ne...
to, co pokládáme za myšlenky, jsou jen věty, tedy zvuky (tiché hlasy, při myšlení potichu tichý proud strukturovaných zvuku-podobných entit), občas asociované s obrázky, někdy i dalšími zvuky, často jen s prchavými a neurčitými vzpomínkovými mentálními "fotografiemi"...
když mluvíme, posloucháme nebo si myslíme pro sebe, jen se odehrávají zvuky vět, nemáme v mysli jejich významy vedle těchto zvuků...
jen přirozeně a spontánně/automaticky/mechanicky posloucháme, mluvíme strukturované zvuky, nejsou zde v prožitku jejich významy či sémantické smysly vedle nich...
jen když nějaké slovo neznáme, zarazíme se a hledáme význam
je otázkou, zda tehdy, když význam tzv. chápeme/rozumíme mu, je zde přítomen pocit pochopení, přirozený pocit známosti, obeznámenosti: myslím, že ne...
ale mohu se mýlit: jako když tě přijde navštívit skupina lidí, a u těch, co znáš, máš pocit známosti (známá slova), u těch, co neznáš, začneš přemýšlet, kdo jsou (neznámá slova)...
co dalšího je rozumění? nic, jen to, že se nezadrhnu u známých slov, ale pokračuji v produkci dalších slov...a samozřejmě na požádání dokážu se slovem asociovat určité obrázky, představy a vytvořit určité definice, tedy soubory jiných slov...
neprožíváme pojmy, nezakoušíme stromovitost, židličkovitost, stolovitost, nezřeme obecniny, jak si myslel Platón nebo Husserl...jen automaticky umíme zařadit stejný znak "židle" všem židlím...v mysli však máme jen nějakou určitou vzorovou konkrétní židli nebo víc obrázků různých židlí, nikdy však obecninu židle samu o sobě...
obecniny existují ve světě, nikoliv však v mysli...tedy je tomu tak, že se určitý rys ve světě opakuje (nebo-li je na mnoha místech a časech najednou), ale nikdy tento rys nepojímáme obecně, vždy jen na určitých konkrétních příkladech...tomuto rysu pak přisoudíme stejný symbol/znak, tedy stejné slovo...ale obecný pojem/koncept neumíme myslet ani prožít
myšlenky tedy nejsou, jsou jen smyslové vjemy...také emoce jsou jen smyslové vjemy, a to somato-percepce, tedy hmatu-podobné pocity/vjemy v těle: různé tlaky, tíže, stahy, napětí,...
vše, co vnímáme, jsou tedy jen smyslové vjemy, tedy humovské imprese nebo lockovské jednoduché ideje, zkrátka smyslová data...
Žádné komentáře:
Okomentovat
díky!