biologie i kultura nás programuje k vyhýbání se a nechtění jistých podnětů, které vnímáme a říkáme jim bolest, ale nejsou bolestné, strastiplné. Lámové se dokáží někdy i při extrémním mučení odpojit, takže tyto "bolestné" podněty nevnímají vůbec nebo nemají chtění je nemít...My ostatní kvůli našemu odporu k těmto vjemům ani nevíme, zda skutečně bolí nebo ne, jenom je už automaticky nechceme...Navíc, kvůli zažité nálepce BOLEST na těchto podnětech to už nevíme vůbec...Každopádně víme, že bdělé pozorování a přijímání bolesti s ní dělá divy...
vnímání žluté není zamlženo naší touhou ji mít či nemít, zatímco vnímání bolesti je zamlženo naší touhou ji mít či nemít, proto ji vnímáme zkresleně...avšak je pravda, že ani chlad není studený a chilli nepálí, i když z jiného důvodu: slova nás zavádí vždy, i slovo "studenost", "pálit", avšak méně, protože nejsou motivována a způsobena naší touhou a odporem...
ovšem říkat, že bolest je nepříjemná či strastiplná či zlá je způsobeno jen naším odporem k ní, naší touhou ji nemít, nikoliv jejím pravdivým a objektivním vnímáním...
Spojení některých vjemů s jejich negativním myšlenkovým hodnocením ale není zcela nahodilé: je dáno zčásti biologicky, zčásti kulturně. Kultura a biologie nám totiž dala k některým vjemům odpor...proto je hodnotíme myšlením jako negativní, i když je tak neprožíváme...
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!