ní delší a lepší, než tomu je

je dobré si uvědomit, že alternativy, jiné možnosti, co dělat, jsou stejně málo lákavé či jen o málo lákavější či příjemnější než to, co děláme...touha nám velmi lže!!!

touha či odpor, obecně chtění, je jistý vzruch, je v ní toužení, nutkání, pnutí, napětí, vybuzenost k akci, byť i akci jen pomyslné (to když sním a toužím, že bych chtěl být arabským šejkem a mít harém)

touha a odpor jsou v něčem rozdílné, jedno něco chce, druhé něco nechce (obvykle chceme či nechceme to, co má přijít v budoucnu, třeba i v blízké budoucnosti!), ale v základu jsou touha a odpor stejné...jde o jakési puzení, nutkání, sevření, tlačení k akci...

je dobré mít program, který považuje bolest a negativní emoce za nedůležité, lhostejné, tím se jich snáze zbavíme, protože pak nemáme tak silné jejich nechtění, takže minimálně nás tolik nepálí...

podstatou každého životního programu je považovat vše kromě tohoto programu za lhostejné, tím může blokovat naše jinak příliš silné a proměnlivé touhy a stabilizovat nás, dávat nám větší řád a kontinuitu do našeho života...jinak bychom byli pouhými loutkami momentálních silných tužeb a rozmarů...

v  meditaci je důležité centrum rovnováhy v uchu (labyrint vnitřního ucha)...při meditaci vnímáme, jako bychom se nadnášeli, padali, mění se polohocit těla...

emoce jsou hodně vázané na hodnocení DOBRÝ, ZLÝ, ŠPATNÝ, HODNÝ, MILÝ, HRUBÝ, KRÁSNÝ, OŠKLIVÝ, VZNEŠENÝ, NÍZKÝ, ODPORNÝ, STRAŠNÝ, HROZNÝ, HRŮZYPLNÝ...tato slova vzbuzují zájem, emoce, vypadají jako důležitá, definují náš vztah, postoj k daným věcem